Separační úzkostná porucha – trpí ní hlavně děti

Psychické poruchy se v dnešní době stávají jakýmsi fenoménem, samozřejmě v tom negativním smyslu. I zdravý jedinec se z ničeho nic může ocitnout v sevření určité duševní poruchy. Většinu lidí trápí deprese, které jsou způsobeny různými negativními faktory, kterým se v mnoha případech nedalo zabránit. Na druhé straně, deprese nejsou jediné problémy, které mohou zkomplikovat život mnoha lidem. Existují i tzv. úzkostné poruchy, kterých je 9 a jednou z nich je i právě separační úzkostná porucha, běžně známá také pod názvem separační úzkost.

Co je to úzkostná porucha?

Úzkostná porucha je porucha psychického charakteru, které se řadí mezi neurotické poruchy. Pacient, který trpí úzkostnou poruchou, pociťuje nadměrnou úzkost, která se projevuje zejména napětím ve svalech, ostražitostí, přípravou na jisté nebezpečí či opatrným a vyhýbavým chováním. Je důležité odlišovat úzkost od strachu. Pokud se člověk bojí, a tedy má strach, říkáme, že jde o emoční odpověď na reálnou a bezprostřední hrozbu. Úzkost je na druhé straně očekávání nejisté budoucí hrozby. Samotná úzkost se poprvé většinou objevuje již v dětství a pokud ji jedinec nebude léčit, může přetrvávat i nadále.

TIP pro vás:Jste pod neustálým stresem? Máte problémy s depresí?? Neustále pociťujete intenzivní úzkost?StressFix je unikátní preparát složený z extrahovaných přírodních složek, jehož cílem je snižovat stres✔️, odbourávat úzkostné stavy✔️ a hlavně pomoci při léčbě deprese✔️Přečtěte si více o Stressfix-e➡️  nebo se podívejte na jeho složení?.

Jaké úzkostné poruchy známe?

Americká psychiatrická asociace dokázala sjednotit a shodnout se na několika typech úzkostných poruch:

Společné příznaky

Odborníci v případě úzkostných poruch dokázali sjednotit znaky, které bychom mohli přiřadit k jakékoliv úzkostné poruše. Samozřejmě každý jeden typ má své specifické příznaky, přičemž separační úzkostnou poruchu si dopodrobna rozebereme v následující části článku.

1. panické ataky
2. bušení srdce nebo zrychlený tep
3. dušení
4. pocení
5. třes
6. lapání po dechu
7. bolest na hrudi
8. nevolnost v žaludku
9. závratě či mdloby
10. zimnice a návaly horka
11. brnění
12. pocity neskutečnosti a odtrženosti od samého sebe (derealizace a depersonalizace)
13. strach ze smrti
14. strach pacienta z toho, že se nebude vědět ovládat a že se zblázní

Separační úzkostná porucha – hlavně u dětí

Separační úzkostná porucha patří mezi úzkostné poruchy a projevuje se hlavně mezi šestým až dvanáctým někdy až osmnáctým měsícem dítěte. Jde o úzkostnou poruchu, která je charakteristická hlavně výskytem u malých dětí. Vyskytuje se v období, kdy dítě začíná intenzivněji prozkoumávat okolí a kdy začíná projevovat zvýšenou pohyblivost – tzn. plazí se a leze.

Tedy separační úzkostná porucha představuje emocionální fázi vývoje vyskytující se v období, kdy dítě začíná chápat, že existuje i jiný svět (místa, lidé a jiné věci), který nevidí. V případě této poruchy jde o to, že samotné malé dítě prožívá nepřiměřený strach a úzkost. Separační úzkostná porucha se projevuje i odmítáním jiných osob než rodičů či těch, se kterými běžně přichází do kontaktu a má s nimi bližší vztah.

Separační úzkost je zcela normálním obdobím, které je prostě nutné překonat a pomine během několika týdnů či měsíců. Tato separační úzkost bývá vážnějším problémem zejména u dětí v předškolním a školním věku.

Separační úzkostná porucha a její příznaky

Příznaky se liší v závislosti na konkrétním dítěte, ale za separační úzkostnou poruchu můžeme považovat až poruchu, která splňuje následující znaky a je dobré si je na dětech všímat:

Pokud se tyto příznaky u vašeho dítěte objevují dlouhou dobu, resp. když už je dítě starší, neváhejte a vyhledejte ihned lékařskou pomoc.Pokud má vaše dítě přibližně 3 roky, tak by separační úzkostná porucha neměla být přítomna, a tedy vaše dítě aby mělo zvládat nepřítomnost blízké.

Příčiny separační úzkostné poruchy

Přibližně v období mezi čtvrtým až sedmým měsícem života dítěte se začíná projevovat tzv. smysl pro stálost objektu, a tedy jak jsme již zmínili, vaše dítě začíná chápat, že lidé a objekty stále existují, i když nejsou v jeho blízkosti. Ze začátku existuje pro dítě jen máma či otec a to tady a teď. To znamená, že pokud se matka či otec ztratí zpod dohledu dítěte, pro dítě začíná velký šok, protože si myslí, že je opuštěné. Dítěti je jedno, kde se momentálně blízká osoba nachází, pro něj je důležité to, že nejste s ním. Potřebuje se ujistit, že není opuštěné.

Jak dlouho přetrvává separační úzkostná porucha?

Na tuto otázku je velmi těžké odpovědět, protože to závisí na konkrétním dítěte. Důležitou roli v tom, jak dlouho bude tato porucha přetrvávat hrají i rodiče. Měly by podstoupit všechny kroky nezbytné k tomu, aby separační úzkost pominula ve spolupráci s lékařem. V některých případech může tento problém přetrvávat až do mladšího školního věku. Většinou ji lékaři diagnostikují až při nástupu do mateřské školy, protože tehdy se nejvíce projevují její příznaky. Do třetího roku života vašeho dítěte by měla tato porucha zcela zmizet. Pokud nezmizí, může to představovat problém, například v adaptaci ve společnosti, a přetrvávat až do období dospělosti.

Separační úzkostná porucha – co dělat a jak pomoci dítěti?

1. Určitě se neztrácejte z očí vašeho dítěte bez ohlášení . Vaše dítě bude na váš odchod reagovat mnohem lépe, pokud mu dáte vědět, že odcházíte. Rodiče totiž dělají někdy tu chybu, že se snaží nenápadně odejít tehdy, když se jejich dítě nedívá. Myslí si totiž, že pokud jejich dítě nevidí odcházet, tak nebude plakat, křičet a zachová klid. Takový krok rodičů vyvolává u dětí pocity nejistoty. Zkuste proto dítěti vždy říci kam jdete a jak dlouho tam budete. I když bude vaše dítě krátce plakat, bude mít 100% jistotu, že se vrátíte.
2. Netlačte své dítě do kontaktu s neznámými lidmi . Je normální, že dítě na cizích lidí reaguje nejistě, křikem, pláčem či panikou. Určitě ho násilím nedávejte do blízkosti jiných neznámých lidí. Postupně je však dobré, abyste jej začali brát na místa, kde se vyskytuje více lidí. Důležité je, aby bylo při nákupech, v parku či v dětských centrech společně s vámi.
3. Zajistěte, aby si dítě zvyklo na jiných lidí . Pokud například plánujete najmout chůvu zda chcete, aby se o vaše dítě starali jiní příbuzní, udělejte pro vaše dítě a tyto lidi společný program, aby si na nich mohlo už předem navyknout.
4. Dodržujte své sliby vůči dítěti . To, že dítěti dáte slib, že se vrátíte v danou hodinu, musíte bezpodmínečně dodržet. Vaše dítě prostě potřebuje mít jistotu, že s ním budete přesně tehdy, když jste řekli. Pokud jde jen o prázdné sliby, vaše dítě to pocítí a určitě mu tím nepomůžete v odstraňování separační úzkosti.
5. Travte s dítětem co nejvíce času.
6. Dbejte na vytvoření rituálu, kterým se s vaším dítětem láskyplně rozloučíte. 
7. Zahrajte si s dítětem hru . V této hře učte dítě lépe zvládat vaše odchody. Podstatou hry je to, že od dítěte opakovaně odcházíte a následně k němu opět přicházíte v určitých intervalech.

Existuje i separační úzkostná porucha u dospělých?

Touto poruchou trpí hlavně menší děti či děti v předškolním věku, ale v některých případech může postihnout i dospělého jedince. Separační úzkost se u dospělých projevuje mírně odlišně než u dětí. Jak zjistím, že trpím separační úzkostí?

U dospělých mohou výše uvedené příznaky přetrvávat 6 nebo více měsíců, což může představovat velký problém pro každodenní život dospělého jedince.

Příčiny

Příčiny jsou mnohem různorodější než u dětí, protože u dětí jde spíše o přirozený emocionální vývoj.

Léčba

Metody léčby separační úzkostné poruchy u dospělých jedinců jsou podobné jako v případě ostatních úzkostných poruch. Jaké jsou nejčastější postupy?

Zajímá vás

Co je to separační úzkost?

Separační úzkost nebo odborně separační úzkostná porucha představuje jisté emocionální stádium zejména v období dětství (6. – 12. měsíc dítěte). Jedná se o období, kdy dítě začíná vnímat to, že existuje i jiný svět, než ten, co vidí v daném okamžiku. Dítě se bojí toho, že zůstane osamělé a opuštěné pokaždé když jeho rodiče někam jdou a ztrácí jejich z dohledu. Takové období je zcela běžné, ale pokud přetrvává dlouhodobě – ​​do 3. roku života, měl by se tento problém řešit s odborným lékařem.

Kdy začíná?

Toto období většinou začíná tehdy, když dítě poznává okolí, začíná lézt a plazit se, což představuje zhruba 6. měsíc života.

Jak dlouho trvá sepračná úzkost?

Separační úzkost trvá obvykle kolem 6 měsíců, ale není nikde psáno, že nemůže přetrvávat déle. Je to dost individuální a závisí to i na přístupu rodičů. Obecně můžeme říci, že separační úzkost u dětí se může vyskytnout od 6. až do 18 měsíce života.

Jak se projevuje?

Projevy separační úzkosti jsou různé, ale těmi hlavními jsou nepřiměřené reakce na situaci, kdy dítěti zmizí z dohledu jeho blízcí, i když jen na krátkou chvíli. Dítě spustí pláč nebo křik, přemohou ho pocity zoufalství a má problém se běžně od rodičů odloučit. Více pod nadpisem ,, Separační úzkostná porucha a její příznaky „.

Vybrané zdroje:

• http://www.montemama.sk/blog/340-separacna-uzkost
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Úzkostná_porucha
• https://detskechoroby.rodinka.sk/detske-choroby/psychika/neurozy/separacna-uzkost-porucha/
• https://www.bratislavapsycholog.sk/uzkostne-poruchy-priznaky-a-liecba/
• https://eduworld.sk/cd/jaroslava-konickova/4258/preco-deti-prezivaju-separacnu-uzkost