Umělý spánek je něco co z technického pohledu připomíná to, když si váš telefon dáte do stavu úsporného režimu. Umělý spánek poskytuje tělu podmínky, aby se dalo co nejdříve do normálního stavu, ve kterém je schopno fungovat. Umělý spánek je možné nazvat i uměle navozená kóma a cílem tohoto stavu je, aby se tělo zregenerovalo. Možná o něm mluvit jako o spánku, který léčí. Avšak je to vždy tak?
Obsah článku
Co je to umělý spánek?
Důležité je poznamenat, že při umělém spánku člověk neprochází klasickými fázemi běžného spánku, čili to spánek naprosto není. Jeho základem je, že díky efektu spánku jsou zpomalit jeho jednotlivé procesy, čímž je organismus mnohem méně zatěžován a může se regenerovat. Umělým spánkem se snižují jednotlivé metabolické požadavky lidského mozku a také je i pro organismus potřebná menší dávka kyslíku.
Umělý spánek je tedy léčebná metoda a jedná se o krátkodobou nebo dlouhodobou anestezii, se kterou se setkávají běžný pacienti při operacích. Důležité je poznamenat, že umělý spánek je řízen a žádným způsobem nesmí vymknout kontrole lékařů. Proces, při kterém se pacientovi se navozuje pacientovi tento stav se nazývá analgosedace a lze jej různě regulovat. Je to vlastně chemický proces, při kterém se pacient uvádí do stavu, kdy je ho možné jednodušší ošetřit. Během tohoto procesu jsou do těla pacienta dostávala látky, které dokáží ovlivnit činnost mozku a utlumit jejich na zálade množství látek, které se do těla dostávají až do stupně hlubokého bezvědomí.
Dá se říci, že umělý spánek je do určité míry i privilegium, protože v minulosti pacienti trpěli při operacích bez jakékoliv pomoci a lékaři se složitě snažili pacienta zoperovať. Mnohokrát byly při operací potřebný silní muži, kteří pacienta drželi na lůžku. Později se začaly používat různé omračovací metody, jako například alkohol. Samozřejmě, že tato forma anestézie stále vzbuzuje strach a obavy, protože se podobá kóma, ačkoli tomu tak není.
Jedním z největších benefitů tohoto druhu spánku je, že pacient nevnímá bolest. Také pokud jsou poškozené tkáně, mají lepší podmínky na regeneraci, stejně jako ty nepoškozené. Doktor uvádí pacienta do tohoto stavu přes žílu, a to použitím dávky barbiturátů. Tyto látky jsou kombinací analgetik a hypnotik. Jejich cílem je, aby tlumily bolest a postupně vyvolaly amnézii, co vlastně způsobí, že si nepamatujeme nic.
Nejčastější důvody uvedení do tohoto stavu:
- pacienti po poranění hlavy způsobené úrazem;
- mrtvice;
- epileptický záchvat;
- situace, které jsou pro pacienta velmi stresující.
Někdy bývá umělý spánek právě jedinou možností, a to například tehdy, když v případě poškození mozku může způsobovat to, že se zvětšuje a otéká. Takový stav by mohl mít za následek to, že tím, že mozek zvětšuje v důsledku otoku svůj objem, nemá dostatek místa na rozpínání se v lebce. Toto je velmi nebezpečná až život ohrožující situace, proto může být právě umělý spánek jediným záchranným řešením pro pacienta.
Umělý spánek se používá i při situacích, které jsou téměř běžné, ale pro pacienta by mohly způsobit velký šok nebo bolest. Takovými situacemi je napojení na plicní ventilaci, operace nebo přežití příliš velké traumatu.
Při této metodě se pacient uvádí do stavu, že dokáže jemně komunikovat a reagovat na podněty a je schopen spolupracovat, přes stav, kdy není schopen reagovat na žádný podnět, nereaguje ani nemá žádný obranný reflex. Další výhodou umělého spánku je to, že organismus se zbytečně dále nevysiluje a neničí.
Důvody uvádění do umělého spánku
Důvody, proč je dobré uvádět pacienta do stavu umělého spánku jsme si už popisovali. Přitom je důležité poznamenat, že pokud se člověku poškodí levá hemisféra mozku, je to obecně horší než když má poškozenou pravou hemisféru. V levé hemisféře je totiž mimo jiné centrum řeči, vyjadřování se slovem a písmem, levá hemisféra je schopna řídit i logiku a analytické schopnosti. Pravá strana hemisféry má na starosti tvořivost a emoční inteligenci. To znamená, že teoreticky pacient, který má poškozenou pravou hemisféru vyhrál svou situaci tím, že by neměla být poškozena jeho řeč či psaní, ale na druhé straně, může to způsobit trvalého poškození jeho emočního chování a celkovou změnu povahy.
Jak dlouho trvá umělý spánek?
Stav umělého spánku v podstatě trvá tak dlouho, jak to vyžaduje stav pacienta. Přitom je důležité připomenout, že během tohoto stavu se regeneruje celkový organismus, a tedy tento stav může být pro pacienta přínosný. Na druhé straně, tento stav může teoreticky organismu i škodit. Pokud je pacient ve stavu umělého spánku příliš dlouho, může se stát, že má problémy s pamětí. Během narkózy dochází i k zatížení srdce, může se vyskytnout zhoršené vidění, problémy se svaly či trávicí problémy.
Na druhé straně, lékaři musí umět přesně regulovat délku držení pacienta v umělém spánku, aby se eliminovalo co nejvíce vedlejších účinků na jeho zdraví.
Probouzení z umělého spánku
Tím, že pacient obvykle neví, že bude uveden do tohoto stavu, probuzení mnohokrát bývá velmi překvapující, proto se k němu přistupuje mimořádně opatrně. Stejně překvapující může být i pro blízké pacienta, proto by neměly být překvapeni, pokud si pacient po probuzení nebude pamatovat své blízké, stejně bude dezorientovaný a nebude si ani pamatovat okolnosti, které předcházely jeho uvedení do stavu umělého spánku.
Některých pacientů po probuzení provází:
- posttraumatický stresový syndrom;
- noční můry;
- halucinace.
Po probuzení nastává ještě jeden problém a tím jsou svaly. To samozřejmě závisí na času, který pacient strávil v umělém spánku, ale častokrát se stává, že je třeba znovu rozhýbat svaly a může způsobovat potíže přejít z jedné místnosti do druhé.
Probouzení z umělého spánku probíhá tak, že se pacientovi postupně vysazují léky. Většinou se toto stane ráno, kdy se pacientovi vysadí všechny léky, které ho udržují ve stavu umělého spánku a sledují se jeho reakce a samozřejmě tělesné funkce. Také se sleduje stav jeho vědomí a všechny ostatní parametry. Čas, během kterého se pacient přebírá z umělého spánku je individuální a záleží na stavu, v jakém se pacient nachází a stejně, jak dlouho byl v tomto stavu.
Pokud měli léky, které měl pacient nasazené krátké účinky, je dokonce možné, že se probudí ihned. Pokud měl však nasazeny léky s dlouhotrvajícími látkami, vysazují se pomaleji a probouzení trvá déle. Někdy je to týden či dokonce měsíc.
Ptáte se:
Co je to umělý spánek?
Je to jiný stav než ten, kterým člověk prochází během běžného spánku. Je to léčebná metoda, během níž se pacient uvádí do stavu krátkodobé nebo dlouhodobé anestézie. Tímto stavem se snižují jednotlivé metabolické požadavky pacienta, regeneruje se organismus a nevystavuje se žádné další zbytečné zátěži, a to zejména v případě, že se jedná o stav, který byl způsoben úrazem hlavy nebo se jedná o mrtvici či otok mozku.
Jak dlouho trvá umělý spánek?
Umělý spánek může trvat několik hodin, ale i několik dní, týdnů, ba dokonce až měsíců. V podstatě to závisí na příčiny, pro kterou byl do stavu umělého spánku uveden. Tento stav se však nemůže zbytečně prodlužovat, protože během něj přichází ik určité zátěži organismu pacienta.
Jak se probudit z umělého spánku?
Probouzení z umělého spánku je u každého pacienta individuální. Realizuje se tak, že se pacientovi postupně vysazují léky, které ho držely v tomto stavu. Přitom se sledují jeho reakce, úroveň jeho vědomí a stav jeho organismu. Rychlost, jakou se dostane z tohoto stavu a probudí se, závisí na úrazu, který pacient měl a od toho, jak dlouho byl ve stavu umělého spánku.
Vybrané zdroje: