Co je stres a jak se ho zbavit?

Vždy když nám do života vstoupí zátěžová situace pocítíme stres. V dnešní době se s takovými situacemi setkáváme často, i několikrát denně. Není se čemu divit, že stres je chorobou nejnovější doby.

Co je stres a kdy dochází ke stresu

Stres je zatížení organismu nepříznivými okolními podmínkami. Jde o obrannou reakci těla na vnější podněty, které se navenek projeví projevem těla. I když tyto podněty mohou být nepříjemné i příjemné spustí v nás fyzické a psychické reakce, což má vliv na naše zdraví i chování.

TIP pro vás:Jste pod neustálým stresem? Máte problémy s depresí?? Neustále pociťujete intenzivní úzkost?StressFix je unikátní preparát složený z extrahovaných přírodních složek, jehož cílem je snižovat stres✔️, odbourávat úzkostné stavy✔️ a hlavně pomoci při léčbě deprese✔️Přečtěte si více o Stressfix-e➡️  nebo se podívejte na jeho složení?.

Reakce organismu na stres

V lidském těle stres vyvolá poplach, reakcí na tento poplach je aktivace mozku, žláz, nervového a imunitního systému. Zorničky se nám rozšíří, tělo začne produkovat více energie (získává ji přeměnou sacharidů na energii). Cévy se rozšíří – naše svaly jsou více prokrvené a zrychlí se i srdeční tep. Naše tělo je připraveno na útěk nebo boj. Pokud vám toto slovní spojení něco připomíná, máte pravdu. Za vším jsou hormony, hlavně adrenalin a kortizol, které se vždy když se dostaneme do stresové situace začnou ve zvýšené míře produkovat. Jakmile se dostaneme ze stresové situace začne se tělo dostávat do normálu.

Dobrý sluha, ale špatný pán

Stres není jen špatný. Díky němu naši prapředci přežili a je to tak dosud. Aby přežili museli mamuta ulovit, jinak by se nenajedli. Museli být připraveni utíkat před šelmami. Vyburcovat se k nadlidským výkonem (že ulovili mamuta, uprchla před šelmou) jim pomohl právě stres. V současnosti vás jistá dávka stresu může vyburcovat k podání vynikajícího výkonu. I když sotva, ale přece stihnete včas odevzdat práci, před násilníkem, který na vás vyskočí v tmavé uličce ujdete tak rychle, že tomu ani sami nevěříte, nebo si v panice a chaosu kolem vás zachováte chladnou hlavu a důvtip. Za to vše můžete vděčit stresu.

Pozitivní stres

Stres se často spojuje s negativními událostmi, ale mohou ho vyvolat i ty příjemné. Svatba, narození dítěte, neočekávané příjemné překvapení, slíbená odměna pokud stihnete v práci udělat práci mnohem dříve… To vše v nás vzbudí napětí a vzrušení – přesně stejné jaké cítíme při stresu. Jde sice o příjemné události, ale vyvolávají v organismu stresové reakce.

Negativní stres

Jde hlavně o dlouhodobý nebo nadměrný stres. Tento stav náš organismus těžší zvládá a stresové hormony neustále, nebo ve vysoké hladině ovlivňují organismus.

Žádaný (specifický) stres – adrenalinové sporty

Tento druh stresu si uměle navozujeme sami. Jde o různé adrenalinové sporty (hlubinné potápění, skok na gumový laně, skok padákem,…) Při těchto sportech je sice naše bezpečnost zaručena, ale udělat první krok a přežít situaci dokud přijdeme do bezpečí v nás vyvolá stav změněného vědomí. Stresové hormony nás zcela zaplaví a náš organismus bojuje o život. Po tomto typu stresu dochází hned k úlevě. Do organismu se začnou vyplavovat hormony, které navodí pocit štěstí (endorfiny, serotonin, dopamin a pod.).

Stresové hormony

Stres je přirozená reakce organismu na možné nebezpečí. Jakmile tělo ucítí ohrožení, nebezpečnou situaci začne se v něm spouštět stres. Jako první zareaguje hypotalamus. Vyšle nervové a hormonální signály do nadledvinek a odkud se začnou uvolňovat další hormony.

Adrenalin – hormon „bojuj nebo uteč“.

Adrenalin, také známý pod názvem epinefrin připraví tělo na větší fyzický výkon

Toto vše se s tělem děje ještě dříve, než si stihnete vůbec uvědomit že se něco děje. Díky rychlosti, jakou adrenalin zaplaví organismus jsme schopni vyhnout se jedoucímu autu spíše než o tom začneme přemýšlet. Adrenalin dodá tělu extra dávku energie. Jakmile nebezpečí pomine, hladina adrenalinu začne klesat. Trvá asi 30 až 60 minut, dokud se jeho hladina dostane na normální úroveň a  jeho účinek pomine.

Adrenalin nám sice pomáhá přežít a zvládat nebezpečí, ale pokud jsme jeho návalem vystaveni stále nebo často může mít na náš zdravotní stav nepříznivý účinek. Energie, kterou v těle vyprodukuje v nás vyvolá pocit nervozity, neklidu a podrážděnosti. Pokud dojde před spaním k zvýšení hladiny adrenalinu (díváním hororového filmu, poslechem hlasité hudby, nebo působení proti problémů) zvýšenou energii nemáme kde spotřebovat. Nervozita a neklid, který v nás je nám způsobí problémy s usínáním, neklidný spánek nebo může vést až k nespavosti.

Dlouhodobý vliv adrenalinu na organismus

• Poškození cév
• Zvýšený krevní tlak
• Vyšší riziko infarktu srdce, mozkové mrtvice
• Bolesti hlavy
• Pocit úzkosti, deprese
• Problémy se spánkem
• Nárůst hmotnosti

Adrenalin je jedním ze stresových hormonů. Je tím nejznámějším, ale ne tím hlavním. Tím je kortizol.

Co je stres – Kortizol – hlavní stresový hormon

Kortizol se produkuje stejně jako adrenalin v nadledvinkách. Jeho vliv na organismus je ale jiný

Díky vlivu kortizolu na organismus můžeme stresové situace účinné řešit. Přesměruje veškerou energii na zvládnutí stresu. Vypne co v tom momentě nepotřebujeme a přesune energii tam kde ji třeba.

Zajímavostí tohoto hormonu je, že se sám reguluje. Potlačuje produkci hormonů, díky kterým se sám produkuje. Pokud funguje tato zpětná vazba dočasné zvýšení hladiny kortizolu neovlivňuje negativně na organismus. Po odeznění stresové situace se vrátí do normálu. Pokud je ale v tomto systému chyba jeho hladina zůstává vyšší. Může to nastat i v případě dlouhodobého až chronického stresu což může vést k depresi.

Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu a   reakce organismu

Kromě rizika propuknutí deprese může dlouhodobý účinek kortizolu způsobit

• Nadváha – kortizol ukládá zásoby glykogenu (ve formě tukových polštářků) na horší časy. Kromě toho zabraňuje přísunu živin do svalů, díky čemuž se svaly zmenšují a tuku přibývá. Zvyšuje pocit hladu.
• Vysoký krevní tlak
• Nespavost, problémy se spánkem
• Snižuje energii – cítíme se stále unavení
• Může způsobit cukrovku II typu
• Osteoporóza – zabraňuje vstřebávání vápníku
• Ovlivňuje paměť – spolu s adrenalinem napomáhá krátkodobé paměti – velmi dobře si zapamatujeme čemu se vyhnout. Jeho dlouhodobý dopad ale poškozuje buňky v mozku což způsobuje problémy s pamětí.
• Oslabený imunitní systém pocítíme častými infekcemi.

Účinky hlavních stresových hormonů ovlivňují celkový organismus. Vliv krátkodobého stresu má na tělo příznivý vliv, neškodí mu. Dlouhodobý stres ale poškozuje fyzické a i psychické zdraví člověka. Pokud si myslíte, že v stresu podáte lepší výkony, jste rychlejší a flexibilnější máte pravdu, ale takto účinkuje jen krátkodobý a občasný stres. Účinky dlouhodobého a častého stresu na vás ovlivňují negativně.

Příznaky stresu

Zapomínáte, kde jste si položili klíče, nevíte najít brýle, děláte často chyby i když jste v   klidu? Pokud se s těmito drobnostmi setkáváte v běžném životě je to první příznak toho, že stres na vás zanechal následky.

Fyzické příznaky

Rozvinutí chorob

Stres ničí imunitu, nachlazení, chřipky, rýmy, … dostanete jejich častěji pokud jste v stresu. Stres může ve vás spustit i jiné, závažnější onemocnění. Každý člověk je náchylný na jisté onemocnění. Dlouhodobý stres jim může pomoci k jejich propuknutí. Stojí za propuknutím různých rakovinových onemocnění, onemocněními jater, nehodami, ale i za psychickými problémy.

Sexuální život

Stres a vzrušení nejdou dohromady. Samotný sex snižuje stres. Pokud jste vystaven častému stresu během dospívání, může to nepříznivě ovlivnit váš sexuální život v dospělosti. Muži trpí nejčastěji obavami z nekvalitní, rychlé erekce (ze svého sexuálního výkonu) což v nich okamžitě vyvolá stres. Ten sníží hladinu testosteronu a i libido což může vést k impotenci. Stres u těhotných žen ovlivňuje průběh růstu, chování a i vývoj plodu.

Srdce

Vlivem stresových hormonů je srdce nuceno zvýšit frekvenci. Zúžením cév (způsobené stresovými hormony) musí srdce tlouct silnější a silnější, aby mohlo zásobovat krví i orgány, které kortizol a adrenalin zablokovaly. Takové dlouhodobé nasazení srdečního svalu může vést k srdeční arytmii, nebo infarktu.

Nárůst hmotnosti

Díky stresu přežili pralidé. V těžkých časech (kdy si museli potravu ulovit) snědli vždy když mohli všechno co se sníst dalo. Jen takto mohli přežít těžké časy, když se jim v love nedařilo a nebylo co jíst. Předpokládá se, že tento jev zůstal v našich genech a v stresu jíme téměř o 40% více jídla než běžně. Tento způsob stravování vede k obezitě a následně k dalším zdravotním problémům s ní spojených.

Stárnutí

Dlouhodobý stres způsobuje předčasné stárnutí. Zabraňuje rychlému růstu nových buněk, což se navenek projevuje vráskami, slabšími svaly, problémy se zrakem a pokožkou.

Imunita

Stresové hormony oslabují imunitu. Chovají se přesně tak jak mají. Jejich účinek je zaměření na to, aby organismus přežil hrozící nebezpečí, ne aby odolával infekcím, bacilem a virem. Když pomine nebezpečí (stresové hormony klesnou) a imunita dostává zelenou. Pokud jste v dlouhodobém stresu vaše imunita je zablokována dlouhou dobu, takže všechny infekce mají dostatek času se rozvinout.

Bolest hlavy

Stres způsobuje napětí svalů v   hlavě, obličeji a   krku, což může vést k bolestem hlavy. Cítíte mírnou až střední bolest hlavy, případně cítíte tlak v oblasti čela.

Trávení – stresové vředy

Souvislost mezi vředy a stresem není úplně a jednoznačně prokázána, Předpokládá se, že hlavně fyzický stres (způsobený dlouhodobým onemocněním, operací, popáleninami, traumatem, poškozením centrálního nervového systému, ..) způsobuje vřed v trávicím traktu. Tento vřed zas může způsobit psychický stres. Projevuje se hlavně bolestí a je citlivý. Vliv stresu na trávicí ústrojí se může projevit i poruchami trávení, průjmy, nevolností nebo zvracením.

Kromě fyzických příznaků se stres podepíše i na vašem psychickém zdraví.

Psychické příznaky

Ovládání emocí

I ten nejmenší stres zabrání kontrole emocí. Rychle se rozčílíte, jste podráždění a často se rozhněváte. Výkyvy nálad jsou dalším znakem stresu. Také ovlivňuje vaše další pocity – těžší ovládáte pocit strachu a úzkosti. Můžete pociťovat návaly smutku nebo zuřivosti, ale také netrpělivost a plačtivost.

Nutkavé chování

Změny, které se při stresu odehrají v mozku souvisí s rozvojem různých závislostí. Dlouhodobý – chronický stres změní fyzickou podstatu mozku, což má za následek rozvinutí návyků a závislostí.

Paměť, schopnost soustředit se a rozhodovat

Kortizol a adrenalin ovlivňují tzv „rychlou paměť“. Jelikož se produkují pouze v stavu nebezpečí rychle si zapamatujete na co si dávat pozor. Krátkodobý stres může ve vašem mozku spustit produkci nových buněk. Problém je s dlouhodobou pamětí, která se vlivem stresových hormonů zhoršuje. Dlouhodobá vysoká hladina kortizolu zmenšuje objem šedé kůry v mozku. Ovlivňuje hlavně na hypokampus (centrum učení a pamatování si) a na oblast, která je zodpovědná za emoce a myšlenky.

Deprese

Čím déle jste v stresu tím větší je riziko propuknutí deprese. Dlouhodobě špatná nálada, návaly smutku, nervozita, nedostatek odpočinku a relaxu, časté onemocnění a další příznaky stresu mohou vést k depresím.

Pocit úzkosti

Úzkost je stav, který vyvolává v člověku strach a obavy. Nakolik kortizol ovlivňuje právě na tyto emoce jeho dlouhodobým vlivem mohou přerůst do psychického onemocnění – úzkostné poruchy. Toto spojení může vést k vzniku depresí, cukrovky, srdečním problémům, nebo panické poruše. Obě onemocnění se dají léčit. Nejednou se stává, že zbavením se stresu se zbavíte i pocitů úzkosti.

V stresu zvýšíte příjem návykových látek (alkohol, cigarety, vypijete více kávy) aniž byste si to vůbec uvědomili.

Typy stresu

Známe tři stupně stresu. Ne každý nám škodí.

Akutní stres

• Nejběžnější typ stresu, s kterým se setkal každý z nás. Jde o okamžitou reakci organismu na událost, která nám právě vešla do života – náhla hádka s partnerem, autonehoda, ale i jízda no horské dráze. Akutní stres není pro tělo nebezpečný. Neznecháva žádné trvalé následky a ani nezhoršuje zdravotní stav. Stres odezní jakmile se dostaneme ze stresové situace s jednou výjimkou. Pokud se staneme svědkem nebo obětí v trestném činu, při život ohrožující události může vést k posttraumatické stresové poruše. Tato porucha vyžaduje léčbu u odborníka.

Epizodický akutní stres

• Jde o často se opakující akutní stres. Trpí jím hlavně pesimisté, a lidé, kteří ve všem vidí jen špatnou stránku věci. Osoby, s tímto typem stresu ho berou jako běžnou součást života. Je pro ně obtížné zbavit se ho. Tento stres už má na organismus nepříznivý vliv.

Chronický stres

• Chronický, nebo dlouhodobý stres je výsledkem neřešeného akutního stresu. Pokud zůstáváte v stresujícím prostředí může přerůst do chronického stadia. Nemluvíme pár minutách jízdy na kolotoči, ani o 2 – 3 hodinách stresujícího výstupu na kopec, ale o několik měsíčním až několikaletém pobytu v stresovém prostředí. Například přetrvávající špatná finanční situace, nefunkční rodina, rozvod, nemoc, péče o nemocného, špatná práce,… Chronický stres může způsobit onemocnění srdce, rakovinu, nemoci plic, cirhózu jater,… a může vést až k sebevraždě.

Průběh stresu – všeobecný adaptační syndrom

Stres probíhá v jednotlivých fázích. Pokud je znáte a víte co při nich cítíte bude pro vás snazší zvládnout stresovou situaci.

Adaptační syndrom je proces, během kterého prochází organismus fyziologickými změnami.

1.    Fáze – poplach

Tuto fázi všichni dobře znáte. Přirozená reakce organismu na nebezpečnou situaci – účinkem hormonů se vám zvýší tep a cítíte náhlý příval energie. Tělo se připravilo na situaci kdy jde o přežití.

2.    Fáze – adaptace

Po skončení stresující události tělo začíná opravovat vše co kortizol s adrenalinem způsobily. Snižuje se jejich produkce a i když jste již v bezpečí stále máte v sobě vysoké hladiny stresových hormonů. Chvíli trvá dokud se z těla dostanou a odezní jejich účinek (cca hodinu). Do té doby jste stále v stresu, i když se jeho nával snižuje.

Problém nastane pokud stresová událost pokračuje a organismus stále vytváří stresové hormony. Tělo je stále v pohotovosti, připravené bojovat nebo utíkat – stále dělá vše pro to, aby zajistilo přežití. I když jste možná po psychické stránce v pohodě (jste už přece v bezpečí), váš organismus si to nemyslí a reaguje po svém. Stále máte zvýšený tep a vyšší tlak. Pokud jste v této fázi delší dobu organismus se na tento stav připraví uvolněním hormonů, které zvyšují sacharidy v krve a krevní tlak. Pokud nedojde k uvolnění a tělo nedostane šanci zregenerovat se může dojít k vyčerpání.

Symptomy druhé fáze

• podrážděnost
• frustrace
• snížená koncentrace

3.    Fáze – vyčerpání

Dlouhý čas boje se stresem vede k chronickému stresu. Vaše tělo je slabé, unavené po fyzické i psychické stránce. Nedokáže už dál bojovat se stresem.

Symptomy třetí fáze

Příčiny stresu – stresor

Každého z nás dostane do stresu něco jiného. Zatímco někdo zachová klid při pohledu na pavouka, jinému stoupne tlak jakmile se vzpomene. Někomu může už jen představa letět letadlem rozbušit srdce, a s někým nepohne ani let během bouřky. Na různé události reagujeme různě. Podněty, které v nás stres spouštějí se nazývají stresory. Abyste se vyhnuli stresu je nutné znát vlastní stresory a vyvarovat se jim. Nejčastější příčiny (stresory), které akutní nebo chronický stres spouštějí patří

Stres ve vás může spustit i okolí, v kterém žijete nebo pracujete a způsob vašeho života.

• Hluk, silné světlo, uzavřený prostor, život v nebezpečných čtvrtích …
• Nedostatek denního světla – pokud je u vás stresorům právě toto s příchodem podzimu a zkracováním dní se u vás spouští stres. Nedostatek denního světla (krátké dny – dlouhé noci) může vést k sezónní depresi.
• Barvy – pobyt v místnostech, jejichž barevné sladění vám nesedí může vyvolat stres
• Příkazy a omezení v práci
• Záporný postoj k životu a životním událostem osobní přesvědčení (pokud někdo začne zpochybňovat vaše přesvědčení, může to vést k stresu)
• Kofein, nikotin, krátký čas na odpočinek, nedostatek dobrého spánku, …

Stres, pocit úzkosti a   deprese

Mezi pocitem úzkosti, depresí a stresem existuje souvislost. Úzkost můžete cítit při epizodické ale také dlouhotrvajícím stresu. Pokud jsou nároky na váš organismus a mysl vysoké vede to k stresu. Ten ve vás vyvolá obavy, strach a neklid, což už jsou příznaky úzkosti (konkrétně panická porucha) nebo deprese.

Jak se zbavit stresu.

Při současném způsobu života je téměř nemožné nestresovat se. Prodlení vám autobus do práce, nestíháte jít na dohodnutou schůzku, nestartuje vám auto, nešťastné manželství, péče o děti, o nemocného člena rodiny, … musíte zařídit ještě milion věcí a máte tak málo času. Takto vypadá dnešní doba a není se čemu divit, že se se stresem setkáváme téměř denně. Vyhnout se stresu asi nejde, ale můžete se naučit ho řídit, ovládat a zmírnit jeho účinky na organismus.

Strava

Snažte se zdravě stravovat. Nezatěžujte organismus těžkým jídlem. Dejte přednost potravinám bohatým na vitamíny, minerály a nenasycené mastné kyseliny, které příznivě působí na orgány, které při stresu nejvíce trpí (srdce, trávicí trakt, nervový systém,…). Pod vlivem stresových hormonů mají lidé tendenci se přejídat. Dejte si na to pozor a nad svým stravováním se zamyslete.

Vyhněte se alkoholu a kofeinu. Vysoká dávka kofeinu zvyšuje tlak a rozbuší vám srdce. Místo toho si dejte zelený nebo heřmánkový čaj. Působí uklidňujícím. Navíc – zelený čaj obsahuje aminokyselinu alanín a antioxidanty, které uklidní nervový systém.

Odpočinek

Dostatek kvalitního spánku vám pomůže v boji se stresem. Během nepřerušovaného 7 až 9 hodinového spánku se tělo regeneruje. Takto získáte dostatek času na nápravu škod, které stresové hormony ve vás napáchali.

Zároveň si i během dne dopřejte dostatek relaxu. Nezbavujte se o odpočinek. Najděte si koníček, při kterém si odpočinete (zahrádkářství, modelářství, návštěva kina, nebo si zajděte na manikúru). Zajděte si ven s přáteli, neizolujte se od společnosti. Zlepší vám náladu a poskytnou podporu.

Čas od času vypněte – dovolená u moře, víkendový výlet do hor. Tato přestávka od běžných povinností prospěje vaší psychice a dobije vás novou energií. Na čas se vzdálíte od běžných povinností a starostí a vrátíte se k nim v plné síle.

Smějte se

Smích uvolňuje hormony štěstí – endorfiny, které snižují hladinu adrenalinu a kortizolu. Viz komedii, přečtěte si něco vtipné,… dělejte cokoliv co vás rozesměje.

Cvičení

Nemusíte podávat nadlidský výkon v posilovně. Můžete cvičit doma, dopřát si delší procházku, nebo začít navštěvovat kurzy jógy či pilates. Postačí i jedna – dvě minuty cvičení, rozhýbete se čím se do těla uvolní endorfiny, které hned začnou stres potlačovat.

Omezte práci

Pokud se pod stres dostáváte v práci změňte ji, požádejte o přeložení nebo poproste kolegy o pomoc. Zbavíte, nebo alespoň omezíte tak tlak, který se na vás v práci vyvíjí. Totéž proveďte doma (pokud máte na starosti celou rodinu). Do obchodu, nebo vynést smetí mohou zajít i děti a občas uklidit, nebo navařit může i váš partner.

Pokud se staráte o těžce nemocného rodinného příslušníka požádejte o pomoc. Jistě někde v blízkosti je služba, která na pár hodin pošle k nemocnému asistentku, která vás alespoň na čas nahradí.

Meditace

Meditace je výborný způsob jak se zbavit hlavně emočního stresu. Stejný účinek jako meditace může mít i účast na mši.

Terapeuti, psychologové

Pokud sami nedokážete stres zmírnit navštivte odborníků. Terapeuti vám pomohou a poradí jak zvládnout stres a stresové situace.

Je důležité abyste si sami našli to co vám pomůže zmírnit stres. U každého spouští stres něco jiného a přesně stejně ho i u každého něco jiného zmírňuje.

Pokud jste v neustálém stresu, který prorůstá do deprese či úzkosti je nejlepší vyhledat lékaře – spíše než přeroste do vážnější psychické poruchy.

Jak již bylo zmíněno, se stresem se setkáváme téměř každý den. Pokud se naučíte jak ho zvládnout a ovládnout můžete se vyhnout mnoha zdravotním problémům.

Časté otázky

Co je stres?

Stres můžeme definovat jako jistou obrannou reakci organismu na určité nepříznivé okolnosti a faktory. Stres je pouze reakcí, která se projevuje psychickými, ale i fyzickými příznaky.

Co je stres a jaké jsou příčiny vzniku?

Jak je již zodpovězeny v předchozí otázce, stres je jistou formou obrany organismu před nepříznivými okolnostmi. Nejčastějšími příčinami jsou psychické (emocionální) a fyzické podněty pro jeho vznik. Příkladem může být strach z určité budoucí události, únava či propracovanost, pocit ohrožení, rozličné životní události nebo náš zdravotní stav.

Co je dobré na stres a jak ho léčit?

Existuje množství způsobů jak se zbavit, resp. snížit příznaky stresu, ke kterým patří například dostatečný a kvalitní spánek, vyvážená strava, fyzická aktivita, vitamíny a správný time -management. Pokud však stres nepomine, může přerůst do depresivních stavů, kdy je vhodná léčba antidepresivy. Léky na samotný stres neexistují, vždy třeba řešit příčiny jeho vzniku.

Vybrané zdroje:

• https://www.healthline.com/health/stress#types
• https://danielmarko.blog.sme.sk/c/294979/Zabijak-kortizol-ovladnite-stresovy-hormon-a-ovladnete-svoje-telo.html
• https://www.healthline.com/health-news/mental-eight-ways-stress-harms-your-health-082713#6
• https://www.healthline.com/health/general-adaptation-syndrome#model