Určitě jste už i vy měli dny, kdy jste se cítili pod psa a měli jste špatnou náladu nebo ji máte právě teď, a proto čtete tento článek. Je zcela normální, že občas máme dny, kdy se cítíme smutní či naštvaní a vše nás jaksi snadněji vytočí. Buď se z toho vyspíme nebo nás něco potěší a naše nálada se opět zlepší. Co když, ale špatná nálada přetrvává déle nebo se střídá s dobrou jako na horské dráze? Což může způsobovat rychlé změny nálad, o čem to svědčí a kdy už mluvíme o depresi?
Obsah článku
Co je to vlastně nálada?
Podle definice je nálada emocionální stav, který v průběhu určitého času provází prožívání a lidskou činnost. Na rozdíl od základních emocí, nemusí mít jednotlivé nálady jasný předmět, vyplývají spíše z povahy člověk az určitého sledu zážitků. Někdy ani sám jedinec neví přesně říct, proč má určitou náladu.
Z biochemického hlediska není nálada nic jiného než vyplavení neurotransmiterů v určité koncentraci, jedná se hlavně o serotonin, noradrenalin a dopamin. Serotonin je látka, která nás udržuje šťastných a určitě jste už slyšeli, že nedostatek serotoninu se pojí s mnoha psychiatrickými onemocněními, např. s depresemi.
Sklon k určité náladě provází člověka celý život, pokud už je jednou někdo pesimista, mnohem těžší nepropadne špatné náladě jako dejme tomu jeho protipól optimista. Přechod z jedné nálady do druhé by měl zpravidla pozvolný a plynulý a právě různé náladové skoky by mohly naznačovat něco vážnější, než jen špatnou náladu, např. na maniodeprese.
Jak nás špatná nálada ovlivňuje?
Jak již bylo zmíněno, tento psychický stav může vzniknout jako reakce na situaci, ale může se objevit i znenadání, respektive bez nějaké zjevné vnější příčiny. Tím pádem nemá nastavený nějaký přesný začátek či konec. Může trvat hodiny, dny, týdny …
Špatná nálada však ovlivňuje i naše vnímání okolního světa a naše reakce na každodenní situace. Může ovlivňovat náš úsudek. Na základě studie, který realizovali Niedenthal a Setterland, se zjistilo, že jedinci, kteří mají špatnou náladu, jsou nastavení spíše vnímat ty věci, které se shodují s jejich náladou. Tito páni využili hudbu, aby navodili dobrou a špatnou náladu.Smutné písničky vyvolaly v lidech změnu nálady a účastníci studie pak vnímali i jiné věci spíše z té negativní stránky. Určitě jste si už i vy všimli, že když jste smutní, soustředíte se spíše na slova písně, jak na melodii a ztotožňujete se s nimi.
Špatná nálada výrazně ovlivňuje i naše mezilidské vztahy. Je několik možností, které mohou nastat. Můžeme být snadněji rozhnevateľní a rozzlobit si i jiných nebo naopak můžeme být přátelštější a vyhledávat jejich podporu. Přesný opak je, že se sociálního kontaktu budeme stranit a skrývat naše pocity, abychom předešli zklamání.
Bývá spojována s depresí, úzkostí , agresivitou, nízkým sebevědomím, stresem a při snížení libida. U některých jedinců naopak, deprese či úzkost sexuální apetit zvyšují, pozoruje se to spíše u mužů než u žen.
Špatná nálada bývá označována jako nekonstruktivní, protože může ovlivnit schopnost jedince zpracovat informaci, například se bude více soustředit na to, kdo je odesílatelem jako na obsah, což opět může způsobit problémy například v partnerských vztazích.
Stejně je nezanedbatelný vliv špatné nálady na vnímání fyzického zdraví. Spíše se upínáme na různé symptomy, které nemusíme správně interpretovat a přemýšlíme či zrychlený tep a dýchání ze stresu nebo hněvu, není něco vážnější. Nebo naopak banalizují naše zdravotní problémy.
Někdy bývá i to zlé pro něco dobré
Přestože tedy špatná nálada je většinou něco, čeho se chceme zbavit a je to zcela přirozené, někdy může přispět i k něčemu dobrému. Možná si budeme příště víc vážit to, když jsme byli šťastní a to, co máme. Nicméně mnoho krásných písní či maleb bylo svými autory vytvořené právě, když byli smutní či naštvaní. A dokonce prý u některých lidí mírně špatná nálada zvyšuje produktivitu v práci a při řešení pracovních úkolů.
Kdy už nemusí jít pouze o špatnou náladu?
Určitě jste už slyšeli nebo sami použili slova jako ,,mám depku“ nebo ,,ten film byl tak smutný, až mám depresi“. Avšak deprese již není jen špatná nálada, deprese je klinická diagnóza, která na to, aby byla diagnostikována, musí splňovat určitě kritéria.
Deprese patří mezi opravdu velmi časté diagnózy. Bohužel, i když se zvykne stále podceňovat, je to opravdu vážný problém. Jde o několik různých symptomů, které přetrvávají většinu času dne, téměř každý den, po dobu nejméně 2 týdnů. Jedním ze symptomů jsou přetrvávající pocity smutku a prázdnoty či ztráta potěšení z aktivit, které jste si předtím užívali, jak vaše hobby, přátelé či dokonce jídlo nebo sex.
Podle Amerického psychiatrického sdružení na základě současného diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch, je nutné trpět alespoň čtyřmi z následujících symptomů (třemi, pokud máme obě výše zmíněno):
- významné změny v apetitu – hubnutí či přibírání bez změny jídelníčku
- problémy se spánkem – nespavost nebo naopak nadměrná spavost
- zvýšený neklid (psychomotorická agitace) nebo naopak psychomotorická retardace
- únava , ztráta energie, i jednoduché činnosti jako oblékání či umytí nádobí jsou náročné
- pocity neschopnosti, zbytečnosti, neadekvátní viny, např. za chyby v minulosti
- potíže s koncentrací a rozhodováním
- myšlenky o smrti či sebevraždě či sebevražedný pokus
Důležité je uvědomit si, že na to, aby šlo o symptomy deprese, je třeba, aby v dané věci, byla viditelná změna. Například, pokud máte běžně problémy se spaním, nepočítá se to jako symptom deprese. Problém bude zřejmě někde úplně jinde. Mnoho jiných onemocnění může také způsobovat některé z projevů deprese, například změny v apetitu či váze, zvýšená únavnost, atd.
Slyšeli jste už o dystýmii?
Dysthymie je chronická depresivní mírného charakteru trvající nejméně 2 roky. Vliv Dystymie není až tak omezující a devastující jako vliv deprese, ale je dlouhodobý. Převážně se cítí unavení a depresivní, nic jim nezpůsobuje radost, nikdo jim nerozumí. Narozdíl od pacientů s deprsiou, jsou schopni zvládat základní požadavky každodenního života, ale s vypětím a pocitem nespokojenosti. Někdy zažijí závažnější epizody depresivní poruchy, tehdy mluvíme o dvojité depresi. V současnosti se označuje jako PDD (persistent Depressive disorder).
Co může způsobit rychlé změny nálad?
Je běžné a normální, že se naše nálada z času na čas mění. Kromě povahy, každodenních situací, kterým čelíme, i hormony či požití návykových látek ovlivňuje stav naší nálady. Pokud je vaše chování nepředvídatelné několik dní nebo i déle, může to značit i něco vážnější, co si zaslouží vaši pozornost.
Hormonální změny
Hormony vědí velmi výrazně ovlivnit naši náladu. Souvisí to s jejich vlivem na chemii v mozku. Typické změny nálad na hormonálním podkladě pozorujeme u teenagerů, těhotných žen, během menstruace nebo ovulace či v menopauze.
Co způsobuje změny nálad v těhotenství?
Mezi příčiny může patřit stres a obavy, únava, změny v metabolismu, hormony estrogen a progesteron. Významné změny v koncentraci hormonů ovlivňují i koncentraci neurotransmiterů, což jsou látky v mozku, které regulují náladu. Změny nálad a špatná nálada jsou obvykle pozorovány během prvního trimestru a pak opět ve třetím trimestru, kdy se blíží porod.
Požití návykových látek
Alkohol a drogy jednoznačně ovlivňují náladu. Nadměrné požívání alkoholu či drog může vést k závislosti, což pak významně může zkomplikovat váš život i život vašich blízkých.
Špatná nálada ráno?
Mnoho lidí tvrdí, že se jim ráno nechce vstávat zda že vstali levou nohou a jsou mrzutí, ještě ani den pořádně nezačal. Ranní deprese, resp. ranní špatná nálada může být i jeden z dalších projevů té opravdové deprese. Nicméně často je to spíše kvůli nedostatku či nekvalitnímu spánku nebo nás v daný den čeká něco nepříjemné či jsme přepracovaní. Stejně závazná i aktivity, které děláte před spaním . Příčin opět může být několik.
Při nedostatku spánku či nepravidelném spánkovém režimu se může narušit i cirkadiánní rytmus hormonů. Týká se to hlavně kortizolu a melatoninu. Například kortizol se zvyšuje ráno po probuzení, aby naše tělo nabudil a připravil na den. Naopak večer, kdy se chystáme spát, naše tělo vylučuje více melatoninu, který nás dělá ospale.
Když se tyto rytmy naruší, naše tělo může začít produkovat melatonin přes den a nám se chce spát, jsme unavení a podráždění. Naopak večer, když chceme spát, bude vylučovat například více kortizolu a nebudeme moci usnout.
Běžné spouštěče špatné nálady
Ať už je v pozadí nějaký zdravotní problém nebo jiný faktor, jsou určité věci, které tu špatnou náladu běžně spustí:
- stres
- nějaká výrazná životní změna
- špatná dieta
- špatné spánkové návyky
- léky
7 znaků, že vaše změny nálad mohou značit něco vážnější
- Drastické změny nálad bez zjevné příčiny.
- Vaše ,,nahoru – dolů“ stavy trvají dlouho.
- Vaše nálady jsou extrémy.
- Vaše nálady vedou ke nekontrolovatelnému, sebedestruktivní chování.
- Vaše nálady ničí vaše vztahy.
- Máte problémy se spánkem.
- Vaše nálady vám znemožňují pracovat, vstát z postele či žít váš život.
Mnoho psychických zdravotních problémů může způsobovat takové změny nálad. Může jít o:
- bipolární poruchu
- cyklotymie
- MDD (major Depressive disorder)
- PDD (persistent Depressive disorder)
- poruchy osobnosti
- poruchy chování
Jak se dá se změnami nálad bojovat?
Samozřejmě závisí na závažnosti. Pokud trpíte změnami nálad, které jsou vážně narušují váš život, jsou neobvyklé, určitě vyhledat odbornou pomoc. Lékař vám může pomoci stanovit příčinu vašeho problému a najít tu správnou léčbu. Může jít o terapii, ale i medikamentózní léčbu.
Pokud vaše změny nálad nejsou až tak závažné, i jednoduchá změna životního stylu dokáže udělat zázraky. Zkuste následující:
- dodržujte stanovený rozvrh vašeho dne
- pravidelně cvičte
- snažte se mít dostatek spánku
- dbejte na správné stravování
- zkuste praktikovat nějaké relaxační techniky ( jóga , meditace, dechová cvičení, progresivní svalová relaxace)
- snažte se co nejvíce vyhýbat stresu
- realizujte se, dělejte, co máte rádi
- prožijte čas s lidmi, které máte rádi a komunikujte
Ptáte se nás
Co je špatná nálada?
Špatná nálada je emocionální stav člověka, kdy negativně reaguje na vnější podněty, případně již na ně reagoval a tento stav si dále přenáší. Někdy ale ani sám neví, proč má špatnou náladu – to znamená že to neví objektivně přiřadit k nějakému vnějšímu podnětu.
Jak se projevuje?
Má podobné projevy jako některé psychiatrické onemocnění, například deprese. Zmínit můžeme agresivitu, neklid, nízké libido či nízké sebevědomí.
Jak se špatné nálady zbavit?
Špatnou náladu si třeba nejprve objektivně zhodnotit sám na sobě a následně s ní pracovat. Pokud víme, že ,,ten daný,, podnět nám způsobil nebo způsobuje špatnou náladu, třeba ho čím dříve odstranit, resp. se s ním vypořádat. Velmi rychlým a účinným pomocníkem při potlačení špatné nálady nebo agresivity umí být aktivní sport. Například 30 minut aktivního běhu vám dokáže zásadním způsobem pomoci odbourat tyto negativní pocity.
Vybrané zdroje:
- https://www.healthline.com/health/rapid-mood-swings#outlook
- https://www.everydayhealth.com/depression/major-depressive-disorder/#symptoms
- https://en.wikipedia.org/wiki/Mood_(psychology)
- https://www.bustle.com/p/7-signs-your-mood-changes-might-mean-something-more-serious-73031