Je normální, že my jako lidské bytosti, se neustále snažíme plnit naše potřeby, abychom byli šťastní a fungovaly efektivní a produktivní. Snažíme se vytvořit si kolem sebe prostředí, které nám vyhovuje a pravdou je, že proces přizpůsobování, dosahování našich cílů nám není vždy příjemný a ne vždy se cítíme psychicky v pohodě.
V některých situacích dokonce naše potřeby nemohou být zcela uspokojeny a my se s tím musíme vyrovnat. Můžeme se cítit frustrovaný. A právě s pojmem ,,frustrace“ se v dnešní době stále častěji setkáváme.
Vždyť vzpomeňte si kolikrát jste si i vy řekli, že se cítíte frustrovaní? Kolikrát vám to řekl váš přítel či přítelkyně? Co to vlastně ta frustrace je, proč se tak cítíme a je to vždy jen na škodu? Odpovědi na tyto otázky se vám budeme snažit odpovídat v následujících řádcích.
Obsah článku
Definice frustrace
Z pohledu psychologie je frustrace (význam z lat. Slova frustratio = zklamání) emoční stav nebo emoční odpověď, když člověk narazí na odpor, překážku při plnění svých potřeb a cílů nebo když něco, co potřebuje, chce a po čem touží není okamžitě dostupné či dosiahnuteľné.V zkratce, pokud něco nejde tak jako očekává zda chce.
Frustrace se spojuje s pocity hněvu, mrzutosti a zklamání. Tuto emoci velmi často vidíme u dětiček v chvíli, kdy např. vidí hračku, kterou nemohou mít a začnou plakat a vyvádzať.Je to tedy stav, kdy jste mrzutí a zároveň to může být zdroj mrzutosti.
Frustrace není jen negativní
Zatímco frustrace je součástí našich životů a nikdo z nás se jí čas od času nevyhne, může nás upozornit, že něco v našem životě není v pořádku a máme šanci to změnit. Dokonce nás může motivovat k tomu, abychom to, co nám stojí v cestě, nějakým způsobem přemohli. Pokud je však zažívání v nadbytku či dlouhodobě, může vést až k poraženecké postoji a nedostatku motivace při dosahování cílů či dokonce až k psychickým i fyzickým problémům souvisejícím s pocity a stavy doprovázejícími frustraci.
Vnitřní frustrace
Vnitřní frustrace může pramenit z výzev v plnění osobních cílů, tužeb, i těch pudových nebo z vypořádání se s nějakými vnímanými nedostatky jako např. nedostatek důvěry či strach ze sociálních situací.
Stejně konflikt, kdy osoba má dejme tomu 2 cíle, které jsou pro ni důležité, avšak navzájem si překážejí zda jeden druhý vylučují, např. chce mít dobrou kariéru a zároveň spokojenou rodinu, může být také zdrojem vnitřní frustrace.
Venkovní frustrace
Vnější příčiny frustrace zahrnují vnější podmínky, které jedinec neví ovlivnit, např. nějaká fyzická překážka v dosahování cíle, velmi těžký úkol či vnímání, že plýtvá časem.
Je mnoho způsobů jak se jedinec vyrovnává s frustrací jako pasivně – agresivní chování, hněv, násilí, ale frustrace naopak může také pohánět ke zvýšené snaze a úsilí dosáhnout to, co jedinec chce navzdory překážkám.
Symptomy frustrace
- uvědomujete si, že jste frustrovaní a více naštvaní než normálně
- zdá se vám, že vaše trpělivost mnohem dříve dosáhne svůj strop
- snadněji vás něco zklame
- banální věci, které za normálních okolností ani neřešíte vás dokáží rozčílit, zklamat či udělat smutným
- vaše reakce jsou přehnané
- stačí jakákoliv maličkost a vy hned vybuchnete
- mnohem více vás frustrují ostatní lidé
- mnohem snadněji vás něco udělá smutným
- vše se vám zdá frustrujícího jako normální
Velmi často bývá součástí frustrace i úzkost. Takové úzkostný – frustrace symptomy mohou kolísá v intenzitě od mírné až po vysokou. Mohou přicházet i ve vlnách, kdy v jednom momentě cítíte úzkost a frustraci av druhém jste v pohodě. Mohou předcházet, doprovázet či následovat vyhrocení úzkostných stavů. Stejně mohou předcházet i doprovázet epizody nervozity, strach, stres nebo se objevit někdy ne z úplně jasného důvodu. Mohou se objevit zřídka, častější či dokonce přetrvávat určitou dobu a mohou se měnit i z dne na den.
Příčiny frustrace
Frustrace pramení z pocitů nejistoty způsobených neschopností nebo nemožností splnit žádané potřeby. Pokud jsou tyto potřeby neustále ignorovány či neuspokojené začínají se objevovat pocity a stavy jako hněv, deprese, ztráta sebedůvěry, otrávenost, agresivita a někdy i násilné chování. Plnění těchto potřeb může být blokovány 2 způsoby:
- vnitřní blokáda se děje v mysli dané osoby či už v důsledku nedostatku dovedností a schopností nebo alespoň pochybování o tom, nedostatek sebedůvěry, protichůdné cíle a touhy a / nebo strach.
- venkovní blokáda, jak již bylo výše zmíněné, se děje v důsledku např. pokud člověk má nějakou fyzickou překážku v dosažení cíle, třeba určití lidé, kteří nám stojí v cestě nebo je dána úkol příliš náročná. Jeden z největších zdrojů frustrace v současnosti je vnímání, že mrháme svým časem např. když čekáte v řadě v bance, když cestujete, sledujete jak vás den ubíhá zatímco povinností neubývá nebo přibývá. Jsou to okolnosti, které nelze ovlivnit nebo jen velmi těžko.
Někteří lidé mají k pocitům frustrace doslova predispozice související s povahou, věkem (časté jsou pocity frustrace u adolescentů), prací (náročné zaměstnání) či neurotické chování v dospělosti.
Jak ovlivňuje povaha člověka na tendenci trpět frustrací?
Určitě znáte lidi, kteří dokáží být klidní, i když jim už ,,hoří pod zadkem“ a na všechno mají čas. Pak jsou naopak lidé, kteří prostě stresují i při běžných činnostiach. Už z tohoto vyplývá, kdo asi bude mít větší tendenci trpět pocity frustrace.
Lidé s úzkostlivou povahou, puntičkáři, stresující lidé, ti všichni spíše budou trpět frustrací. Tito lidé totiž rychleji dosáhnou úroveň stresu, která již pro ně není povzbuzující, ale mají z ní negativní pocity.
Stresová reakce ještě vystupňuje jejich přirozenou povahu a reakce a pokud se jim následně nedaří v dosažení toho, co potřebují, ještě více jich to stresuje a frustruje jako např. flegmatiků či lidí klidnějších. Samozřejmě velkou roli hraje i velikost překážky, kterou člověk při dosahování svého cíle musí překonávat a stejně čas.
Frustrace a stres tedy mají k sobě velmi blízko, protože stres způsobuje frustraci a zároveň frustrace potencuje účinky stresu.
Frustrace na mateřské dovolené
Určitě vám několik maminek potvrdí, že pojmenování mateřská dovolená je tedy velmi nešťastné, protože to žádná dovolená není. Život se jim otočil vzhůru nohama ai když to malé stvoření zbožňují, pečovat o tohoto malého človíčka a věci s tím související může být velmi stresující, protože 24 hod prostě nestačí. Zejména pokud je ještě celá chod domácnosti na matce či pracuje na poloviční úvazek nebo se přidruží ještě nějaké další povinnosti.
Je to obrovská změna pro ženu, kdy najednou nemá strach pouze o sebe, ale hlavně o to malé stvoření. Příčin, proč žena na mateřské dovolené se může cítit frustrovaná, je nepočítaně, a proto je velmi důležitá podpora partnera a rodiny a aby žena měla trochu času i sama na sebe.
Frustrace z práce či ze školy
Zřejmě jeden z nejčastějších důvodů frustrace. Ať už je to zaměstnání, které je samo o sobě stresující nebo se v práci nějak změnily podmínky. Povýšili vás a máte najednou větší odpovědnost za chod firmy. Stejně studenti, kteří jsou neustále bombardováni domácími úkoly, projekty, prezentacemi či zkoušením a testy.
Pokud si člověk nenajde trošku času na odpočinek a vypnutí, velmi snadno spadne do pocitů a stavů souvisejících s frustrací.
Frustrace ve vztahu
Asi není třeba psát, kolik zla dokáží nadělat špatné mezilidské vztahy. A nemusí to být jen vztahy partnerské či manželské, ale např. i vztahy mezi rodiči a jejich dětmi, mezi rodiči a prarodiči a bohužel často i mezi sourozenci.
Nesplněné očekávání od toho druhého, neustále opakování stejných činností, aktivit, věcí, které tomu druhému vadí, může to být cokoliv, co nějak nesplňuje naše představy v tomto směru. Určitě nikomu není příjemná situace, kdy by se doma dalo napětí doslova krájet. V neposlední řadě i špatné vztahy na pracovišti ať už s kolegy nebo se šéfem.
Mezilidské vztahy tedy také mohou být zdrojem frustrace.
Frustrace u dětí
Jelikož frustrace se definuje jako psychický či emocionální stav, kdy se jedinci odpírá jeho cíl (ať už materiální nebo nějaká aktivita, činnost) zda mu něco v jeho provedení brání, určitě si umíte představit, že u dětí se tento stav vyskytuje často, kdy mu není dovoleno něco, co chce.
Může jít o jednoduchý příklad, kdy dítě nedostane hračku, kterou chtělo a začne plakat a zlobit se nebo musí jít spát o osmé. Důležité je dítěti stanovit hranice, ale také vysvětlit mu je a přizpůsobit přiměřeně jeho věku, případně najít tu správnou kompenzaci, náhradu.
Zajímavé byly i výsledky studie, která byla realizována na dětech z dětských domovů, kdy se zjistilo, že ty byly více frustrované jako děti z pěstounských rodin či ti, kteří měli alespoň nějaký kontakt se svými biologickými rodiči. Stejně podle studie vyšlo, že emocionální frustrované byli více dívky jako chlapci.
Frustrace by neměla být vnímána pouze jako něco vysloveně špatné, protože nás právě může motivovat snažit se překonat danou překážku a vynaložit možná ještě více úsilí. Je však důležité, aby problém byl řešen rychle a hlavně efektivně, jinak se spouští právě ta negativní emoční řetěz frustrace. Pokud dítě zažívá frustraci opakovaně, může se stát, že se přestane snažit dosáhnout svých cílů či ztratí důvěru v sebe, že by je mohlo dosáhnout.
Existencionálním frustrace
Jde o nejzávažnější typ frustrace, kdy člověk ztrácí smysl života, najde v budoucnost, sám v sebe. Tento stav právě nejčastěji vede k těžkým depresím až k pokusům o sebevraždu. A nemusí jít jen o člověka, který se denno denně potýká s těžkou životní situací, ale také o člověka, kterému na první pohled nic nechybí, ale je mu způsobena nějaká nepravost. Např. justiční omyl, kdy se jedinec domáhá spravedlnosti nebo alespoň omluvy, které mu bylo dlouhodobě odpírány. Nedokáže ovlivnit situaci a změřit se s tím.
Těch příčin frustrace je opravdu nespočet a může to být cokoliv od banalit až po vážné situace.
Jak ale člověk může zareagovat na situaci, kdy nemůže nebo nedokáže uspokojit své potřeby či svůj cíl?
Reakce na frustraci
Typickými reakcemi na frustraci bývají hněv, vzdání se či vyhoření, ztráta sebeúcty a sebedůvěry, stres a deprese.
Hněv
Říká se, že frustrace plodí hněv a hněv plodí agresi. Ta je pak určena samotnému objektu, jakož i příčině frustrace, např. pokud počítač nefunguje, můžete po něm bouchnout. Pokud vám někdo vejde do cesty, můžete na něj zaútočit verbálně či fyzicky.
Pokud je tedy zdroj frustrace velmi intenzivní či dlouhotrvající, často se projevuje agresí a hněvem. Naštvaná osoba většinou jedná bez rozmýšlení, až se může dostat do stavu, kdy ztrácí jakékoli sebeovládání.
Hněv může být i zdravou odpovědí, pokud nás motivuje k nějakému pozitivnímu činu, kterým chceme zvrátit situaci, ale často je spíše destruktivní. Možná, kdyby nás někdo nahrál při tom, jak se rozčilujeme, cítili bychom se velmi zahanbeně. Proto je dobré naučit se vlastní hněv ovládat a pokud už musí být, tak ve zdravé míře a správně kompenzován.
Agresivita
Cílem je opět nějakým způsobem odstranit překážku, která nám brání v dosažení našeho cíle. Např. děti si věci často vybavují na místě a postupně jako dospíváme, alespoň většina z nás, ten přímý projev agrese má klesající tendenci a nastupují jiné formy.
Sarkasmus, výsměch či ponižování.
Jak již bylo výše vzpomínání, potlačovat tyto emoce nemá smysl, ale třeba najít formu ventilace, která je akceptovatelná, např. sport. Zajímavý je i fakt, že když jsme frustrovaní, máme tendenci chovat se arogantnejšie k lidem, jako když jsme psychicky v pohodě.
Vzdávání se
Ano, vzdát se může být produktivní, pokud cíl, který máme, je opravdu nesplnitelný, třeba v momentálním čase. Avšak mnohem častěji je to reakce na frustraci. Lidé se mohou vykašlat na studium, skončit v práci, dosáhnout apatii, protože tím, že se vzdáme, vlastně nemůžeme být zklamaní z toho, že se nám nedaří.
Žijeme v těžkých časech a bohužel musíme být opravdu vytrvalí v tom, co chceme. Kdybyste si spočítali, kolikrát jste něco vzdali, protože to bylo v té chvíli těžké a vzpomněli si na zklamání, které jste při tom cítili, možná si řeknete, že jste ještě mohli vydržet a zkusit to. Zapamatujte si, že s jistotou přehrává jen ten, kdo se vzdá a vyhrát může pouze ten, kdo se nikdy nevzdá.
Ztráta sebedůvěry
Ztráta sebedůvěry je velmi častým důsledkem odevzdání či nesplnění určeného cíle. Může se stát, že při další situaci takový člověk nebude vědět objektivně zhodnotit své schopnosti, nebude si věřit a tak se raději předem vzdá nebo se ani nepokusí splnit svůj cíl.
Regrese
Další mechanismus, kterým může člověk reagovat na nemožnost dosažení svého cíle je, že se spokojí s něčím lehčím, kdy se vrací jakoby na nějakou předchozí úroveň, např. muž čtyřicátník, úspěšný v podnikání, se může vrátit jakoby ke svému pubertálnímu věku se všemi náležitostmi, které k tomu patří. Je to jakoby taková forma úniku před sebou samým.
Represe
Při této reakci na frustraci se člověk snaží potlačovat, zapomenout na pocity, zážitky, které by ho mohly ranit. Není to zrovna nejšťastnější způsob, jak se vyrovnat se situací z hlediska osobního rozvoje takového člověka, vždy totiž bude něco či někdo, co nás může ranit.
Kompenzace
Asi nejlepší forma reakce na frustraci , náhrada něčím jiným. Např. pokud se vám nedaří v práci, daří se vám např. v nějaké dobročinné činnosti, kterou vedle práci děláte. Člověk se zaměří na nějaký nový vytyčený cíl. Nebo žena, která je neplodná a nemůže mít děti, se stane učitelkou v mateřské školce.
Únik
V podstatě tato forma reakce na frustraci je velmi nešťastná z toho důvodu, že neustále utíkání z určité situace, ještě prohlubuje náš stav bezmocnosti, strachu a stresu , což se nakonec odrazí nejen na našem psychickém zdraví, ale i fyzickém. Člověk je depresivní, může se utíkat k alkoholu či drogám nebo přejídání.
Racionalizace
Rozumové zdůvodnění našeho neúspěchu. Velmi pěkný příklad je i bajka o lišce a hroznech, které chtěla, ale bylo pro ni příliš vysoko a tak svůj ,,neúspěch“ si zdůvodnila tím, že to hrozny bylo určitě i tak kyselé, a tak vlastně ani nestálo za námahu.
Frustrační tolerance
Jde vlastně o stav odolnosti vůči frustrující situaci. Míra odolnosti vůči frustraci je jednak vrozená, někdo je prostě náchylnější na těžší prožívání svých neúspěchů a někdo to snáší lépe. Ale výrazný vliv mají i životní zkušenosti. Pravidelné vystavování se frustrujícím situacím může zvyšovat frustraci toleranci, a tak člověk, který má např. těžko nemocné dítě určitě nebude řešit banality.
Stejně děti se vyznačují nižší mírou frustrační tolerance a stejně mnohem lepší je frustrace snášena, pokud je kolektivní, např. více kolegové jsou frustrováni ze svého šéfa, než když je v té situaci člověk sám.
Ptáte se
Co je frustrace?
Frustraci bychom mohli charakterizovat jako určitý emocionální stav, když se člověk snaží dosáhnout určitý cíl, ale do cesty se mu postaví neočekávaná překážka či jiný problém. Takový stav můžeme na sobě pozorovat tak, že cítíme pocity hněvu, zklamání či špatné nálady. Více informací se dozvíte v tomto článku pod nadpisem ,, Definice frustrace „.
Jak se zbavit frustrace?
V prvním případě je důležité myslet na svůj cíl, který chcete dosáhnout. Jelikož frustrace je pouze jakousi reakcí na překážku na naší cestě za cílem, je nutné si tento cíl neustále opakovat a připomínat. Určitě je vhodné dopřát si dostatek odpočinku a relaxu a ,, vyčistit si hlavu „. Jak se říká: ,, Ten, kdo se vzdá, už prohrál, ale vyhrává pouze ten, kdo vytrvá“. Myslete na úspěchy, které jste již dosáhli, ať Vám připomenou to, že jste silným člověkem.
Vybrané zdroje: