Kortizol nebo hydrokortizon je hormon steroidní povahy. Je jedním z glukokortikoidů, tvoří se v kůře nadledvin a vylučuje se do krve hlavně ve stresových situacích. Má mnoho významných účinků v našem těle, podílí se na regulaci velkého množství procesů včetně metabolismu a imunitní odpovědi. Považuje se za hlavní stresový hormon našeho těla. Jeho funkce je esenciální při zvládání běžných i náročnějších zátěží, kterým jsme vystavováni.
Závažné zdravotní problémy může způsobovat jeho vysoké, jakož i nízké hodnoty. Nabízíme vám možnost zjistit více o tom, co vlastně kortizol je, jak působí, jako je jeho hladina v organismu regulovaná a jak se projeví jeho poruchy.
Obsah článku
Jako kortizol působí a jaké jsou jeho účinky?
Téměř každá buňka v našem těle má na svém povrchu receptory pro kortizol, a tak může mít kortizol velké množství účinků podle toho na jaké buňky působí:
- ovlivňuje metabolismus cukrů, tuků i bílkovin
- zvyšuje hladinu glukózy v krvi
- má protizánětlivý účinek, ten se využívá i v léčbě, kdy chceme potlačit imunitní systém a zánět
- reguluje krevní tlak, bilanci vody a soli v těle
- podílí se také na regulaci spánkového cyklu a probuzení
- mobilizuje organismus ve stavu stresu a potom nastoluje rovnováhu
Když je vaše tělo ve stavu pohotovosti, jsou na něj kladeny zvýšené nároky, např. máte před zkouškou nebo jste prostě nemocný, kortizol je schopen ovlivnit jednotlivé procesy v našem těle ať už ve smyslu jejich aktivace, zesílení nebo naopak zeslabení či dokonce některé na nějaký čas vypnout. Ovlivňuje trávicí systém, zpomaluje trávení, dále má vliv i na reprodukční systém, který ve stavu ohrožení také není prioritně potřebný či imunitní systém.
Kdy je hladina kortizolu nejvyšší?
Hladina kortizolu v krvi i za fyziologických, tedy normálních okolností kolísá v závislosti na denní doby, tomu říkáme diurnální rytmus. Obecně je hladina tohoto hormonu vysoká ráno, když se probudíme a pak pomaličku během dne klesá.
U lidí, kteří pracují během noci je toto obrácené. Z toho vyplývá, že hladina kortizolu úzce souvisí s denními aktivitami. Navíc ve stavu stresu se jeho hodnota ještě zvyšuje, aby pomohl našemu tělu přizpůsobit se situaci, kdy jsou na něj kladeny vyšší požadavky.
Jak je kontrolované vylučování kortizolu v našem těle?
Hlavní roli ve vylučování a jeho regulaci sehrává hypotalamus, hypofýza a nadledviny. Tomuto regulačnímu systému se říká také osu hypotalamus – hypofýza – nadledviny a hraje nezastupitelnou roli při intenzivnějším či déletrvajícím stresu.
Když je hladina kortizolu v krvi nízká, skupina buněk v oblasti mozku zvaném hypothalamus uvolňuje kortikoliberín, který působí na hypofýzu. Hypofýza nebo hypofýza zase uvolňuje do krevního oběhu adrenokortikotropín, který ovlivňuje receptory kůry nadledvin a stimuluje syntézu a uvolnění kortizolu.
Jak hladina kortizolu stoupá, na základě negativní zpětné vazby, snižuje se vylučování kortikoliberínu z hypotalamu a adrenokortikotropínu z hypofýzy. To má za následek následný pokles kortizolu.
Když se vzbudíte, cvičíte nebo čelíte stresové situaci, vaše hypofýza reaguje. Posílá signál do nadledvinek, aby produkovaly to správné množství kortizolu, které je pro organismus nezbytné.
Příliš mnoho stresu?
Po nějakém tlaku, který byl na nás vyvíjen či nebezpečí, by se měla hladina kortizolu snížit a ustálit. Váš srdeční tep, krevní tlak a funkce dalších orgánů by se měli vrátit zpět do normálu. Ale co když jste pod neustálým stresem a stav pohotovosti přetrvává?
Dlouhodobý, chronický stres pro organismus již není pozitivní a namísto pozitivních účinků stresu akutního, který nám pomáhá překonat nějakou zátěž, která je na nás kladena, tento stres se projevuje spíše svým negativním působením až může vést k řadě zdravotních problémů:
- úzkost a deprese
- bolesti hlavy
- kardiovaskulární onemocnění
- problémy s pamětí a koncentrací
- zažívací problémy
- problémy se spánkem
- přibírání
Příliš vysoká hladina kortizolu v těle?
Dlouhodobá zvýšená hladina kortizolu v těle, např. v důsledku nádoru v oblasti kůry nadledvin nebo v mozku v oblasti hypofýzy či i dlouhodobá léčba vysokými dávkami kortikoidů, může vést ke Cushingova syndromu.
Cushingův syndrom
Vzniká dlouhodobým nadměrným působením vysokých hladin kortizolu v organismu. Vzhledem k široké spektrum účinků kortizolu na organismus, projevy dáno jejich nadměrnou koncentrací v těle jsou:
- centrální obezita s maximem toku v oblasti břicha a obličeje, hovoří se o měsíčkovitý tváři
- strie na břiše purpurové barvy, snadná zranitelnost kůže
- osteoporóza
- rozvoj až diabetes mellitus 2. typu
- svalová slabost v důsledku proteinového katabolismu
- sekundární arteriální hypertenze – vysoký krevní tlak
- psychické problémy – deprese, poruchy koncentrace, paměti, únava, emoční labilita
- snížené libido, u žen hirsutismus – nadměrné ochlupení např. v oblasti horního rtu, brady, hrudníku atd., poruchy menstruace až neplodnost, akné
Příliš nízká hladina kortizolu v těle?
Addisonova choroba
S nízkou hladinou kortizolu v organismu se spojuje onemocnění Addisonova choroba (hypokorticismus). Je to stav, kdy kůra nadledvinek není schopna produkovat dostatečné množství kortizolu a aldosteronu az toho vyplývají i projevy této choroby. Příčiny mohou být zase různé, problém může být na centrální úrovni, kdy v důsledku poškození hypotalamu či hypofýzy např. krvácení do mozku, trauma apod. chybí řídící hormon, avšak kůra nadledvin je v pořádku.
Druhá situace nastává, když je kůra nadledvin destruovaná, nejčastěji autoimunitním procesem, a proto není schopna produkovat dostatečné množství kortizolu.
Projevy:
- hyperpigmentace (nadměrná pigmentace) kůže a sliznic, grafitové skvrny na sliznici dutiny ústní
- celková únava
- svalová slabost, která se zhoršuje
- průjem, nevolnost, zvracení
- ztráta chuti k jídlu a snížení tělesné hmotnosti , zvýšená chuť na solené jídla
- nízký krevní tlak
- občasné bolesti břicha
V obou případech, pokud je podezření nebo již určena diagnóza Cushingova syndromu či Addisonově nemoci, je nutná pomoc lékaře, endokrinologa, který vám udělá endokrinologické vyšetření a rozhodne o dalším postupu. Kromě odběru krve a vyšetření funkce nadledvin je možné udělat i ultrazvukové vyšetření nadledvin v případě podezření na nádor, který by mohl být příčinou např. hypersekrece kortizolu.
Léčba kortikosteroidy
V případě nedostatečné tvorby těchto přirozených hormonů nadledviny mohou nahradit či imitovat jejich účinek syntetickými kortikosteroidy. Používají se však i v léčbě mnoha jiných onemocnění, včetně nádorových. Mohou potlačovat zánětlivé, alergické a normální imunitní odpovědi a zasahují do regulace cukrů, tuků a proteinů.
Jsou dostupné ve formě injekce i tabletek . Můžete je najít i jako léčiva pro lokální použití, např. oční kapky, nosní sprej, gel, mast či krém na kůži.
Využití v léčbě
- endokrinní onemocnění (nadledvinková nedostatečnost, záněty štítné žlázy, vysoká hladina vápníku v krvi v důsledku nádorového onemocnění)
- revmatická onemocnění (různé artritidy, záněty páteře, lupus, sklerodermie)
- alergické stavy (astma, kožní projevy, přecitlivělost na léky atd.)
- oční onemocnění (záněty očí)
- onemocnění trávicího traktu
- onemocnění dýchacích cest
- hematologické onemocnění
- nádorová onemocnění
Při použití vysokých dávek kortikosteroidů a při déletrvající léčbě třeba počítat s výskytem nežádoucích účinků, tak i při léčbě jinými léky. Je na lékaři, aby zvážil benefity léčby oproti jejím negativům.
Možné vedlejší účinky léčby kortikosteroidy
Někteří pacienti se vůbec nemusí setkat s nežádoucími účinky léčby. Avšak jak bylo napsáno, čím vyšší dávka se podává a čím déle, tím je větší pravděpodobnost, že se vyskytnou nějaké nežádoucí účinky. Nikdy si však svévolně neměňte nastaven režim léčby, vždy vaše problémy a obavy zkonzultujte s lékařem, který vám léčbu nasadil.
Možné nežádoucí účinky kortikosteroidní léčby
- infekce – kortikosteroidy potlačují imunitní systém a tím sice působí protizánětlivě, ale zároveň je organismus náchylnější na vznik všech druhů infekcí
- vysoký krevní tlak
- zadržování tekutin a solí – otoky
- kožní změny, horší hojení ran, akné
- endokrinní efekt – zvýšená hladina glukózy v krvi až rozvoje DM 2. typu, u žen změny menstruačního cyklu
- zvýšená nebo snížená chuť k jídlu, nevolnost , pocit plnosti, pálení žáhy, žaludeční vředy
- riziko zvýšení hmotnosti
- osteoporóza
- svalová slabost a křeče
- změny nálady, deprese, nespavost, emoční labilita, bolesti hlavy
- Cushingův syndrom
Jak si udržet normální hladiny kortizolu v těle přirozenou cestou?
I když je kortizol jako hlavní stresový hormon nezbytný pro správné fungování množství procesů v našem těle, je důležité, aby jeho hladiny v krvi byly udržovány ve fyziologických rozmezích.
Hodnoty kortizolu v krvi a jejich měření
Sekrece během dne je tepová na základě sekrece ACTH. Asi 75% denního výdeje kortizolu je vyloučených mezi čtvrtou a desátou hodinou ranní, kdy je jeho hladina v krvi nejvyšší. Proto se odběr doporučuje provádět mezi 7:00 – 9:00 hod a normální hodnoty kortizolu v tomto časovém období jsou 118 – 618 nmol / l. Odpolední odběry se doporučují dělat mezi 16:00 – 19:00 hod, fyziologické rozmezí je 85 – 460 nmol / l. Hladina kortizolu v 24 hod moči je 79 – 590 nmol / 24 h. Kortizol v moči není ovlivněn diurnální rytmem, a proto dobře odráží produkci kortizolu.
Kromě toho se na změření správné sekrece a hladiny kortizolu používají i dynamické testy (Dexametazonový supresný test, stimulační ACTH test), kde se dá zjistit správná funkce zpětnovazebního mechanismu syntézy kortizolu. Je možné i stanovení kortizolu ze slin. Toto vyšetření může být přínosné zejména u dětí, psychiatrických pacientů a osoby, u kterých různé stresové faktory mohou ovlivnit kůru nadledvin a způsobit nárůst adrenálních steroidů.
1. Dostatek spánku
Hladinu kortizolu v krvi ovlivňuje čas, kdy jdete spát, délka spánku i jeho kvalita. Na základě studie se zjistilo, že lidé, kteří pracují na směny av noci mají zvýšené hladiny krotizolu, narušený denní biorytmus a jsou více unavení jako lidé, kteří mají pravidelnou pracovní dobu a spí v noci.
Stejně nespavost a přerušovaný spánek negativně ovlivňují hladinu kortizolu v krvi. Pokud nevíte ovlivnit váš spánkový režim, zkuste alespoň následující rady:
- fyzická aktivita
- žádný kofein před spaním
- omezte světlo během noci v místnosti, ve které spíte např. z obrazovek či z pouličním lamp překrývá závěsů
- omezte vše, co by vás v noci mohlo vyrušovat, např. použitím špuntů do uší, ztišením zvonění na telefonu či nadměrný příjem tekutin před spaním
- dejte si šlofíka, pokud vám vaše práce ubírá z nočního spánku, klidně si přes den, pokud se dá, na pár min zdřímněte, čímž snížíte únavu, ospalost a spánkový deficit
2. Přiměřená fyzická aktivita během dne
V závislosti na intenzitě cvičení se hladina kortizolu může zvýšit nebo snížit. Intenzivní cvičení zvyšuje hladinu kortizolu krátce po jeho skončení. Jde o krátkodobé zvýšení, které se během noci opět sníží na normální hodnoty. Toto krátkodobé zvyšování pomáhá v lepší koordinaci těla při reakci na stresové situace a výzvy, s nimiž se setkává. Navíc hodnota zvýšení kortizolu se zmírňuje z pravidelným tréninkem.
Zatímco přiměřená aktivita zvyšuje kortizol u jedinců, kteří nejsou fit, jedinci, kteří jsou v dobré kondici, zažívají menší nárůst s fyzickou aktivitou.
3. Naučte se rozpoznat, když jste ve stresu a relaxovat
Rozpoznáním a uvědoměním si stresujících myšlenek se vlastně dostáváte do pozice, kdy s nimi můžete něco dělat. Jen vy ovládáte vaši mysl a i když situaci, ve které jste mnohdy nelze změnit, alespoň ne hned, můžete ovlivnit to, jak budete reagovat a přemýšlet. Pozitivní myšlení je velmi důležité iv těch nejtěžších situacích, ačkoli to není snadné. Postupným tréninkem se však dá dosáhnout, abyste i během špatného období soustředili na to, co vás těší az čeho máte radost.
Relax je také velmi důležitý. Možností existuje nepočítaně. Velmi jednoduchá a zároveň velmi účinná aktivita je pomalé, klidné a hluboké dýchání , které je jedním z dechových relaxačních cvičení. Podle studií redukuje hladinu kortizolu až o polovinu ve stavu stresu.
Stejně se odpůrci jóga, která kombinuje dechové techniky a pohyb či tai chi nebo pilates. Pro někoho může být skvělý relax i poslech relaxační hudby, které také snižuje hladinu kortizolu, jako stresového hormonu. I čtení oblíbené knihy v tichosti či masáž jsou výborné techniky, jak se zbavit stresu.
4. Najděte si čas na sebe a zábavu
Určitě jste už slyšeli, že klíčem ke zdraví je spokojenost, štěstí a smích. A není to jen fráze, skrývá v sobě opravdovou pravdu. Protože, když jsme spokojeni a šťastní, náš krevní tlak má normální hodnoty, dýchání je klidné a náš imunitní systém se také může věnovat tomu, na co je určen.
Najděte si čas na vaše hobby, byť jednou za týden. Za výbornou aktivitu, která redukuje hladinu kortizolu se považuje například zahradničení a trávení více času venku na vzduchu.
5. Udržujte si dobré mezilidské vztahy
Rodina a přátelé mohou být zdrojem obrovské radosti ve vašem životě, jakož i obrovského stresu. Podpora od blízkých může také významně pomoci uklidnit se , když máme těžší období a tak snížit hladinu kortizolu.
Travte čas se svými blízkými, povídejte si s nimi o vašich radostech i starostech. Komunikace je velmi důležitá a nemluví to jen tak proto, aby řeč nestála. Naučte se odpouštět a zvládat konflikty pro lepší psychické i fyzické zdraví. V konečném důsledku škodíte pouze sami sobě.
I trávení času s domácími mazlíčky přispívá ke snižování úrovně stresu
Několik studií poukazuje na to, že trávení času s našimi domácími mazlíčky redukuje stres a snižuje hladinu kortizolu v našem těle.
Jedna ze studií byla realizována na dětech, které byly v kontaktu s terapeutickým psem během menšího lékařského zákroku. Děti měli menší obavy a tím i nižší hladinu kortizolu .
Další studie dokonce poukazuje na to, že u některých lidí kontakt s jejich psem byl pro ně větší podporou a snižovatelem hladiny kortizolu než kontakt s přítelem během stresového období.
6. Zdravá strava a doplňky výživy
Pozor na nadměrný či frekventovaný příjem cukru a zvláště u obézních jedinců, který přispívá ke zvyšování hladiny kortizolu.
Z jídel se doporučuje:
- hořká čokoláda
- hodně ovoce
- černý a zelený čaj
Stejně nelze zapomínat na pitný režim .
Z doplňků to mohou být probiotika a prebiotika, rybí olej, který obsahuje velké množství omega – 3 mastných kyselin, Ashwagandha , jako rostlinný doplněk používaný v tradiční medicíně k léčbě úzkosti a redukci stresu a tím pádem i jako přírodní lék na snížení kortizolu či jiné byliny přispívající k uklidnění, např. meduňka lékařská, kozlík lékařský, ženšen (ženšen pravý) apod ..
Otázky
Co je kortizol?
Kortizol patří do skupiny tzv. stresových hormonů spolu s adrenalinem a noradrenalinem. Je tvořen v kůře nadledvin. Uvolňuje se do krve zejména ve stresových situacích. Možná jste nevěděli, ale je považován za hlavní stresový hormon.
Jak snížit hladinu kortizolu?
Příliš vysoká hladina stresového hormonu kortizolu v norganizme našemu tělu škodit. Totiž může být zodpovědná za výskyt tzv. Cushingova syndromu. Je důležité vyvarovat se stresovým situacím, dopřát si dostatek spánku, dostatek fyzické aktivity, relaxu či myslet v neposlední řadě i na zdravou a vyváženou stravu. Více informací naleznete pod nadpisem ,, Jak si udržet normální hladiny kortizolu v těle přirozenou cestou? „.
Jak zvýšit a doplnit kortizol?
V takovém případě je vhodné podstoupit léčbu tzv. kortikosteroidy. Podstatné je to, že kortikosteroidy dokáží zrcadlit účinek kortizolu. Avšak jejich účinek může odrazit i na jiných problémech, které jsou zapříčiněny nedostatkem tohoto hormonu, jako jsou například alergické reakce, endokrinní poruchy, ale také nádorové a hematologické onemocnění. Pro více informací si přečtěte část článku s nadpisem ,,Léčba kortikosteroidy“.
Jak zjistit aktuální hladinu?
Pro měření hladin kortizolu se provádějí speciální dynamické testy, díky kterým se dozvíte i další informace. Pokud vás zajímá více, neváhejte a přečtěte si v tomto článku rubriku ,,Hodnoty kortizolu v krvi a jejich měření“.
Vybrané zdroje: