Úzkost je emoce, kterou během života cítíme všichni. Náhlý problém v práci, přestěhování se, změna práce, … to vše v nás vyvolá jistou dávku strachu, obav a úzkosti – každý z nás se s tímto pocitem už setkal. Běžný pocit úzkosti, který nás sem-tam propadne je v pořádku, dokonce nás může motivovat k podání lepších výkonů např. v práci. Mezi běžnou úzkostí a úzkostnou poruchou je však rozdíl. Úzkostné poruchy je skupina duševních onemocnění, které brání člověku normálně fungovat v běžném životě, omezují ho v běžných aktivitách a zasahují do jeho pracovních, sociálních nebo partnerských vztahů.
Obsah článku
Příznaky úzkostných poruch
Všechny typy úzkostných poruch mají pár společných příznaků.
- Panika, strach, pacient se cítí nepříjemně,
- Problémy se spánkem
- Neklid, nervozita
- Zimnice nebo návaly horka
- necitlivost v končetinách nebo pocit brnění či mravenčení
- Zrychlený tep, nepravidelná srdeční činnost
- Dušnost – hyperventilace
- Pocit nevolnosti, slabost, únava
- Závrať, točení hlavy
- napjaté svaly
- sucho v ústech
Jednotlivé druhy poruch se dále liší dalšími příznaky. Také se přítomnost příznaků liší v závislosti na každého jedince.
Příčiny vzniku úzkostných poruch
Přesná příčina propuknutí tohoto duševního onemocnění není známa. Předpokládá se genetická predispozice, poruchy mozku, hormonální nerovnováha, enviromentální stres, traumatický zážitek, … příčina může být jedna, nebo to může být kombinace několika faktorů, které podnítí rozvoj úzkostných poruch.
Typy úzkostných poruch
- panická porucha
- sociální úzkostná porucha
- fobie
- generalizovaná úzkostná fobie
- obsedantně – kompulzivní porucha
- separační úzkostná porucha
- posttraumatická stresová porucha
Druhů úzkostných poruch je velké množství. Diagnostikovat přesný typ může být někdy náročné.
Úzkost versus stres
Stres je způsoben událostmi a činnostmi, které v organismu spouštějí procesy. Jejich výsledkem je celkové zhoršení našeho jinak zdravého stavu. Vyvolává v nás strach a neklid. Úzkost způsobuje totéž – starosti, strach, cítíme se nepříjemně.
Pocit úzkosti může být reakcí na stres, ale může se projevit i u lidí, kteří nemají zjevné projevy stresu.
Panická porucha
Opakované neočekávané záchvaty paniky . Návaly intenzivního strachu a neklidu dosáhnou vrcholu během pár minut (od prvního příznaku dosáhne záchvat vrcholu během 10 minut). Každého člověka přepadne jednou – dvakrát za život panika (veřejné vystoupení, nové práce, …). Není to nic neobvyklého. Problém nastane pokud se u vás onemocnění rozvine a panika vás přepadne bez příčiny, neočekávaně.
Příznaky panické poruchy
- Zimnice nebo návaly horka
- Třes, chvění
- Necitlivost nebo brnění v končetinách
- Dušnost
- Zrychlený srdeční tep
- Nevolnost, točení hlavy
- Strach ze smrti (příznaky panické poruchy mohou navodit pocit že dostáváte infarkt)
- Pocit, že vše co se děje kolem vás není reálné
- Přetrvávající strach, že se záchvat paniky může zopakovat.
Panická porucha může být i očekávaná. Je to v případě pokud pacient trpí fobií (strachem z událostí, věci, předmětů). Pokud trpíte strachem z otevřených prostranství je pravděpodobné, že při procházce náměstím vás přepadne panika.
Sociální úzkostná porucha
Tento typ poruchy je znám také pod pojmem sociální fobie. Tato porucha způsobuje extrémní strach v styku s jinými lidmi. Značně omezuje běžný život. Lidé se sociální úzkostnou poruchou mají problémy mluvit s jinými lidmi, poznávat je, mají problémy navštěvovat i společenské události. Obávají se posuzování, odsouzení, zesměšnění, … Tato porucha může způsobit problémy s chozením do školy, práce nebo při navazování známostí.
Plachost není sociální úzkost.
Možná se vám zdá sociální úzkost formou plachosti. Jsou podobné, ale plachost trvá krátce a pomine. Je přirozené pokud jste plaší v nové práci, nebo nové škole. Sociální úzkostná porucha je dlouhodobý stav, který bez léčby sám nezmizí.
Příznaky sociální úzkostné poruchy
Fyzické příznaky
- červenání se
- nadměrné pocení
- problémy s mluvením
- zrychlená srdeční tep
- třes, chvění
- závratě, nevolnost
Psychické příznaky
- Nepříjemný pocit se dostaví už pár dní před událostí – neklid, nervozita
- Snaha vyhnout se události
- Strach z toho, že si ostatní lidé všimnou vaši nervozitu a stres
- Potřeba alkoholu (nebo jiných látek) aby byl schopen čelit nadcházející události
Příčiny propuknutí sociální fobie
Předpokládá se kombinace enviromentálních faktorů a genetiky, ale i negativní zážitky z minulosti
- šikana
- konflikty v rodině
- sexuální zneužití
Nerovnováha serotoninu v mozku může přispět k propuknutí této poruchy.
Nebojte se, pokud jdete zkontrolovat zda jste opravdu vypnuli žehličku, nebo potřebujete ujištění, že jste při odchodu z domu opravdu zamkli není to obsedantně – kompulzivní porucha. Možná jen patříte k perfekcionistou, kteří si chtějí být jisti dobře odvedenou prací.
Fobie
Fobie je nadměrný strach nebo panika, která je způsobena konkrétním zdrojem. Strach může propuknout z jisté aktivity, situace, předmětu nebo zvířete. Existuje velké množství fobií – např
- Agorafobie – strach z otevřených prostorů. Touto fobií nejčastěji trpí pacienti s panickou poruchou. Mají obavy z toho, že nebudou mít kam ujít (schovat se) pokud dostanou záchvat paniky.
- Hemofóbia – strach z krve, nebo zranění
- Arachnofobie – strach z pavouků
- Klaustrofobie – strach z uzavřených prostor
- Aviofóbia – strach z létání
Fobie má několik úrovní. Od strachu, který jen znepříjemňuje život až po absolutně vypětí. I když si je pacient vědom toho, že jeho strach je neopodstatněný není schopen proti němu nic dělat.
Fobie jde ruku v ruce se záchvaty paniky (viz panická porucha). Pokud pacient přijde do styku se zdrojem svého strachu jeho fobie se projeví záchvatům paniky.
Při této poruše se kromě jiných léčebných postupů využívá i expoziční terapie. Pacient se postupně učí čelit situacím, které v něm spouštějí fobii.
Generalizovaná úzkostná porucha
Nadměrná a téměř neustále obavy, napětí a strach z každodenních záležitostí trvající 6 a více měsíců má název generalizovaná úzkostná porucha. Obavy o práci, finance, zdraví,… pokud jsou tyto obavy neustále mohou přerůst do poruchy. Projevuje se psychicky i fyzicky
Příznaky generalizované úzkostné poruchy
Fyzické příznaky
- Bušení srdce, rychlý tep
- Pocení
- Třes, chvění
- Pocit boule v krku, dušení se, dušnost
- Zimnice nebo návaly horka
- Nevolnost
- Podrážděnost, pocit vnitřního napětí
Psychické příznaky
- Časté a nadměrné obavy a starosti ohledně běžných záležitostí
- Neklid, nervozita
- Strach ze ztráty kontroly, obava, že se zblázníte
- Problém se soustředěním
- Pocit prázdnoty v hlavě kvůli strachu a úzkosti
Tato úzkostná porucha se může projevit v období dospívání. Hodně krát se příznaky zaměňují s pubertou a nemoc tak zůstává neléčená. Pokud se neléčí může zasahovat do běžných aktivit člověka celý život.
Obsedantně – kompulzivní porucha
Při tomto typu úzkostné poruchy pacient trpí až chorobně se vnucujúcimi myšlenkami (představami) – obsesím. Aby se jich zbavil provádí různé pohyby či rituály – kompulze. Na krátkou dobu se obsesí díky rituálům zbaví, zmírní tak úzkost, která ho při obsesí propadla Po jistém čase se představy objeví znovu a pacient musí zas provést rituál. Závažnost onemocnění záleží na tom jak často se tento cyklus opakuje.
Nebojte se, pokud jdete zkontrolovat zda jste opravdu vypnuli žehličku, nebo pokud občas potřebujete ujištění, že jste při odchodu z domu opravdu zamkli není to obsedantně – kompulzivní porucha. Možná jen patříte k perfekcionistou, kteří si chtějí být jisti dobře odvedenou prací.
Obsedantně – kompulzivní porucha začíná projevovat již v dětství, ale může se objevit i v dospělosti. Jde o celoživotní problém, který když se neléčí výrazně ovlivní kvalitu života.
Např. strach z bakterií, špíny, nečistot a možné nákazy nutí pacienta si stále mýt ruce, opakovaně se sprchovat, neustále čistit domácnost.
Nutkání mít vše v pořádku a symetrii – pacient stále něco upravuje, pořádá … jen aby to bylo tak jak má být.
Příznaky obsedantně – kompulzivní poruchy
- Stálá potřeba ujištění
- Neschopnost přerušit rutinu
- Strach z podávání rukou, nebo dotýkání se věcí na veřejnosti
- Nutkání kontrolován stejnými věci, stále znovu a znovu
- Bezdůvodné počítání, opakování stejné fráze, či slova, nebo provádění jedné akce znovu a znovu
- Alespoň hodinu denně věnuje pacient nežádoucím myšlenkám a rituálům
Separační úzkostná porucha
Strach z oddělení – separace můžeme nejčastěji vidět u dětí od 8 do 12 měsíců. Vymizí kolem druhého roku jejich života. Úzkost, kterou děti cítí je způsobena oddělením je od rodičů nebo pečovatele. Tuto úzkost mohou také pociťovat když nastoupí do školy, nebo během dospívání.
Příznaky separační úzkostné poruchy
- Extrémní pláč
- Odmítá chodit do školy, má v ní slabé výkony
- Trpí bolestmi hlavy, může zvracet
- Silné emocionální záchvaty
- Dítě není schopno vést normální komunikaci s vrstevníky
- Nechce spát samy
- Má noční můry
Tato porucha se u dětí může objevit pokud
- Je v rodinné anamnéze úzkost nebo deprese
- Pokud pochází z nízkých socioekonomických poměrů
- Má málo rodičovské lásky
- Dojde k změně bydliště, přestoupí do nové školy
- Smrt blízkého rodinného příslušníka
- Rozvod
Posttraumatická stresová porucha
Tento druh úzkostné poruchy se může rozvinout po překonání extrémní stresové nebo traumatické události. Pacienti s touto poruchou mají vyšší pocit nebezpečí. Jejich přirozená reakce na nebezpečí je narušena a cítí strach, úzkost a stres i při bezpečných situacích. Posttraumatická stresová porucha se nejčastěji vyskytovala u válečných veteránů, proto se často označovala jako „bojová únava“ .
Příznaky posttraumatické stresové poruchy
- Stále se vracející vzpomínky na traumatickou událost
- Až živé vzpomínky na událost
- Noční můry o události, která poruchu spustila
- Pacient se cítí psychicky i fyzicky nepříjemně pokud událost připomene
- Problémy se soustředěním
- Záchvaty hněvu, popudlivost, problémy se spánkem
Zároveň s touto poruchou se mohou vyskytnout i deprese, nebo záchvaty paniky. Příznaky narušují běžné životní aktivity. Spustit je může slovo, zvuk, nebo cokoli jiného co připomene překonanou traumatizující událost.
Aby se u vás rozvinula posttraumatická úzkostná porucha nemusíte trauma přímo zažít, stačí pokud jste jí svědkem. Vzpomínky na to co jste viděli se vám mohou stále vracet.
Úzkostných poruch je velké množství. V každém člověku úzkost způsobuje něco jiného a v různé intenzitě. Pokud se úzkosti neumíte zbavit a propadá vás stále častěji je důležité abyste vyhledali odbornou pomoc.
Diagnostikování úzkostných poruch.
Diagnostikovat úzkostnou poruchu je zdlouhavý proces . Je třeba udělat množství fyzických vyšetření (aby se vyloučilo fyzické onemocnění, protože příznaky poruchy mohou vést diagnostikování tímto směrem). Pokud jsou výsledky negativní přichází k hodnocení duševního zdraví. Psychiatr, nebo psycholog po vyšetření určí o jaký typ úzkostné poruchy jde a nasadí vám potřebnou léčbu.
Úzkostné poruchy a jejich léčba
Každý druh úzkostné poruchy vyžaduje specifickou léčbu. Při lehčích formách poruchy, nebo v její začátcích stačí změnit životní styl, stačí se naučit zvládnout příznaky a pacient může vést plnohodnotný život.
V těžších případech je nutná léčba, která pomůže zvládnout onemocnění lépe. Nejčastěji se úzkost léčí léky a psychoterapií.
Léky
Podle příznaků a toho zda má pacient poruchu is depresí, stresem, případně trpí kombinací více typů poruch se mohou nasadit antidepresiva nebo sedativa. Díky nim se chemické látky v mozku drží v normálních hladinách a tak se zabraňuje (nebo se alespoň omezuje) projevem nejzávažnějších příznaků.
Terapie
Kognitivně – behaviorální terapie může být skupinová nebo individuální s terapeutem. Zde se pacient naučí zvládat úzkost a její příznaky. Při fobiích se uplatňuje expoziční terapie kde je pacient záměrně postupně vystavován objektu nebo situacím které v něm panickou poruchu spouštějí. Naučí se zvládat strach, nervozitu a i paniku.
Domácí léčba
Úzkostné poruchy se doma nedají léčit. Můžete však jejich léčbu podpořit a zmírnit příznaky.
- Dostatek spánku a odpočinku – jděte spát když jste unavení. Pokud nemůžete usnout vstaňte, procházejte se dokud neucítíte ospalost a pak jděte spát. Před tím než půjdete spát zapište si do notesu to co vás trápí.
- Meditace – díky ní můžete odstranit chaotické myšlenky a dosáhnout klid mysli. Zmírňuje stres a úzkost.
- Zůstaňte aktivní, sportujte, pracujte – právě aktivní pohyb působí jako některé léky. Zlepšuje náladu, zmírňuje úzkost, několik jejích příznaků a navíc nemá nežádoucí vedlejší účinky.
- Zdravé stravování – nízká hladina cukru, umělá barviva, konzervační látky, … to vše může ovlivnit náladu. Pokud se vaše úzkost zhorší po určitém druhu jídla změňte jídelníček. Nezapomínejte na dostatečný přísun tekutin.
- Vyhýbejte se kofeinu, cigaretám a alkoholu. Pohárek alkoholu vám možná dodá odvahu, působí jako sedativum, ale jakmile jeho účinek pomine přijde úzkost. Takto byste si mohli jen vyvinout závislost na alkoholu. Totéž platí pro kouření. Kofein způsobuje neklid a nervozitu. Může způsobit záchvaty paniky a zhoršit příznaky úzkostných poruch.
- Zhluboka dýchejte – mělké a rychlé dýchání je jedním z příznaků úzkosti. Vede k zrychlenému tepu a také závratím. Dýchací cvičení mohou snížit projevy úzkosti.
- Aromaterapie – éterické oleje z bergamotu, levandule, šalvěje nebo grapefruitu zmírňují úzkost. Pomohou vám lépe relaxovat, spát, zlepší vaši náladu a sníží tep.
- Heřmánek – čaj z této bylinky má zklidňující účinky a zlepšuje spánek. Čaj z heřmánku je výborným bojovníkem proti generalizované úzkostné poruše.
Jak pomoci lidem trpícím úzkostí
- Snažte se pochopit jejich projevy úzkosti. Reakce na úzkost může být různá, někdo při ní ustrne (neřeší problém, který mu úzkost způsobil), někdo ujde a někdo začne bojovat (chovat se podrážděně, vztekle, možná až agresivní). Je to jejich přirozená reakce, neberte to osobně.
- Pomozte jim zjistit kdy se u nich úzkost projevuje. Může to být při rozhovoru o práci, financích, dětech, … jakmile spatříte změnu nálady (podrážděnost, rozrušení) víte co u nich úzkost způsobuje.
- Pomozte jim změnit myšlení. Lidé trpící úzkostnými poruchami často myslí na to nejhorší co se může stát. Můžete jim pomoci dosáhnout na daný problém jiný úhel pohledu. Stačí pokud jim položíte tři otázky.
- co nejhorší se může stát?
- co nejlépe se může stát?
- což z toho je reálnější?
- Nepodporujte je v tom, když se snaží něčemu vyhnout. Pokud váš přítel zjišťuje, že má obavy jít na nákup do obchodního domu nenabízejte se mu stále, že mu půjdete koupit to co potřebuje. Možná začíná trpět sociální fobií a pokud svou úzkost nechá rozvinout bude těžší to pro něj zvládnout. Můžete mu pomoci tak, že půjdete do obchodu s ním. Lidé trpící touto poruchou se snaží vyhnout událostem a činnostem, které v nich úzkost způsobují. Místo toho aby jim čelili se jim snaží vyhnout.
Časté otázky
Co je úzkostná porucha?
Úzkostná porucha představuje dost závažný psychický problém, který brání jedinci plnohodnotně se účastnit každodenním životě. Tato porucha se řadí k tzv. neurotickým poruchám. Úzkostná porucha je typická v tom, že zahrnuje různé podoby strachu a úzkosti. Takové poruchy se projeví náhle. Více informací naleznete v úvodu tohoto článku.
Jak se projevuje?
Možná trpíte úzkostnými poruchami, a ani o tom nevíte. Ale jak poznáte, že není něco v pořádku, a měli byste navštívit lékaře? Pociťujete pravidelně nervozitu, neklid, slabost, únavu, závratě, nevolnost, zimnici, paniku či zrychlený tep? Měli byste určitě navštívit lékaře, neboť je vysoce pravděpodobné, že trpíte určitou úzkostnou poruchou. Více informací naleznete v tomto článku pod nadpisem ,, Příznaky úzkostných poruch „.
Jaké jsou příznaky a projevy?
Známe různé úzkostné poruchy, které mají své specifické příznaky. Mohli bychom však zmínit obecné příznaky, které jsou společné pro všechny druhy úzkostných poruch. Jedná se hlavně o nevolnost, točení hlavy, dušnost, třes, chvění, zimnici, zrychlený tep a podobně. Více informací naleznete v tomto článku pod nadpisem ,, Příznaky úzkostných poruch „.
Jaká je léčba úzkostné poruchy?
Jak už bývá pravidlem, každé specifické onemocnění vyžaduje specifickou léčbu. Platí to iv případě úzkostných poruch. Existuje několik způsobů, jak léčit úzkostné poruchy. Může jít o lék y, terapie či domácí léčbu. Více informací naleznete v tomto článku pod nadpisem ,,Úzkostné poruchy a jejich léčba“.
Vybrané zdroje: