Možná jste se spíše setkali s pojmem droga nebo návykové látky. Jsou to látky, které, ať chceme nebo ne, jsou poměrně rozšířené v dnešním světě a vedou se o nich rozsáhlé diskuse. Možná i vy s s nimi setkáváte ve vašem každodenním životě. Co se vlastně skrývá pod pojmem “ psychoaktivní látky“? Jaké substance mezi ně řadíme? A vlastně jakým způsobem ohrožují náš život? Dozvíte se v řádcích níže.
Co jsou návykové látky?
Podle definice je návyková látka chemická substance, která ovlivňuje mozkové funkce a následkem jejího užívání dochází ke změnám chování, vnímání, nálady a vědomí. Mezi takové látky řadíme léky (antidepresiva , anxiolytika , anestetika, léky používané při epilepsii a Parkinsonovy nemoci, léky proti bolesti a jiné), kofein , alkohol a látky, které v rámci ČR patří mezi ilegální drogy (marihuana, hašiš, kokain, amfetamin , metamfetamin , LSD, extáze a jiné).
Jak fungují návykové látky?
Existuje několik skupin návykových látek, které fungují na různých principech a tím pádem mají na člověka rozličný účinek. Základní skupiny tvoří:
- stimulanty
- depresanty
- narkotika
- halucinogeny
K látkám, které stimulují člověka, zvyšují jeho výkonnost a bdělost patří různé substance, které jsou součástí našeho každodenního života jako je nikotin v cigaretách a kofein v kávě, až po ilegální drogy – kokain, krystalický metamfetamin amfetamin nebo extáze. Tyto látky fungují na principu blokování zpětného vychytávání serotoninu a dopaminu , čili způsobují jejich hromadění na určitých místech v mozku. Díky tomu se člověk cítí plný energie, necítí únavu, je neklidný, nervózní a celkově působí dojmem, že se „nevejde do kůže“.
Naopak alkohol, některé léky ( benzodiazepiny , barbituráty), marihuana, opioidy a heroin způsobují u člověka útlum, ospalost , zpomalují jeho schopnost reagovat, narušují jeho řečové schopnosti. Jejich mechanismem účinku je zvýšení produkce kyseliny gama aminomáselné (GABA), která má v mozkové tkáni negativní účinky a snižuje jeho aktivitu.
Mezi narkotika patří látky, které mají hypnotický, sedativní (tlumivý) a analgetický účinek – opiáty (morfium), jeho deriváty (heroin), metamfetamin , marihuana, hašiš. Méně toxické narkotika se v určitých přesně vymezených dávkách využívají v medicíně k tlumení bolesti nebo k vyvolání umělého spánku – narkózy. Ve vyšších dávkách vyvolávají pocit euforie.
Poslední skupinu tvoří látky, které u člověka ovlivňují vnímání okolního světa (vidí a slyší věci, které se tam reálně nenacházejí), myšlenky, náladu , dokonce mění jeho orientaci v čase a prostoru . Mezi halucinogeny můžeme zařadit látky s disociační účinkem (vyvolávají pocit oddělení, disociace od okolního prostředí, dokonce od svého vlastního těla – takovou látkou je například anestetikum ketamin ) nebo s psychedelickým účinkem (ovlivňují hlavně vnímání zrakových a sluchových podnětů – vidíme a slyšíme to, co tam reálně není, jeden z představitelů je například LSD nebo psilocybin – lysohlávky ). Mohou vyvolat akutní intoxikaci z halucinogenů, tzv. “ Bad trip“, kdy člověk může mít příznaky varírujúce od mírné anxiety až po extrémně pocity hrůzy a ztrátu sebe – identity.
Závislost nebo jako psychoaktivní látky ovlivňují lidské tělo
Pocity a příznaky, které souvisejí s užitím drogy jsme popsali výše při jejich základním dělení. Návykové látky mohou člověka ovlivnit různým způsobem v závislosti, do jaké skupiny patří. V tomto odstavci bychom se chtěli věnovat stavu, který vzniká po dlouhodobém užívání návykové látky a tomu, jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus, z hlediska psychického i fyzického. Jak vzniká a jak se projevuje závislost ?
Závislost je definována jako duševní i tělesný stav, který vzniká v důsledku působení látky na organismus, vyvolávající změny chování a chorobnou touhu opakovaně nebo kontinuálně užívat příslušnou látku . Rozlišujeme 2 druhy závislosti:
- Psychická závislost – touha po pocitech, které se spojují s užitím drogy. Pokud se přeruší přísun návykové látky, rozvíjejí se u člověka abstinenční příznaky jako jsou záchvaty paniky, nervozita, rozladěnost, stres, hněvivost a silná touha dát si další dávku.
- Fyzická závislost – tělo člověka se adaptuje na pravidelný přísun návykové látky a pokud se přeruší, dojde k rozvoji fyzických symptomů – vzniká abstinenční syndrom. Projevuje se nejčastěji zvýšením srdeční frekvence a tlaku, třesem a pocením, ve vážnějších situacích až vznikem záchvatů, zmateností a halucinací.
Jak poznat závislost?
Jak je možné zjistit, že člověk se stal na něčem závislý? Mezi poměrně jasné příznaky může patřit:
- silná touha a rostoucí chuť po předmětu závislosti
- snížené sebeovládání
- zvyšování tolerance na návykovou látku a následné zvyšování dávky
- možné abstinenční příznaky po vysazení
- pokračování v užívání škodlivé látky navzdory jasným důkazem o její škodlivosti pro organismus
- zanedbávání povinností, rodiny, kamarádů, koníčků …
Proč neužívat psychoaktivní látky?
Škodlivost návykové látky závisí na několika faktorech jako je například věk uživatele, cesta podání psychoaktivní látky (inhalace, injekce …), její koncentrace, množství, čistota a další. Jaké zdravotní komplikace mohou způsobit návykové látky?
Alkohol. Stará známá „metla lidstva“ může způsobit buď akutní komplikace (změny chování, snížení sociálních zábran, rozmazané vidění, euforie, později opalosť , tachykardie ) nebo chronické (kardiovaskulární onemocnění, epilepsie, demence, deprese, zvýšené riziko vzniku onkologického onemocnění, onemocnění gastro- intestinálního traktu …).
Tabák. Jeho účinnou látkou je nikotin . Podle statistik patří kouření k nejškodlivějším psychoaktivním látkám a rovněž se řadí i mezi nejčastější ovlivnitelné příčiny smrti. Dlouhodobým kouřením se zvyšuje riziko vzniku onkologických onemocnění gastro-intestinálního traktu, dýchacího systému, močového měchýře a prsu. Rovněž je u kuřáků častější výskyt cévní mozkové příhody , osteoporózy a ischemické srdeční choroby. Během těhotenství je kouření přísně zakazováno z důvodu poškození plodu ( fetální tabákový syndrom).
Anxiolytika a hypnotika. Závislost na tyto léky se rozvíjí postupně, během delšího období, proto je velmi podstatné neužívat jejich dlouhodobě. Akutní komplikace při užití nadměrného množství se projevují poruchou pozornosti, paměti, motorické koordinace až život ohrožujícím útlumem vědomí a dýchání. Chronické užívání může způsobit poškození jater, kognitivních funkcí až vznik demence.
Vybrané zdroje:
- http://www.viapractica.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=8273&magazine_id=1
- https://sk.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1vislos%C5%A5_(medic%C3%ADna)
- https://en.wikipedia.org/wiki/Psychoactive_drug
- https://study.com/academy/lesson/psychoactive-drugs.html