Každý z nás v jistém okamžiku svého života zažil pocit, že mu něco nevyšlo tak, jak mělo či mohlo. Ať už jsme se o to přičinili více či méně my nebo to nebylo úplně v našich silách ovlivnit, máme pocit selhání. Nezáleží na tom, kým jsme, jaké úspěchy máme či co děláme. Pocit osobního selhání může postihnout každého z nás.
Může jít o pocit selhání v oblasti soukromí a vztahů, přesto, že jsme úspěšní v práci, můžeme mít pocit, že jsme selhali v lásce nebo naopak. Člověk, který má rodinu, děti, partnera, má pocit selhání v oblasti kariéry, kterou kvůli rodinnému životu obětoval. Nemluvě o dilematech rodiče, kteří se často sami sebe ptají, kde udělali chybu, když jejich dítě poprvé přijde domů pod vlivem alkoholu či s cigaretou v ruce.
Co je to vlastně pocit selhání, proč ho zažíváme a co se tím dá dělat? Může být selhání i prospěšné? Je normální, pokud pocit selhání pociťujete často? To se pokusíme rozebrat v následujících řádcích.
Obsah článku
Selhání
Selhání se definuje jako stav, kdy nejsou naplněny naše touhy nebo záměr vzhledem k tomu, co bylo naším cílem. Jednoduše řečeno je to opak úspěchu.
Většina z nás si pod tímto pojmem představí negativní pocit, že v dané oblasti nejsme dost dobří a měli bychom to vzdát. Avšak vzpomeňme si na slavný výrok Thomase Eddison, vynálezce žárovky: ,,Neselhal jsem, jen jsem našel tisíc způsobů, jak to nebude fungovat.“
Thomas Eddison patřil k jedním z nejproduktivnějších a nejvýznamnějších celosvětově známých vynálezců. I on se potýkal s neúspěchem a selháním. Pokud by to však už po prvním selhání vzdal, buď bychom dodnes fungovaly jen za světel svíček nebo by žárovku vynalezl někdo jiný a proslavil by se. Eddison musel zkoušet několik kombinací materiálů, aby přišel na tu jednu, která funguje.
Pokud si zadáte do google „citáty selhání“, najdete vám je opravdu velké množství. Mnoho z nich je od slavných i uznávaných lidí, což je pouze důkazem toho, že všichni jsme jen lidé a všichni jsme už zažili, co je to selhání a jaký je to pocit.
Henry Ford řekl, že selhání je příležitost začít znovu inteligentnější. A tak bychom to i měli brát. Všichni děláme chybné kroky. A mnohem důležitější než to zda jsme udělali chybu nebo ne, je, jak se ji snažíme napravit. Minulost už totiž nevrátíme. Můžeme však ovlivnit přítomnost a tím do jisté míry i budoucnost.
Proto si třeba pamatovat, že jediné skutečné selhání může nastat tehdy, když to přestaneme zkoušet. Cesta za úspěchem je vždy dlážděná i neúspěchy. Bez nich to prostě nejde.
Kdo zažívá pocit selhání?
V dnešním světě, kdy z každé strany se na nás valí nějaké očekávání, že bychom měli být takoví a onak, neomylní, samostatní, nikdy nežádat o pomoc, zřejmě není těžké pociťovat zlyhanie.Ak prožíváte pocity, že byste si v životě měly vést lépe, že nejste dostatečně oblíbení mezi lidmi, ať už je důvod jakýkoliv, vězte, že nejste sami.
Pocit selhání se objevuje v jakémkoliv věku a může se týkat jakékoliv životní oblasti:
- Například děti mohou mít pocit selhání právě v oblasti společenské, že nemají dostatek kamarádů či kvůli tomu, že nemají čisté jednotky na vysvědčení a automaticky jsou tak v dnešní době hodnoceny jako méně šikovné a inteligentní.
- Mladí dospělí ve věku 20 – 30 let mohou mít pocit selhání, pokud se v tomto období neosamostatnia zda nenajdou si partnera a neusadí se, po svatbě se nerozhodnou mít hned děti.
- Lidé v středem věku obvykle mají pocity selhání, pokud se jejich manželství skončí rozvodem, obzvlášť pokud jeden z partnerů se pohne dál a najde si někoho jiného, zatímco ten druhý ne.
- Celkově během života se běžně můžeme setkat s pocity selhání, když se nám nedaří v práci, když měníme práci nebo v dnešní době sociálních sítí, když se nám zdá, že naši přátelé jsou úspěšnější a mají se lépe než my.
Co to pro nás znamená?
Pokaždé, jak přemýšlíme nad tím, co jsme viděli na internetu, v časopise, na billboardu nebo pokaždé jak se podíváme do zrcadla a vidíme něco, co nespadá do obrazu, který je nám denno – denně podsouvání. Každý, kdo je jiný ať už je to hmotnost, schopnosti, barva kůže, sexuální orientace či jiný názor než většina, je dnes i navzdory všemu, vnímán jako někdo, kdo nespadá do normy.
Začneme tedy přemýšlet stylem, že nejsme dost dobří, že se musíme změnit. Naše tělo reaguje stresovou odpovědí nejen na fyzické, ale i psychické podněty. A toto může být jedním z nich. Vyplaví se nám do těla různé látky a hormony včetně stresových, které ještě zesilují naše reakce a vnímání situace.
Proč je náš vnitřní hlas i naším největším kritikům?
Vezměme si tuto situaci: chlapík má pronést veřejný proslov, v hlavě mu však běží, že ho i tak nikdo nebude poslouchat, že se určitě zakokce, že neumí mluvit na veřejnosti. Takové myšlenky ho pouze znervózňují, až mohou způsobit, že se opravdu zakokce nebo zapomene, co chtěl říct. Na druhé straně se náš vnitřní hlas může zdát i milý, když nám říká, že dnes si ještě můžeme odpočinout a tu úkol udělat až zítra. Potom však, když to nebudeme stíhat, přijdou myšlenky jako, že nikdy nejsme schopni udělat to včas, neumíme si věci naplánovat, nikdy nic nestíháme.
Proto vždy, když přijdou podobné myšlenky, měli bychom si uvědomit, že jsou to jen naše myšlenky, není to realita. Ano, možná se některé z nich splní, netřeba se však vždy nejdříve trápit těmi nejhoršími scénáři. O síle pozitivního myšlení se toho už napsalo opravdu hodně a existuje množství technik a způsobů, jak ho dosáhnout ať už sám nebo za pomoci někoho jiného.
Kdy jde o přirozený pocit a kdy to už může značit něco patologické?
Důležité je uvědomit si, že pocit selhání není něco, za co bychom se měli stydět. Naopak, je přirozené, že jsme zklamaní, pokud v práci namísto nás povýšili jiného kolegu, pokud si nás nikdo nevybral do týmu při hraní fotbalu na tělesné výchově ve škole či pokud nás nikdo nepozval na oslavu narozenin. Základem je přiznat si, že takové něco pociťujeme a popřemýšlet, co nám vlastně tento pocit způsobilo. To nám může pomoci najít způsob, jak se s tím vypořádat.
Pocit selhání se však vyskytuje i při různých onemocněních. Velmi často se s tím setkáváme u depresivních pacientů. Stejně pokud je člověk dlouhodobě pod stresem a frustrovaný, je náchylnější vnímat věci z negativního úhlu pohledu a pociťovat selhání. Proto je třeba si dát pozor, co všechno kromě pocitu selhání se u daného jedince ještě projevuje.
Dnes už je zcela jasné, že psychické zdraví významně ovlivňuje fyzické zdraví a naopak . Tímto se zabývá i samostatný obor psychosomatika. Proto, pokud nejsme v pořádku psychicky, přidruží se i fyzické potíže. Mohou to být bolesti hlavy, svalů, žaludku, problémy se spánkem, atd. Nezanedbatelný je i vliv na mezilidské vztahy a pracovní výkon, které také mohou být negativně ovlivněny.
Proč selháváme?
- Nedostatek houževnatosti a vytrvalosti: většina lidí selže ne proto, že by danou situaci nevěděli zvládnout nebo na ni neměli dostatek schopností či talentu, ale proto, že to vzdá. Vzdá to, protože je to těžké, protože na cestě za cílem jsou nějaké překážky. Pokud to však pro vás má smysl, nesmíte se neúspěchy nechat odradit.
- Nedostatek víry a přesvědčení: mnoho lidí si ještě předtím, než si něco zamane udělat, není jistých zda to opravdu stojí za to a zda na to mají. Zapomeňte na takové myšlenky. V první řadě se sami sebe zeptejte a promyslete jestli to opravdu chcete. Pokud ano, pak nepochybujte.
- Výmluvy: je přirozené, že se snažíme vše v našem životě nějak zdůvodňovat. A to platí io našich pochybnostech a neúspěších. Máme tisíc důvodů proč neuspějeme a proč jsme neuspěli. Tento pohled však třeba změnit. Málokdo dosáhne, co chce na poprvé.
- Nepoučeným se z minulosti: moudří lidé by se z chyb minulosti měli poučit a využít je ve svůj prospěch při dalším pokusu o dosažení cíle. Zanalyzujte, proč vám to naposledy nevyšlo a možná stačí změnit malý detail a tentokrát dosáhnete, co chcete.
- Málo disciplíny: to znamená nenechat se svést z cesty a vytrvat v tom, proč jsme se rozhodli. Pokušení byly, jsou a budou a je jen na nás, jak se s nimi vypořádáme.
- Nízké sebevědomí: nedostatek sebedůvěry a neustále pochybování o sobě samém. Toto určitě není předpoklad pro úspěch. Pamatujte, sebedůvěra přichází ne vždy z toho, že děláme vše zprávě, ale že se nebojíme mýlit se.
- Vše je pouze o štěstí: velmi mylný postoj. Ano, štěstí mnohokrát třeba a ne všechno v životě jsme schopni vůlí ovlivnit. Avšak lidé jaksi zapomínají, že třeba i něco proto, co v životě chceme, udělat. Jak se říká, nikomu pečené holuby do úst nepadají.
Jak si můžete sami pomoci?
Vyhnout se pocitem selhání se zřejmě nedá úplně, avšak je možné zmírnit jejich dopad na vaši osobu a prožívání. Určitě to bude chtít nějaký čas, dokud budete schopni podívat se na věc objektivně a nenechat se stáhnout emocemi.
- Pozor na váš vnitřní hlas. Nedovolte, abyste sami sobě říkali, že jste se měli snažit více, že jste ze sebe udělali v dané situaci hlupáka a podobně. Je velmi důležité, abyste nedovolili takovým myšlenkám proniknout na povrch.
- Naučte se vážit si sami sebe. Zdravá sebekritika je opravdu nutná, avšak mnohokrát jsme k sobě kritičtí až příliš. I když vám možná nevyšlo to, co jste chtěli, oceňte, pochvalte se za to, že jste udělali maximum, co bylo ve vašich silách. Tentokrát to sice nestačilo, ale i negativní zkušenost je zkušenost, která vás v životě může posunout vpřed.
- Nikdy neoznačujte samých sebe za selhání. William D. Brown to vyjádřil velmi dobře, selhání je daná událost, okamžik, nikdy ne osoba! Každý z nás má svou hodnotu již od narození a neúspěchy patří k životu. Nedělají nás však nijak méněcennými.
- Nikdy nepoužívejte ,, Věděl jsem, že se to stane.“. Nikdy totiž nevíme, co se může stát. To je na životě hezké a možná i trochu děsivé zároveň.
- Nestyďte se za své pocity a mluvte o nich. Pokud se cítíte špatně, promluvte si s lidmi, kterým věříte. Můžete využít i služby psychologa, pokud chcete nestranný pohled na věc. Slyšení a pocit, že je tu někdo pro vás, dokáží zázraky. Není dobré věci dusit v sobě, protože i ten nejhlubší hrnec jednou přeteče.
- Zdravá sebekritika je opravdu nutná, avšak mnohokrát jsme k sobě kritičtí až příliš.
Chvilku se zamyslete, kdo opravdu jste
Zkuste se chvilku zastavit a popřemýšlet o vlastnostech, které vás opravdu charakterizují. Ne jak si myslíte, že vás vidí jiní. Počítají se i ty, o kterých možná nikdo neví, ale vy víte, že je máte. Můžete si je i sepsat na papír, pokud chcete. Teď se na to podívejte a popřemýšlejte, jak se ohledně toho cítíte. Jde o to, že lidé, kteří jsou spokojeni sami se sebou, mnohem snadněji zvládají různé situace, i ty nepříjemné, vnímají různé překážky a prohry jako momentální problém, ne důkaz, že jsou neschopní a na nic. A to si stále opakujte.
Vy nejste dnešní ani včerejší či loňské ,,selhání“, selhání je situace, dočasný stav a důležité je projít si i touto zkušeností a nevzdat se.
Nebojte se vyhledat i pomoc odborníka
V případě, že máte pocity, že dokonce i ty pozitivní věci a úspěchy ve vašem životě jsou selhání, zřejmě by bylo dobré obrátit se na odbornou pomoc. Nebo prostě nedokážete vnímat věci pozitivní a lépe sami od sebe. Může také nemusí jít o příznak deprese nebo jiného onemocnění, které vyžadují již jistou terapii. Nemusí jít hned o terapii léčivy, mnohdy stačí i několik sezení s psychiatrem nebo psychologem. Ti vám pomohou diagnostikovat problém a pod odborným vedením tak můžete najít společně řešení.
Pár slov na závěr
Pamatujte, že vždy zažijete selhání na cestě za úspěchem a úspěch můžete zažívat pouze tehdy, pokud se naučíte přijímat neúspěchy. Selhat se totiž dá, jen pokud to zkoušíte a dosáhnout, co chcete, se dá jen tak, že nepřestanete zkoušet. Nenechte váš vnitřní hlas vás odradit, že na něco nemáte zda že nejste dostatečně dobré, hezcí, moudří, šikovní.Pocit selhání je přirozený, ovšem nenechte, aby vás převálcoval. Všeho moc škodí.
Vždy, když vás přepadne pocit selhání, uvědomte si:
- opravdu nejste sami, kteří mají tento pocit
- nejste bezmocní, vy máte moc ovlivnit, kam se v životě chcete dostat
- úspěch nepřichází hned
- nikdy nejste příliš staří na to, abyste změnili svůj život a dosáhli, co chcete
- neporovnávejte se s ostatními, i ten najsebavedomejší člověk navenek, může uvnitř cítit nejistotu a selhání
Pokud se vám stále zdá, že jsou to jen prázdné řeči, zde je seznam pár miliardářů, jejichž jména, když si zadáte do vyhledávače a trošku přečtete o jejich životní cestě, zjistíte, že to, že dnes posloucháme pouze o jejich úspěších, neznamená, že jejich cesta byla snadná :
- Howard Schultz
- Lloyd Blankfein
- Oprah Winfrey
- John Paul DeJoria
- Do Won Chang
- Larry Ellison
Vybrané zdroje:
- https://www.psychalive.org/feeling-like-a-failure/
- https://drsoph.com/blog/why-the-feeling-of-failure-is-inescapable-and-why-it-has-nothing-to-do-with-you
- https://everydaypowerblog.com/feeling-like-a-failure-at-25/
- https://www.psychologytoday.com/us/blog/making-change/201611/what-do-when-you-feel-failure
- https://www.axappphealthcare.co.uk/health-information/mental-health/anxiety/overcome-feelings-of-failure/
- http://www.expresscoaching.net/the-power-of-failure/
- https://stavamesauspesnymi.sk/preco-zlyhavame-tu-je-7-hlavnych-problemov-ktore-zapricinuju-zlyhanie-ako-sa-od-nich-mozete-odrazit/