Sebevražda je fatálním důsledkem kopiacich se neřešitelných problémů pro člověka. Tento ohavný na oko působící ohavný čin pro někoho může představovat vykoupení. Sebevraždy řadíme mezi nejčastější příčiny úmrtí u dospívajících jedinců. V drtivé většině případů je důvodem spáchání tohoto krajního řešení problémů narušené psychické zdraví. V mnoha případech může jít rovněž io následek obrovského nátlaku jiných osob nebo nadměrně zatěžujících okolností.
Obsah článku
Co je to sebevražda?
Sebevražda představuje řízení směřující k ukončení svého života. Jde o fatální důsledek, který nastává statisticky nejvíce u mladistvých osob, a to konkrétně 3krát častěji u chlapců než u dívek. Sebevražedné chování, které splňuje určité znaky je obrovským varovným signálem možné blížící se pohromy v podobě sebevraždy. Možná jste netušili, ale sebevražedné chování představuje podstoupení kroků směřujících k ukončení svého života (případně vyprávění o nich). Jakékoliv varovné náznaky nebo i nevinná komunikace potenciálně směřující k riziku spáchání sebevraždy by měla být okamžitě řešena.

Krajní čin na ukončení života visí v mnoha případech pouze na tenkém vlásku, a právě proto může jakékoliv nevhodné chování okolí přispět k protržení tohoto vlásku. Pokud máte ve svém okolí nebo v rodině někoho, koho chování je mimořádně neobvyklé a vykazuje znaky sebevražedného chování, ihned podnikněte kroky směřující k prevenci a zabránění sebevraždy.
Jaké je sebevražedné chování?
Jak zjistím, že osoba uvažuje nad tím, že si vezme život? V mnoha případech totiž i lidé žijící v blízkosti osoby, která nad tímto ohavným činem uvažuje, nevědí o pocitech odehrávajících se v jeho hlavě. Proto někdy není jednoduché zjistit, zda existuje důvodná pochybnost o možnosti spáchání sebevraždy. Je však důležité znát obecné příznaky, resp. varovné signály možného blížícího se fatálního důsledku jménem sebevražda:
vyprávění o své beznaději, ztracenosti či pocitech osamělosti
neustále vyprávění o tom, že osoba nemá důvod pokračovat v životě
nadměrný spánek nebo jeho deficit
zbavování se nebo darování osobního majetku
vyhledávání prostředků, které mohou osobě ublížit (např. ostré předměty či zbraň)
přejídání nebo nedostatečný příjem potravy (výrazný nárůst nebo úbytek hmotnosti)
bezohledné chování včetně nadměrného požívání alkoholických nápojů nebo užívání drog
vyjadřování negativních emocí jako hněv, zuřivost či pomstychtivosti
vykazování projevů nadměrné úzkosti a agitovanosti
dramatické změny nálad
vyprávění o sebevraždě jako o jediném možném řešení
Sebevražda – častá je u mladistvých
Kromě výše uvedených příznaků bychom se měli speciální věnovat i mladistvým osobám, které jsou výrazně náchylnější na spáchání sebevraždy. Doporučujeme mít proto na paměti specifické varovné signály, které vám dávají najevo, že je například vaše dítě v ohrožení:
depresivní symptomy, ke kterým patří hlavně výrazné změny nálad, změny týkající se aktivit, spánku či stravování
izolace od okolí
pocity bezmoci, beznaděje a frustrace
vyhledávání rizikových situací
velmi častý výskyt nehod naoko z nedbalosti
vyprávění o sebevraždě
užívání různých návykových látek
vyprávění o morbidních, negativních a pesimistických tématech
vyprávění o smrti a umírání
darování oblíbených předmětů jiným lidem
nadměrné pocity smutku, plačtivost a neschopnost vyjadřování emocí
Jak můžete vidět, sebevražedné chování a jeho příznaky jsou nebezpečným signálem pro své okolí, které by takovému jedinci mělo ihned pomoci. Jinak řečeno, sebevražedné příznaky jsou voláním o pomoc a je jen na nás, zda takovému člověku podáme okamžitě pomocnou ruku a zachráníme tím lidský život.
Proč se vyskytují sebevraždy?
Je často velmi náročné představit si co mohlo vést přítele, člena rodiny nebo dokonce i celebritu ke spáchání sebevraždy. V některých případech lze nevidíte varovné příznaky nebo uvažujete nad tím. jaké signály jste si vůbec nevšimli, ale měli. Často se kombinuje množství faktorů které vyeskaloval až do rozhodnutí spáchat sebevraždu. Sebevražedný čin je často jednáním učiněným během spršky silných emocí a životních okolností a ne předem důkladně promyšlené řízení.
Důvodů, proč lidé páchají sebevraždy, je mnoho, ovšem vybrali jsme pro vás ty nejčastější. Je důležité zaměřit se na důvod takového jednání a jeho efektivní řešení nebo odstranění. Jaké jsou tedy nejčastější příčiny sebevraždy?
- psychické problémy včetně depresí – podle mnoha studií bylo prokázáno, že deprese je hlavní příčinou až v případě poloviny všech spáchaných sebevražd
- traumatická okolnost – například sexuální zneužívání, znásilnění, smrt blízkého, fyzické zneužívání či trauma z války; riziko výskytu sebevražd se zvyšuje i s výskytem posttraumatické stresové poruchy
- užívání návykových látek – jde o velký problém zejména u mladistvých osob, který ve spojení s impulzivitou a jinými osobními či pracovními problémy může vést až k fatálním následkům
- strach ze ztráty – mezi takové situace můžeme zařadit například ukončení vztahu, ztrátu práce, finanční problémy, ztrátu sociálního postavení, ztrátu bydlení, selhání na akademické úrovni, šikanu, ponižování a jiné
- dlouhodobé bolesti a nevyléčitelné nemoci – v případě, že trpí jedinec takovými problémy s minimální nebo žádnou nadějí na úspěšnou léčbu, pro jedince může být sebevražda obrovským vykoupením
- pocit, že život jedince je zátěží pro jiné
- sociální izolace
- nešťastná nehoda
Osobní zkušenost se sebevraždou
Sebevražda – co říkají statistiky?
Sebevražedné chování je velmi častým důvodem pobytu na psychiatrické pohotovosti. Jak jsme již zmínili, tento fatální krajní čin směřující k ukončení svého života se nachází mezi prvními třemi hlavními příčinami smrti u dětí v pubertálním věku au mladistvých, a to nejen na Slovensku, ale i ve světě. Sebevražedné chování, resp. pokusy o sebevraždu, jsou u dětí ve věku do 12 let poměrně raritou. Pokud již i nějaké nastanou, pramení ze zvýšené impulzivity, extrémního rozrušení či hněvu. Více se smaovražedné chování vyskytuje u starších dětí.
Existuje určité vyšší riziko sebevražedného chování nebo dokonce spáchání sebevraždy? Ano, můžeme říci, že vyšší riziko provedení tohoto hrůzného činu je spojováno s rodinnou historií týkající se násilí, sexuálního nebo fyzického zneužívání, případně užívání alkoholu či požívání drog. Samozřejmě, vyšší riziko výskytu sebevražd musíme připsat i různým onemocněním psychického původu, a to zejména depresím. Kromě toho se riziko zvyšuje i přítomností fyzického onemocnění, problémy ve škole či výsměchem nebo kritikou vrstevníků.
Statisticky je prokázáno, že v průměru se o sebevraždu ročně pokusí až 1,4 milionu lidí po celém světě, přičemž přibližně 700 000 lidí si život opravdu vezme. Ve Spojených státech amerických je sebevražda desátou nejčastější příčinou smrti obecně a druhou nejčastější příčinou smrti u dětí, dospívajících a mladistvých lidí ve věku od 15 do 24 let. V USA si statisticky berou život zejména lidé ve věku od 45 do 54 let, přičemž druhá nejpočetnější věková skupina lidí představuje 85 a více let.
Jak je to na Slovensku?
Podívejme se spolu na to, jak je to se sebevraždami na Slovensku. Možná jste si mysleli, že jsme na tom o něco lépe než ve světě, ale posuďte sami.
- v roce 2018 stoupl počet sebevražd, přičemž jednalo se nejčastěji o lidi ve věku 50-59 let (více muži než ženy)
- 4 sebevraždy byly spáchány i dětmi do 14 let
- hlavními důvody u dětí jsou konflikty, rodinné problémy či problémy ve škole
- naopak počet pokusů o spáchání sebevraždy klesl
- od roku 2014 je prokázáno, že riziko pokusů o sebevraždu se zvyšuje o osob, které jsou zaměstnány a pravidelně chodí do práce
- co se týče pohlaví, výrazně převažují statisticky muži
Sebevražda – pomoc a prevence
V případě potenciálního rizika spáchání sebevraždy – byť jen nejmenšího – by mělo okolí okamžitě reagovat a pomoci danému člověku tím, že ho přiveze k lékaři nebo ho k němu doporučí. Poskytovatel zdravotní péče ví zjistit, zda je osoba ve velkém riziku výskytu sebevraždy nebo ne na základě příznaků, osobní historie či historie své rodiny. Lékař bude rovněž požadovat informace o tom, kdy příznaky sebevražedného chování začali a jak často je osoba pociťuje. Je důležité také zjistit informace nejen o minulých, ale io momentálně přítomných psychických či fyzických onemocněních.
Lékař všechny okolnosti a faktory zváží a případně pošle rizikového pacienta ke specialistům, kteří mohou zahájit léčbu hlavních důvodů úvah nad ukončením života. Je tedy důležité o pacientovi zjistit následující:
- zdravotní stav – psychické problémy, zejména deprese, jsou nejčastějšími důvody sebevražedných pokusů, a proto je nutné je eliminovat, resp. léčit. Pomoci může člověku hlavně psychiatr a psycholog, a to se psychickými problémy jako deprese, schizofrenie či bipolární porucha.
- užívání léků – možná jste netušili, ale existuje velké riziko spojené se spácháním sebevraždy v případě užívání některých léků na psychické problémy. Jedná se zejména o antidepresiva.
- užívání alkoholických nápojů či požívání drog – i takové nesprávné návyky mohou vést k sebevražedným myšlenkám a chování. Často se takovými návyky člověk snaží zmírňovat dopady psychických problémů.
Sebevražedné myšlenky, úvahy a pokusy jsou závažným problémem, který ve většině případů tkví v chabém duševním zdraví, resp. v psychických problémech. Pokud cítíte, že vás přemáhají negativní emoce a myšlenky směřující k provedení ohavného činu, kterým sebevražda nepochybně je, okamžitě kontaktujte linku důvěry na telefonním čísle 0800 800 566 , která je zcela bezplatná ak dispozici 24 hodin denně. K dispozici je vám také psychiatrická pohotovost, kde se o vás postarají psychiatři a jiní lékařští odborníci.
Nesmíme zapomínat ani na prevenci před sebevražednými myšlenkami a chováním:
- vyhýbejte se alkoholu a drogám
- pravidelně cvičte
- dodržujte spánkovou hygienu
- svěřte se vždy někomu o svých problémech
- užívejte předepsané léky podle pokynů (pokud trpíte psychickými onemocněními)
- podstupujte preventivní lékařské prohlídky
- odstraňte ze svého okolí potenciálně nebezpečné předměty (zvláště pokud máte na sebevražedné myšlenky náběh)
Léčba
Samotná léčba závisí ve velké míře na hlavních příčinách sebevražedného chování a myšlenek. Ve většině případů bude léčba sestávat ze psychoterapie a léků. Vyloučit jeden či druhý způsob by nemělo být žádoucí, avšak důvěřujte svému lékaři, který ví nejlépe jak vám pomoci dostat se z vašich problémů.
- psychoterapie – psychoterapie je jedna z možných léčebných metod, jejímž úkolem je snížit budoucí riziko spáchání sebevraždy. Často se využívá tzv. kognitivně-behaviorální terapie. Základem psychoterapie je naučit pacienta zvládat své negativní emoce a zatěžující, případně stresující životní okolnosti, které mohou přispívat k sebevražedným myšlenkám a chování. Kognitivně-behaviorální terapie také pacientovi pomáhá ,, vyměnit „negativní emoce a názory za pozitivní a znovu získat uspokojení a kontrolu nad svým životem. Takovou terapii provádí psychoterapeut, kterým může být psychiatr nebo psycholog.
- léky – léky se využívají zejména v kombinaci se psychoterapií nebo pokud psychoterapie nesplnila dostatečně svůj účel. Léky mají snižovat příznaky psychických onemocnění, jako například deprese či úzkostné stavy. Právě léčba symptomů těchto onemocnění může pomoci snížit nebo úplně odstranit sebevraždě. Nejčastěji léky, které se předepisují pacientům se sebevražedným chováním jsou antidepresiva, antipsychotika či anxiolytika.
Jaké léky zabírají?
Léky, které efektivně působí na naši nervovou soustavu a náladu mohou být různého charakteru a diferencované do různých kategorií, a to například i na základě délky léčby. V krátkodobém horizontu se zvyknou užívat léky obsahující serotoninu, tedy hormonu štěstí, které nám pomáhají zlepšovat hlavně náladu, tedy regulovat emoce, které jsou v jistém smyslu odpovědné i za riziko výskytu sebevražedných myšlenek. Jde o tzv. selektivní blokátory a jejich úkolem je zajistit produkci serotoninu. Jako příklad můžeme uvést léky Fluoxetin, Paroxetin či Sertralin.
Pokud takové léky pacientovi nepomohou, lékař nasadí silnější léky, které mohou mít i řadu vedlejších účinků. Hovoříme zejména o benzodiazepinů, z nichž jsou nejvíce využívány selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Jako příklad můžeme uvést léky Cipralex, Tablety, Prozac či Lexapro. Užívají se po dobu minimálně 6 měsíců až několik let, přičemž jejich vysazení musí být postupné.
Nejčastější otázky
Co je to sebevražda?
Spáchání sebevraždy představuje sebrání života sobě samému. Častokrát je příčinou psychický problémů, který se dá léčit, je třeba si ho jen včas uvědomit, aby se předešlo nežádoucí katastrofě.
Nedávejte si otázky – Jak se zabít?
Pokud si kladete otázky tohoto typu, není efektivní hledat na ně odpověď, protože jsou výplodem vašeho psychického problému, který je třeba začít řešit.
Je sebevražda řešení?
Sebevražda rozhodně není řešením. Pokud vás trápí sebevražedné myšlenky, je to jedním z projevů závažných psychických onemocnění, kterým může být například deprese. Je nutné navštívit lékaře, který vám pomůže vyléčit se. To je řešení.
Vybrané zdroje:
- http://www.psychiatry.sk/informacie-pre-pacientov
- https://ahojmama.pravda.sk/clanky/bezplatna-linka-dovery-opat-funguje-konecne-/11398-clanok.html
- http://www.nczisk.sk/Aktuality/Pages/Pocet-samovrazd-medzirocne-vzrastol.aspx
- https://www.verywellmind.com/why-do-people-commit-suicide-1067515
- https://www.healthline.com/health/suicide-and-suicidal-behavior
- https://www.npz.sk/sites/npz/Stranky/NpzArticles/2018_10/Samovrazdy_patria_medzi_najcastejsie_priciny_smrti_u_mladistvych.aspx?page=full
- https://emedicine.medscape.com/article/2013085-overview