Co je to vlastně apatie? Určitě jste už toto slovo někde slyšeli. Jde o stav, který se dá popsat, má svou definici, ale skutečný význam tohoto slova se dá poznat, až když jsme něco takového opravdu pocítili.
Bohužel v dnešní době stále více lidí přiznává, že dlouhodobě je nic nezajímá, nemají na nic chuť, neumí se pro nic nadchnout. Apatie může být součástí deprese nebo jiných psychických poruch, může být důsledkem dlouhodobé frustrace a stresu a může být přítomna i při mnohých fyzických onemocněních, v důsledku kterých člověk ztrácí sílu a zájem o okolní svět.
Obsah článku
Co je to apatie?
Jde o stav, kdy člověk pociťuje nedostatek zájmu, nezájem o životní aktivity, interakci s druhými lidmi, věci, které za normálních okolností jsou vzrušující a vzbuzují v nás nějaký dojem. Může ovlivňovat vaši schopnost udržet si práci, mezilidské vztahy či jednoduše užívat si život. Dá se charakterizovat i jako potlačení emocí jako jsou starost, obavy, vzrušení, motivace či vášeň pro něco. Apatický člověk nepociťuje zájem o emocionální, sociální, duševní, filozofický či fyzický život a svět.
Každý z nás jednou za čas může pociťovat tuto ,,bezemočnú“ emoci . Některé dny se cítíme bez motivace nebo bez zájmu o každodenní aktivity, které na nás čekají. Toto je normální. Když daná situace či stresová aktivita pomine, jsme schopni opět si užívat života, mít radost a zájem o sebe i své okolí, zkusit jiné aktivity či dosáhnout nové cíle. Apatie se často objevuje i v adolescenci. Problém však nastává, pokud jde o chronický, dlouhodobý stav a člověk ani nemá snahu ho nějak řešit.
Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako stav fyzické, duševní a sociální pohody, ne jen nepřítomnost nemoci. Jde tedy o stav, kdo maximalizuje potenciál člověka pro jeho fyzický, psychický, emocionální a duševní rozvoj. A právě vášeň, zájem zda aktivita jsou potřebné pro jejich uskutečnění.
Jaké mohou být příčiny apatie?
Etiologie, tedy příčiny apatie může být velmi různorodá. Jak již bylo zmíněno, mohou k ní vést psychické i fyzické obtíže a onemocnění. Výsledek je však stejný. Člověk jaksi přestává nacházet potěšení a smysl ve věcech, ve kterých ho předtím možná viděl. Co všechno tedy může způsobovat apatii?
Psychiatrické a neurologické diagnózy:
- schizofrenie
- cévní mozková příhoda (mozková mrtvice)
- Parkinsonova choroba
- Huntingtonova choroba
- demence – Alzheimerova choroba, vaskulární demence, frontotemporální demence
- dysthymie
- deprese
- bipolární porucha
- syndrom vyhoření
- anorexie
Jiná onemocnění:
- porucha funkce štítné žlázy
- nádorová onemocnění ( nádory mozku )
Jiné příčiny:
- spánková deprivace (nedostatek spánku) a generalizovaná únava
- nesprávné stravování a nedostatek pohybu
- pracovní přetížení
- dlouhodobá frustrace a stres
- neúspěchy, zklamání, nevyřešené problémy
- předávkování léky (často starší lidé, kteří berou velké množství léků jsou apatičtí), ale i některé drogy (marihuana, heroin)
Příčin je tedy opravdu hodně, některé jsou pochopitelné, např. apatie, únava a ospalost, nedostatek odpočinku – je zřejmě normální, že když člověk několik dní za sebou není schopen si dostatečně odpočinout, pociťuje nezájem o většinu aktivit a jediné, co chce, je zůstat v posteli. Je v pořádku, pokud po vyřešení situace, apatie pomine. Problém nastává, pokud nekomfortná situace přetrvává a člověk ztrácí zájem o její vyřešení a přestává vidět smysl iv dalších aktivitách. Proto je vždy důležité zjistit zda za tímto stavem není nějaké psychiatrické, neurologické nebo organické onemocnění. Řešit je třeba vždy příčinu, pokud je to možné, ne pouze její důsledky.
Jaké jsou příznaky apatie?
- pocit nedostatku motivace a vášně, ,,zapálení se“ pro něco (může to ovlivňovat i vaše běžné aktivity)
- může být přítomna i únava, nedostatek energie
- redukované emoce , činnosti, která máte rádi a normálně vás těší, ve vás najednou vyvolávají pouze mírnou nebo žádnou odpověď
- nezájem projevující se v různých oblastech života (setkávání s novými lidmi, zkoušení nových věcí, záliby, řešení osobních problémů)
- může být redukována i mimika, nevíte projevit vaše emoce, protože ve vás nevyvolávají pocity jako za normálních okolností – redukovaná emoční odpověď
- raději trávíte čas o samotě, neplánujete, nesnažíte se, cítíte se prázdní, protože vás nic nebaví
- mrháte časem, i když víte, že by se dal využít mnohem efektivněji a smysluplnější, nevíte se však ničemu pořádně oddat a namotivovat
Pokročilá apatie může ovlivnit vaši schopnost udržovat si mezilidské vztahy a také váš výkon ve škole či na pracovišti. Apatie provází i mnohé psychické onemocnění, která se vyznačují problémy s chováním, změnami chování a osobnosti, atd. Zpočátku apatie nemusí být nijak výrazná, přichází postupně a mohou ji zakrývat jiné lépe pozorovatelné změny spojené s daným onemocněním. Právě z tohoto důvodu je třeba si všímat všechny změny, člověk může mít časté a velmi intenzivní změny nálad, začíná se distancovat od svého okolí, nejeví zájem ani o běžné aktivity, v pozdějším stádiu je již nepřehlédnutelná.
Apatie není totéž, co deprese, ačkoli může vypadat podobně. Může být její příznakem spolu s nezájmem, lhostejností. Deprese však může způsobovat i pocity beznaděje či viny a mnohé jiné i fyzické projevy deprese. Velmi závažné riziko při depresi je užívání návykových látek či pokus o sebevraždu. Proto je důležité vždy hledat příčinu apatie a tím způsobem i najít efektivní léčbu.
Kdy tedy můžeme hovořit o diagnóze: apatie?
Dalo by se to stručně shrnout do 4 bodů:
- pokles nebo úplné chybění motivace (pacient vykazuje opravdu nízkou úroveň motivace, která neodpovídá věku, kultuře ani zdravotnímu stavu)
- změny v chování, myšlení a emocionální, citové změny (tyto změny mu ztěžují angažovat se do konverzací nebo dělat i jednoduché běžné úkony, změny v myšlení zahrnují např. nezájem o novinky, společenské události, atd.)
- ovlivnění kvality života (negativní efekt na profesionální i osobní život)
- změny v chování, které nejsou podmíněny jinými onemocněními (to znamená nejsou důsledkem fyzických poruch či nadměrného užívání léčiv a jiných látek)
Důležité také je, že pacient musí mít tyto symptomy alespoň měsíc a déle .
Často se apatie vyskytuje i u teenagerů . Typicky časem přejde a netřeba ji nějak zvlášť řešit. Můžete se snažit být oporou svému dítěti a zajímat se o jeho pocity, diskutovat o změnách, které jste si všimli. Avšak ani zde samozřejmě není normální, pokud jsou projevy dlouhotrvající.
Léčba apatie
Přechodná apatie – většinou není nutná speciální léčba
Přechodná apatie postupně projde, jak se situace, která ji způsobila, vyřeší. Obvykle tedy není nutná žádná léčba. Výborná může být podpora rodiny, přátel, blízkých, kterým se svěříte se svými pocity a kteří vám mohou být oporou. Důležitý je však váš postoj. V první řadě uvědomění si, že máte nějaký problém. Následně, pokud danou situaci nelze hned vyřešit, podstatné je, abyste nepřestali snažit. Sice se říká, že není dobré se do ničeho nutit, v tomto případě to tak trochu neplatí. Nedovolte, abyste upadli do stavu, kdy vám opravdu všechno začne být jedno a snažte se zjistit z čeho pramení vaše apatie, snažte se to řešit.
Změňte svou rutinu, připomínejte si, že je to jen dočasný stav, můžete si vzpomenout na časy, kdy jste se cítili optimističtěji as větším nadšením. Soustřeďte se na své cíle. Pokud to nezvládáte sami, požádejte o pomoc člověka, o kterém si myslíte, že umí pochopit vaši situaci, případně je možné vyhledat odborníka – psychologa, pokud chcete někoho zcela nezávislého s objektivním pohledem na věc.
Léčba perzistentní, tedy přetrvávající apatie, je založena na zjištění příčiny, z čehož apatie pramení. Pokud je součástí deprese nebo schizofrenie, tak je léčba zaměřena na tato onemocnění.
Medikamentózní léčba
Pokud je tedy apatie součástí nějakého onemocnění nebo není jinak zvládnutelná, lékař vám naordinuje léčbu v závislosti na primární příčiny. Zde je pár příkladů:
- léky proti demenci, např. při Alzheimerově chorobě (donepezil, galantamin, rivastigmin)
- antidepresiva (paroxetin, sertralin)
- léčiva ovlivňující mozkovou cirkulaci, např. při léčbě symptomů cévní mozkové příhody
- dopaminové stimulanty při léčbě Parkinsonovy choroby
- antipsychotické léčiva při schizofrenii
- psychostimulans při léčbě apatie, kde není známa příčina
Podpora okolí je důležitá i při léčbě perzistentní apatie
Jak již bylo zmíněno při kratší trvající apatii, podpora rodiny, přátel, ale i pomoc odborníků – psychiatrů, psychologů. Někdy může být velmi efektivní kombinace takové terapie a medikamentózní léčby.
Budoucnost terapie chronické apatie
Výzkumy pokračují a jednou z možností by byla i kraniální elektroterapeutických stimulace . Toto by mohlo pomoci hlavně při léčba traumatického poškození frontálního laloku aplikací nízkonapěťového elektrického proudu elektrodami v oblasti čela na stimulaci mozku. Zákrok je bezbolestný.
Další potenciální terapie je kognitivní stimulační terapie. Tento přístup má využití zejména u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Zahrnuje účast ve skupinových aktivitách opět s cílem stimulovat mozek např. prostřednictvím her či dívání se na obrázky a rozpoznávání výrazů obličeje na nich.
Časté otázky
Co je apatie a jaký má význam?
Apatie představuje nelichotivý stav, kdy jedinec pociťuje nezájem o životní aktivity resp. činnosti, které by za normálních okolností byly pro něj zajímavé. Jinak bychom mohli tento stav charakterizovat i jako potlačování emocí, jako vzrušení, obavy, motivace, vášeň či starost. Apatie je typická i tím, že zpočátku není nějak výrazně viditelná. Jedinec přechází do apatie postupně, tj změny nálad, distancování se od okolí a podobně. Určitě bychom si neměli zaměňovat apatii s depresí, protože tyto pojmy jsou si odlišné.
Jak se zbavit apatie?
Zkusit můžete několik způsobů. Pokud je člověk apatický, podpořte jeho zájem o něco. Rovněž je velmi dobrý sport, který mě výborné účinky na psychiku. Pokud je to vážné, vyplatí se zajít za psychiatrem který vám může naordinovat antidepresiva na zvýšení hladiny serotoninu, tzv. SSRI.
Vybrané zdroje: