Každý z nás si ve svém životě projde i méně šťastnými obdobími, během kterých jsme smutní, pociťujeme beznaděj, neštěstí bohužel či stres. Často je to tehdy, když zemře naše milovaná osoba nebo si projdeme jinými tragédiemi nebo obtížemi, jako například rozvod či ztráta práce. Většina z nás se dokáže s těmito událostmi vyrovnat, potřebuje to jen čas, a tedy po určitém období se dokážeme vrátit do normálního života ak našim běžným aktivitám. Setkali jste se však už s pojmem klinická deprese?
Obsah článku
Co je to klinická deprese?
Jak jsme již naznačili, za normálních okolností by všechny pocity smutku, neštěstí či beznaděje měli utichnout a my bychom se měli vrátit k našemu pravému já. Pokud však smutek, neštěstí či beznaděj nemají svůj konec a pokud nám tyto symptomy znepříjemňují či přímo až omezují život, může se jednat o vážný psychický problém, který je třeba řešit. Kromě toho je důležité, aby již zmíněné příznaky trvaly alespoň několik týdnů za sebou. V takovém případě můžeme hovořit o psychickém onemocnění zvaném klinická deprese.
Klinická deprese není jen běžným smutkem. Jde o onemocnění, které vás může řádně potrápit a doslova vám znemožnit provádět běžné rutinní záležitosti. V nejhorších případech vás může dovést až ke spáchání sebevraždy.
Rozdíl mezi klinickou depresí a jinou (klasickou) depresí
Je důležité pochopit to, že depresivní stavy mohou existovat v různých frekvencích, délce trvání či závažnosti. Můžete tedy trpět méně závažnou formou, středně těžkou či nejtěžší formou. Nejtěžší formy deprese jsou charakteristické delší dobou trvání a velmi závažnou intenzitou. Klinická deprese je závažnější forma depresivních stavů, která na svou úspěšnou léčbu potřebuje profesionální pomoc. Klinická deprese se rozděluje na různé typy nebo druhy. Všechny se řadí mezi tzv. poruchy nálad.
- dysthymie – běžně je nazývaná i melancholie, není velmi závažná, přičemž může trvat až několik let. Typické je střídání normálních a depresivních epizod.
- bipolární porucha – typickými příznaky jsou epizody depresivních stavů, které se mění s epizodami nadměrné podrážděnosti a silným nadšením. Tyto stavy nazýváme mánie. Setkat se s ní můžete i pod názvem manická depresivní porucha. Deprese spojována s bipolární poruchou se nazývá bipolární deprese. Pokud deprese není spojována s bipolární poruchou, mluvíme o unipolární depresi.
- velká deprese – jsou velké epizody změny nálad trvající týdny či měsíce. Jde o jednu z nejtěžších forem depresí. Typickými příznaky jsou podrážděnost, ztráta chuti nebo radosti z běžných aktivit. Tato forma deprese může ustát, avšak není vyloučeno, že se zopakuje během života jedince.
- sezónní deprese – jde o depresi, která se vyskytuje, resp. opakuje, během určitého období roku – obvykle v zimě.
- psychotická deprese – jde o stav, kdy deprese může vést k rozvoji psychózy, tedy například k halucinacím nebo bludem. Deprese tedy směřuje ke ztrátě vnímání reality, přičemž její symptomy jsou velmi těžké.
Hlavním charakteristickým znakem klinické deprese je její dlouhodobé přetrvávání u pacienta. Co se týče příznaků, tak i tyto se projevují v intenzivnější míře, což dělá klinickou depresi velmi těžkým problémům.
Proč vzniká klinická deprese?
Příčin může být poměrně velké množství a ve velké míře závisí nejen na biologických faktorů, ale také od osobnostních nebo situačních okolností. Svou roli může hrát i životní styl. Pojďme se tedy společně podívat na nejčastější příčiny depresivních stavů.
Biochemické příčiny – abnormality v hladinách chemikálií v mozku
Biochemické faktory nedokážeme ovlivnit a nejsou důsledkem žádné aktivity člověka. Tyto chemikálie nazýváme neurotransmitery.
Genetické predispozice (dědičnost)
Někdy je prostě klinická deprese v rodině. Za všechno mohou geny, avšak není pravidlem, že potomek musí automaticky trpět depresivními stavy.
Osobnost
Důležité jsou i osobnostní vlastnosti konkrétního jedince, které se mohou podílet na vzniku deprese. Příkladem může být nízké sebevědomí, pesimismus či negativní myšlení.
Těžké životní situace
Těžké životní okolnosti mohou zapříčinit nerovnováhu hladiny neurotransmiterů, což může vést k depresi. Dokonce i těhotenství může být odpovědné za změnu hladiny hormonů, což se může projevit na rozvoji klinické deprese.
Zdravotní stav a léky
Klinická deprese může spojovat is jinými onemocněními, které se paralelně projevují – např. Alzheimer, Parkinson, onemocnění srdce, cukrovka či rakovina. Dokonce i některé léky na dlouhodobé užívání, jako např. pilulky na spánek, mohou způsobit depresi.
Požívání alkoholu a užívání drog
Je mýtus, že alkohol či drogy vás zbaví deprese, ba naopak, mohou vám ji ještě zhoršit.
Strava
Možná jste netušili, ale i některé vitaminy mohou být zodpovědné za vznik depresí.
Příznaky klinické deprese
Klinická deprese netrvá dny, ale týdny až měsíce. Dokonce v některých případech přetrvává i roky. Pojďme se společně podívat na varovné signály klinické deprese. Pokud je zaznamenáte, okamžitě je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Jedná se hlavně o projevy, jako jsou:
- pocity smutku
- plačtivost
- ztráta zájmu o radostné aktivity
- ztráta tělesné hmotnosti či její nárůst
- nespavost nebo nadměrná spavost
- únava nebo ztráta energie
- podrážděnost nebo agitovanost
- izolace od rodiny či přátel
- problémy s koncentrací
- pocity viny a bezcennosti
- sebevražedné myšlenky
Jde snad o nejznámější varovné signály toho, že byste měli začít svůj problém řešit s odborníkem.
Klinická deprese – jak ji léčit?
Klinická deprese vzhledem k závažnosti příznaků její druhů by měla být léčena léky zvanými antidepresiva. Ve většině případů lékaři i pacienti preferují tzv. selektivní inhibitoru zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Samozřejmě, léky nejsou jedinou cestou k dosažení úspěšné efektivní léčby. Léčba antidepresivy by měla být podpořena jinými Nemedikamentózní způsoby léčby, jako je například psychoterapie zda změna životního stylu. Psychoterapie je založena na dialogu terapeuta s pacientem, aby mu pomohl naučit se o svém onemocnění více a překonat ho.
Velmi oblíbeným druhem terapie je tzv. kognitivně-behaviorální terapie, která se osvědčila velmi efektivní při léčbě depresí. Některé studie jsou toho názoru, že nejlepším způsobem léčby je kombinace léků a psychoterapie.
Jak si můžete pomoci sami?
- pravidelný a dostatečný pohyb
- dostatečný a kvalitní spánek
- vyhýbání se alkoholu a drogám
- pozitivní nastavení mysli
- komunikace
- relaxační aktivity a aktivity, které vám dělají radost
Zajímá vás
Co je to klinická deprese?
Klinická deprese představuje typ depresí, které jsou typické zejména dlouho přetrvávajícími příznaky a projevy. Mluvíme o týdnech, měsících, někdy i letech. Nejtypičtějšími příznaky jsou pocity smutku, beznaděje, nízkého sebevědomí, častá plačtivost, izolace či únava.
Jaký je rozdíl mezi depresí a klinickou depresi?
Rozdíl je hlavně v délce trvání depresivních stavů, která je při klinické depresi mnohem delší. V případě klinické deprese se vyskytují také mnohem intenzivnější příznaky jako při klasické depresi.
Jak se léčí?
Pokud trpíte klinickou depresí, určitě je nutná návštěva lékaře, který zvolí vhodnou léčbu. Nejčastější formou léčby je kombinace užívání antidepresiv a psychoterapie.
Vybrané zdroje:
- https://www.verywellmind.com/what-is-clinical-depression-1067309
- https://www.medicalnewstoday.com/articles/314698.php
- https://www.emedicinehealth.com/depression_health/article_em.htm#when_to_seek_medical_care_for_depression
- https://www.dusevnezdravie.sk/anhedonia-je-prvy-a-posledny-priznak-depresie-pomoze-moderna-liecba/