Panická porucha patří mezi úzkostné poruchy. Jde o chronické psychické onemocnění, které výrazně omezuje běžný život. Pod pojmem úzkostná porucha se skrývají různé fobie, nadměrná úzkost, pocit strachu,…, které se v minulosti označovali jako neurózy. Známe více druhů úzkostných poruch.
Obsah článku
Druhy poruch:
- Obsedantně kompulzivní porucha – vtíravé myšlenky nebo nutkání opakovat jisté jednání (odejdete z bytu a stále přemýšlíte zda jste vypnuli žehličku, zavřeli vodu,… tyto myšlenky vás přinutí vrátit se a vše zkontrolovat).
- Fobie – intenzivní a přetrvávající strach z určitých předmětů (pavouci, hadi, uzavřené prostory, strach z mezilidského kontaktu …). Vystavení se jim může vyvolat panický záchvat.
- Generalizovaná úzkostná porucha – nadměrné obavy, které trvají alespoň 6 měsíců.
- A již zmíněná panická porucha, o které si povíme více.
Všechny tyto poruchy mají společného jmenovatele – úzkost. Úzkost, pokud je v normě je pro náš život důležitá. souvisí s pudem sebezáchovy a jen díky ní se nevybereme přes tmavou uličku pozdě v noci, zkontrolujeme zda jsme zamkli dveře a při přechodu přes silnici se podíváme či nejde auto. Jistá hladina strachu, obav a úzkosti nás drží v bezpečí. Pokud je ale pocit strachu, obav a úzkosti nadměrný vážně omezuje naše běžné aktivity. Cítíme se nepříjemně po fyzické i psychické stránce.
Panická porucha
Pro panickou poruchu jsou charakteristické opakované záchvaty úzkosti až paniky. Jsou pro ni typické tělesné i psychické projevy. Panická porucha může propuknout kdykoli, bez vnějšího popudu, zjevné příčiny. Nelze předvídat. Zatímco při fobii je spouštěčem úzkosti konkrétní předmět, panika propadne pacienta nečekaně. Existují i záchvaty paniky, které se dají očekávat. Nejčastěji se s nimi setkáme při fobiích.
O panické poruše mluvíme tehdy, když máte opakované neočekávané záchvaty paniky – prudké návaly intenzivního strachu které dosáhnou maximum za pár minut. Lidé, kteří trpí touto poruchou žijí v neustálé obavě z toho, že se tento záchvat může kdykoliv opakovat. Pokud jste měli 4 a více panických záchvatů, nebo máte strach z dalšího záchvatu po přežití jednoho můžete mít panickou chorobu.
Výskyt panické poruchy
Touto poruchou trpí 1,5 až 3,5% populace. Nejčastěji postihuje ženy. Vyskytuje se mezi 20 až 30- tym rokem života. Panická porucha je nejednou spojena s další úzkostnou poruchou.
Zároveň s touto poruchou se u téměř polovině pacientů projeví i agorafobie (strach z otevřených prostranství – strach z návštěvy veřejných prostranství, nákupních center, cestování, …).
35% pacientů má panickou poruchu a i silnější formu deprese . U někoho byla nejdříve deprese a později se rozvinula porucha. U jiných byla panická porucha spíše než deprese. Častokrát se ale k lékařem dostanou pacienti až když se u nich rozvinou obě onemocnění.
Poslední psychickou poruchou, která se se záchvaty paniky spojuje je generalizovaná úzkostná porucha.
Záchvaty paniky
Intenzivní vlna strachu, nával úzkosti, pocit, že umíráte, nebo se zblázníte – to jsou nejčastější pocity při panickém záchvatu. Takovými pocity si minimálně jednou za život projde téměř každý z nás. Pokud máte projít přes ne zrovna bezpečný most, pokud máte veřejně vystoupit s projevem, nastoupit poprvé do letadla … v situacích kdy se cítíte v ohrožení a nemůžete ujít propadne panika skoro každého. Mnoho lidí překoná v životě jeden – dva panické záchvaty aniž by se opakovaly. Jsou ale i lidé, u kterých může panický záchvat přerůst do panické poruchy. V tomto případě vás už může panika propadnout bez zjevné příčiny kdekoli a kdykoliv (i během spánku)
Příznaky panické poruchy
Příznaky panického záchvatu dosáhnou vrcholu do 10 minut. Většinou trvají 20 – 30 minut, ale záchvat může trvat i déle než hodinu. Délka záchvatu a i příznaky se mohou u každého lišit.
- zrychlené dýchání – dušnost, pocit boule v krku
- bušení srdce
- bolest na hrudi, bolest hlavy
- třes
- pocení
- závrať, slabost, mdloby
- zimnice nebo návaly horka
- nevolnost, křeče v žaludku
- pocit že umřete, nebo se zblázníte
- strach ze ztráty kontroly
- mravenčení, pocit brnění
- vnitřní neklid
- točení hlavy
- pocit, že to co se opravdu děje není skutečné, pocit oddělení se od sebe samého
Po odeznění záchvatu se pacient cítí unavený, vyčerpaný a slabý. Následný strach a obavy z možného dalšího záchvatu mohou vést k dalšímu záchvatu.
Příznaky si častokrát zaměňuje pacient se srdečním záchvatem. Podstupují mnoho vyšetření u různých odborníků (gastroenterologie, interní, kardiologie, neurologie, …) v domnění, že jde o fyzické onemocnění. Návaly paniky dokážou opravdu spustit množství příznaků, při kterých si myslíte, že jde o život.
Příčiny vzniku panické poruchy
Neví se přesně co tuto poruchu způsobuje. Zatímco někdo zvládne nával paniky bez rozvinutí nemoci, u někoho se porucha rozvine již po prvním – druhém záchvatu.
Předpokládá se genetická souvislost (pokud někdo ve vaší rodině trpěl záchvaty paniky je větší pravděpodobnost, že je budete mít i vy).
Panická porucha se také může projevit ve významných životních změnách lidí – odjezd na vysokou školu, přestěhování se, narození dítěte, …
Dalšími možnými spouštěči panické poruchy mohou být
- Nerovnováha látek v mozku (hlavně serotonin a noradrenalin)
- Vyšší citlivost na oxid uhličitý
- Vyvozování katastrofických scénářů i z úplných maličkostí.
Diagnostikování
Když vás poprvé přepadne panika s největší pravděpodobností zavoláte první pomoc. Bušení srdce, pot, zimnice, zhoršené dýchání, … budete si myslet, že máte infarkt. V nemocnici podstoupíte všechna vyšetření. Pokud dopadnou negativní a vám infarkt nehrozí půjdete k svému lékaři. Ten, na základě popsaných příznaků vás může poslat na další vyšetření. Dříve než se stanoví diagnóza „panická porucha“ je třeba vyloučit jiné onemocnění. Pokud se vyloučí fyzické onemocnění a všechny výsledky budou negativní doporučí vás lékař k odborníkovi – psychiatrovi. K tomu, aby byla tato porucha diagnostikována musí se u vás projevit minimálně 4 záchvaty paniky s minimálně čtyřmi příznaky po dobu 4 týdnů.
Léčba panické poruchy
Panická porucha je léčitelná. Může to trvat i pár let, ale můžete se jí při správné léčbě zbavit, nebo alespoň výrazně omezit její příznaky.
Léky
- antidepresiva – i když se tyto léky nejčastěji používají k léčbě deprese jsou účinné i na panickou poruchu. Nejčastěji jde o léky, které ovlivňují hladinu noradrenalinu a serotoninu (neurotransmitery, které přenášejí signály v mozku) – inhibitory zpětného vychytávání serotoninu nebo inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu.
- benzodiazepiny
Zatímco lékař najde správný typ léků může to chvíli trvat a vy budete muset užívat více druhů léků. Některá antidepresiva vám nemusí sednout, některé ve vás vyvolají nežádoucí účinky,… vše konzultujte se svým lékařem. Nepřerušujte léčbu aniž byste se o neporadíte s ním.
Terapie
Kognitivně – behaviorální terapie – skupinové nebo individuální. Zde se spolu s lékařem budete snažit zjistit co spouští vaše záchvaty paniky, naučíte se jak překonávat tyto stavy, jak ovládnout strach z možného dalšího záchvatu. Naučíte se zbytečně nezveličovat a stoupne i vaše sebevědomí.
Domácí léčba
Doma můžete udělat mnoho věcí na to, abyste zmírnili příznaky záchvatu
- Dodržujte pravidelný denní režim
- Dopřejte si dostatek odpočinku a spánku
- Vyhýbejte se alkoholu, kofeinu a nelegálním drogám
Strava
Změnou jídelníčku, nebo přidáním některých jídel můžete příznaky záchvatu zmírnit.
Zelený čaj – obsahuje L-theanin, který snižuje hladinu stresových hormonů a zvyšuje hladinu serotoninu a neurotransmiterů.
Hořká čokoláda – obsahuje flavonoly – antioxidanty, které zlepšují průtok krve v mozku. Tak se mozek lépe přizpůsobí stresovým situacím. Snižuje hladinu stresových hormonů.
Kurkuma – podporuje zdraví mozku a je tak prevencí proti úzkostným poruchám. Snižuje zánětlivé markery, které jsou často spojeny s úzkostnými poruchami.
Heřmánek – čaj z této rostliny má zklidňující a protizánětlivé účinky. Zmírňuje příznaky úzkostných poruch.
Losos – obsahuje omega 3 mastné kyseliny a vitamín D. Regulují dopamin a serotonin. Předcházejí mozkové disfunkci která vede k různým duševním poruchám.
Co dělat během záchvatu paniky
Když vás přepadne záchvat máte pár minut na to abyste zareagovali. Nejlepší co můžete udělat je
- Zůstaňte na místě (pokud právě řídíte zastavte auto).
- Začněte se soustředit na něco uklidňující ve vaší blízkosti. Uklidněte svou mysl. Během záchvatu se zaměřte na jeden objekt a nic jiného nevnímejte. Veškerou svou pozornost např. na hodiny, sledujte ručičky, všimněte si jejich barvu, zaoblení, tvar, … příznaky mohou ustoupit.
- Upřete svou pozornost na něco, co vás udrží v realitě (při záchvatu se často dostaví pocit, že vše co se děje kolem není reálné, dostaví se pocit odloučení nebo oddělení od reality). Podupkávajte si nohou, zaměřte se na vzor vaší halenky,… takto se zaměříte na něco objektivně co vás udrží v realitě.
- Myslete na to, že záchvat paniky není nebezpečný, že trvá jen chvíli a rychle pomine. Uvědomte si, že se nejedná o infarkt ani žádnou jinou život ohrožující příhodu. Zbavte se tohoto strachu a snížíte příznaky záchvatu.
- Na začátku záchvatu zavřete oči. Panický záchvat může ve vás spustit i okolí s množstvím podnětů. Takto zablokujete jakékoliv vnější podněty a lépe se můžete soustředit na dýchání.
- Levandule má zklidňující účinky – zbavuje stresu. Mějte ji vždy po ruce. Po záchvatu vás její vůně, nebo čaj s ní uklidní. Levanduli nekombinujte s benzodiazepiny – může způsobit intenzivní ospalost.
- Mantra – od začátku záchvatu si opakujte, že to nic není, že to rychle přejde,…. zvolte si jednu větu, která vás uklidní a během záchvatu ji dokola v mysli opakujte dokud záchvat nezačne ustupovat.
Udržte si kontrolu
- Začněte zhluboka pomalu dýchat. Při nádechu počítejte do čtyř, jednu sekundu držte vzduch v sobě a během výdechu zas počítejte do čtyř. Předejdete tak hyperventilací a zmírníte příznaky záchvatu.
- Svalové relaxační techniky – postupně napínejte a uvolňujte svaly. Začněte např. svaly na nohách. Skrčte prsty na nohou a pak je uvolníte. Pár krát to zopakujte. Postupujte takto až k břiše. Vždy si uvědomte rozdíl mezi napnutým a uvolněným svalům. Od břicha pokračujte k plecím a krku až k rukám a tváři. Tato technika spolu s hlubokým dýcháním může zastavit nastupující panický záchvat.
- Cvičení – během záchvatu necvičte, ale cvičení se věnujte. Jednoduché, lehčí cvičení zvyšuje hladinu endorfinů v krve. Endorfiny jsou hormony štěstí, které vám zlepší náladu a zaženou stres.
Možná záchvat nezastavíte, ale některým z těchto způsobů určitě jeho projevy zmírníte. Možná to bude chtít zkombinovat více způsobů. Každý člověk reaguje na něco jiného. Najděte si to, co pomůže zmírnit příznaky právě vám.
Panická porucha versus úzkost
Mnoho lidí si plete úzkost se záchvatem paniky. Mají mnoho společných příznaků, ale rozdíl mezi nimi existuje.
Úzkost může být mírná nebo silná. Pocit úzkosti zažíváme běžně během každodenních aktivit a velmi nás neovlivňuje. Panická porucha zasahuje do běžných činností, má vážné rušivé příznaky.
Záchvaty paniky jsou častější, intenzivnější a fyzické projevy jsou výraznější a závažnější než projevy úzkosti.
Úzkost nás zmocňoval postupně. Panický záchvat přijde náhle a rychle.
Úzkost nejčastěji vyvolá stresující a nebezpečná situace. Záchvat paniky nepotřebuje žádný spouštěč aby se dostavil. Spustí se bez zjevné příčiny, kromě případů, kdy se dá očekávat. Tehdy je spouštěčem nějaká fobie (např. Strach z pavouků – pokud člověku, který se bojí pavouků ukážete pavouka může u něj téměř okamžitě nastat panický záchvat).
Při úzkosti nemáme pocit, že to co se děje není reálné, nemáme pocit odloučení a ani se neobáváte smrti.
Slovo na závěr
Panická porucha je onemocnění, které vyvolává v pacientech strach z dalšího neočekávaného záchvatu. Nevědí kdy přijde, co ho spouští a ani jak mu předejít. Proto se často stáhnou do soukromí, tráví téměř veškerý čas doma, sociální se izolují a neustále žijí v strachu a napětí. Mají strach z dalšího návalu paniky,… právě udržování těchto obav v sobě může spustit další nával paniky.Začarovaný kruh, z jehož navenek není únik. Ale jen navenek. Pomoc totiž existuje a pokud se nebojíte o ni požádat můžete žít dále plnohodnotný život se všemi jeho krásami.
Zajímají vás tyto otázky
Co je to panická porucha?
Panická porucha je zařazována mezi tzv. úzkostné poruchy. Můžeme mluvit o tom, že jde o chronické onemocnění psychického charakteru omezující běžný život člověka. Pro panickou poruchu jsou typické různé záchvaty na pravidelné bázi. Více informací naleznete v tomto článku v úvodu nebo pod nadpisem ,,Panická porucha“.
Jak a proč vzniká?
Odborníci ještě nevědí exaktně určit přesné důvody vzniku panické poruchy. Předpokládá se však, že jedním z důvodů je genetika. Kromě toho za panickou poruchu mohou být zodpovědné také faktory jako zvýšená citlivost na oxid uhličitý či nerovnováha látek v našem mozku. Tato porucha je typická svými intenzivními a neočekávanými návaly paniky. Více informací naleznete pod nadpisy ,,Výskyt panické poruchy“ a ,,Příčiny vzniku panické poruchy“.
Je panická porucha dědičná?
Ano, mnozí odborníci jsou zastánci toho, že tato porucha psychického charakteru může vzniknout kvůli dědičným predispozicím. Pokud tedy Vaši příbuzní už trpěli příznaky jako neočekávané a pravidelné návaly paniky či úzkosti, existuje šance, že i Vy budete trpět jednou takovými stavy.
Jak ji léčit?
Máme pro Vás dobrou zprávu, a to, že tuto nemoc lze léčit, a to několika způsoby. Nejznámější metodou léčby je léčba pomocí léků (antidepresiva či benzodiazepiny). Alternativou může být kognitivně-behaviorální terapie, domácí léčba či vhodná strava (např. Zelený čaj, hořká čokoláda či losos). Více informací naleznete pod nadpisem ,,Léčba panické poruchy“.
Vybrané zdroje:
- https://www.healthline.com/health/panic-disorder#symptoms
- https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/panic-attacks/symptoms-causes/syc-20376021?p=1
- https://www.healthline.com/health/mental-health/myth-vs-reality-panic-attacks#4