Agorafobie – kde je mnoho lidí, tam nám úzkost škodí

Většina lidí se nijak mimořádně nezabývá tím, když jdou do obchodu, když se procházejí po náměstí nebo docházejí městskou hromadnou dopravou do práce. Právě tyto situace (a další k nim) jsou noční můrou lidí, které trápí agorafobie.

Kam patří agorafobie?

Odborníci zařazují agorafobie mezi neurotické, stresem podmíněné a somatoformní poruchy. Diagnosticky se tato kategorie označuje od F40 po F48. Nižší kategorií, kde je agorafobie zařazena jsou fobické-úzkostně poruchy. Sem patří kromě agorafobie (F40.0) i sociální fobie (F40.1) a specifické izolované fóbie (F40.2). Fobické-úzkostně poruchy jsou ty, při kterých se projevuje úzkost a strach v situacích, které běžně nepovažujeme za nebezpečné. Charakteristické pro tuto kategorii poruch je vyhýbání se podnětům, které úzkost a strach způsobují.

Pacienti, kterým byla diagnostikována porucha z této kategorie se intenzivně soustředí na prožívané fyzické (vegetativní) projevy, kterými jsou například bušení srdce nebo mdloby. Objevuje se také strach ze smrti, či strach ze ztráty kontroly, někdy i strach, že se člověk v dané situaci zblázní. Velmi častá je i tzv. anticipační úzkost (úzkost, kterou člověk cítí, když se blíží situace, které se obává, nebo si na tuto situaci jen zmínil). Častokrát se fobické poruchy objevují i s depresí.

Co je agorafobie?

Pojem agorafobie pochází z řeckých slov agora (αγορά) a fobos (φόβος). Řekové používali slovo agora pro pojmenování prostranství, kde se shromažďují lidé. Fobos znamená fobie.

Psychologové uvádějí, že jde o skupinu fobií, které zahrnují například strach z opuštění domova, z veřejných prostor, náměstí, z obchodů a také z tlačenice. Objevuje se i strach z cestování hromadnou dopravou, čili strach z vlaků, autobusů, metra či letadel. Tento strach je nejsilnější, pokud je osoba trpící agorafobií samotě, bez doprovodu. Často se při agorafobií setkáváme i s panickou poruchou. Velmi častými jsou při agorafobií obsedantní příznaky (vnucující se myšlenky), deprese a sociální fobie. Agorafobie je porucha, se kterou se většina pacientů snaží bojovat tak, že se vyhýbají ohrožujícím situacím. Některým se to daří natolik, že pociťují jen slabé projevy.

Agorafobie a její příznaky

Příznaky agorafobie se projevují na široké paletě. Hlavními příznaky jsou ty psychologické. Sem patří:

Chybné pojmenování

Výše jsme uváděli, že slovo agorafobie v podstatě vyjadřuje strach z otevřených prostranství, kde se shromažďují lidé. Pravdou ale je, že se jedná spíše o strach, že člověk nezvládne svůj strach z těchto míst, zhroutí se na veřejnosti či nějak jinak ztrapní. Také je důležitým faktorem i strach, že mu nikdo v této situaci nedokáže pomoci. Hlavními projevy agorafobie jsou tedy strach ze společensky nehodného chování az chybějící pomoci v okolí. Proto se lidé, kteří agorafobií trpí raději zdržují doma nebo v jiném bezpečném prostředí, které dobře znají nebo mají jistotu, že tam najdou pomoc, pokud to bude nutné.

Výskyt agorafobie

Agorafobie se projevuje dva krát více u žen než u mužů. Proč to tak je zatím výzkum jednoznačně neprokázal. Předpokládá se však, že ženy mají oproti mužů lepší schopnost vyhledat pomoc, pokud ji potřebují (čímž se zvyšuje množství zjištěných diagnóz agorafobie u žen) a zároveň muži spíše sáhnou po zneužívání alkoholu, jak po odborné pomoci.

Důvody fyzických projevů

Agorafobie se projevuje podobně, jako každá jiná úzkost. Nervový systém je podrážděný a je zvýšená úroveň adrenalinu v krvi. Lidé s agorafobií ale častokrát přeceňují podobné fyziologické projevy. I při běžné aktivitě, která je trochu fyzicky náročná a začnou při ní pociťovat například zvýšený tep či bušení srdce a pocení, mohou vyhodnotit jako infarkt, či jinou závažnou chorobu. To v konečném důsledku může vést k panickému ataku.

Kdy diagnostikujeme agorafobii

Agorafobie, podobně jako jiné psychické poruchy podléhá jistým kritériím, aby mohla být diagnostikována. Oficiálními kritérii jsou například:

Uvedené projevy ale nestačí na diagnózu. Zejména kvůli poslednímu bodu je zapotřebí tzv. diferenciální diagnostika, kterou musí provést odborník a vyloučí ní jiné možné poruchy.

Proč agorafobie přichází?

Vysvětlení, proč se agorafobie projeví, resp. co ji způsobuje je několik. Nicméně, žádné z nich není stoprocentně potvrzeno. Většinou já jedná o řadu kombinovaných příčin, nebo zde mohou hrát roli i důvody, které ještě odborníci neznají. Přesto je dobré znát faktory, o kterých víme, že mají nějaký souvislost s agorafobií.

• Požívání alkoholu a jiných látek

  • Chronické neboli nadměrné používání léků na uklidnění a léků na spánek, jakými jsou například benzodiazepiny,ukázalo souvislost s agorafobií. Existují lidé, kterým začali příznaky agorafobie právě během požívání těchto léků, přičemž pokud je vysadili, projevy agorafobie se zredukovaly.
  • Rovněž může agorafobie způsobovat i nadměrné požíváníPředpokládá se, že ji může způsobit změna chemických procesů v mozku, které nastávají při dlouhodobém a intenzivním požívání alkoholu.
  • Kouřenícigaret také nepomáhá, když chceme zredukovat projevy agorafobie.Přesný vliv, jaký má kouření tabáku na agorafobie není znám, i když se prokázal, že existuje. Odborníci předpokládají, že na intenzitu agorafobie působí hlavně dýchací problémy, které kouření způsobuje.

• Attachment

  • Attachment je psychologický pojem, který se do češtiny nezvykne překládat a používá se v anglickém tvaru.Za jeho slovenský ekvivalent se ale považuje „vztahová vazba“. Attachment popisuje tvorbu blízkého vztahu, který si formuje dítě v útlém věku vůči svému opatrovníkovi (obvykle vůči matce). Jaký kvalitní je tento vztah v úvodních měsících života dítěte pak ovlivňuje celý život člověka. Agorafobie se prostřednictvím teorie attachmenty vysvětluje tak, že člověk pociťuje odloučení od svého bezpečného místa, resp. že není schopen toto odloučení tolerovat. Obdobně se popisuje vztah matky a dítěte pokud je mezi nimi vyvinuta tzv. nejistá vztahová vazba.

• Prostorová teorie

  • Několik směry sociálních věd nahlížejí na agorafobie z pohledu prostoru ve kterém žijeme.Některé směry považují za možnou příčinu projevení se agorafobie všudypřítomnost aut a urbanizaci. Tyto dva faktory způsobily, že se naše prostředí začalo velmi intenzivně rozrůstat (výstavba je velmi intenzivní). To znamená, že se dramaticky rozšiřuje veřejný prostor, ale s ním se také významně redukuje prostor soukromý. Odborníci se domnívají, že tento narůstající rozdíl mezi velikostí veřejného prostoru a velikostí soukromého prostředí je pro lidi trpící agorafobií nepřekonatelný a proto způsobuje úzkost.

• Evoluční psychologie

  • Evoluční psychologie, jako důležitá součást zkoumání lidské mysli se také věnuje problematice agorafobie.Agorafobie vysvětluje rozdílné, pokud se jedná o agorafobie s panickou atakami, nebo pokud se tyto ataky neprojevují.
    • V případě agorafobie bez panických atak ji považují za specifickou fobii, čili fobii z nějaké konkrétní věci, či události (podobně, jako například. Arachonofóbia je strach z pavouků, tak agorafobie je jednoduchý strach z otevřených prostranství). Ten strach má podle evolučních psychologů i evoluční důvod. V dávné minulosti nebylo pro pra-člověka bezpečné pohybovat se na otevřených prostranstvích, protože byl ohrožen predátory. Je proto možné, že tento strach v nás dědičně přetrval.
    • Pokud se jedná o agorafobie s panickou atakami, vysvětluje se jako vyhýbavé chování vůči situacím, kde člověk očekává, že se mu může panická ataka spustit.Člověk trpící agorafobií se tehdy neobává ani tak prostoru samotného, jako možného panického ataku a toho, že mu nebude mít kdo pomoci, resp.že na veřejnosti zažije tzv. Faux pas [fo-pa].

Léčba agorafobie

Agorafobie patří mezi poruchy, se kterými se dokážou odborníci docela dobře vypořádat. Je však důležité odborníkem důvěřovat a dodržovat naordinované postupy, kterými nám chtějí pomoci. To platí i pro léčbu prostřednictvím psychoterapie a k léčbě prostřednictvím léků. Tyto dvě formy léčby jsou při agorafobií nejčastěji a nejefektivněji.

• Psychoterapie

  • Jako nejúčinnější forma terapie se dlouhodobě ukazuje tzv. kognitivně-behaviorální terapie. Postupy, které tato terapie využívá jsou velmi účinné nejen z pohledu potlačení projevů agorafobie, ale zároveň prokazují velkou trvanlivost, čili je velmi vhodná pro dlouhodobé řešení tohoto problému. Hlavní postup, který kognitivně-behaviorální terapie používá je expoziční terapie. Při tomto postupu se systematicky, pomalu a pod kontrolou terapeuta vystavuje klient situacím, které v něm vyvolávají úzkost, strach a obavy. Postupem času se míra expozice zvyšuje, takže se zvyšuje i tolerance člověka k těmto stiuáciám. Tato terapie může být prováděna jednotlivě i skupinově.
  • Nápomocná při terapii agorafobie je i kognitivní restrukturalizace. Je to tzv. dianoetický, čili „rozumový“ rozhovor, kde terapeut pracuje s klientem na nahrazování iracionálních a kontraproduktivních přesvědčeni těmi schůdnější a pozitivními.
  • Jako prospěšné při zvládání agorafobie se prokázaly i různé relaxační techniky. Pomáhají zejména při prevenci panických a úzkostných projevů.
  • Pokud jsou projevy agorafobie a panických atak velmi intenzivně, zvykne se psychoterapie kombinovat is farmaceutickými doplňky, aby se zvýšila její efektivita.

• Medikace

  • Používání léků pro léčbu agorafobie je běžným postupem a mnoho krát jediným. Využívají se zejména antidepresiva na bázi selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (zimeldín, fluoxetin apod). Využívají se zde také benzodiazepiny, inhibitory monoaminooxidázy a tricyklická antidepresiva. Při využívání podobných léků je ale nutné řídit se instrukcemi lékaře. Svévolné upravování dávek, vynechávání dávek či nekonzultovaná změna léků může vést k závažných zdravotním problémům. Pokud by ke zdravotním problémům nedošlo, přinejmenším podobným chováním Maritime své vlastní možnosti léčby.
  • Léky, které se k léčbě agorafobie využívají mají většinoudlouhou dobu nástupu účinku. Je to mnohdy nepříjemné, ale pro zlepšení stavu je většinou třeba vydržet prvotní vedlejší účinky léků, aby se mohl projevit jejich léčebný účinek. Svévolné vysazení léků kvůli počátečním problémem je kontraproduktivní. Pokud by přece jen byly vedlejší účinky nesnesitelné, je třeba se o tom poradit se svým lékařem.Nastavení léčby psychickým problémů je náročný proces, proto i lékař potřebuje vaši úplnou upřímnost a trpělivost, dokud se najde správná kombinace léčiv.

• Alternativní způsoby léčby

  • Svépomocné skupiny se ukazují jako výborný prostředek vyrovnávání se se psychickými problémy. Agorafobie v tomto směru není výjimkou. Možnost mluvit o prožívaných potížích s lidmi, kteří je zažívají také, má sama mnohokrát terapeutické účinky. Ideální je, pokud je Součástí svépomocné skupiny i psycholog, který však slouží jen jako moderátor, pokud se v komunikaci vyskytují nebezpečné informace.
  • Slabé výsledky při léčbě dosahuje terapie s názvem „desenzitizácia a zpracování pomocí očních pohybů“. Tato forma léčby by určitě neměla být prvním krokem, jak se s agorafobií vyrovnat. Je vhodné využívat ji jen pokud předešlé způsoby léčby nepomáhají.
  • Jako způsob zlepšení efektivity primárních způsobů léčby agorafobie je vhodné věnovat se i různým způsobem a technikám zvládání Ten je častokrát přispívajícím prvkem, který agorafobie posiluje.
  • V neposlední řadě je vhodné přizpůsobit problémům, které agorafobie vyvolává, i svůj jídelníček.Kofein zda některé léky mohou podporovat projevy agorafobie tím, že mají povzbuzující účinek. Také, zdravá strava není na škodu při žádném psychickém onemocnění.

V každém případě, pokud zažíváte podobné příznaky, je vhodné navštívit odborníka. Čím dříve se budete snažit tento problém řešit, tím snazší to pro vás bude.

Vybrané zdroje:

• http://data.nczisk.sk/old/infozz/mkch/mkch-10/cast0500.pdf
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Agorafobie
• https://www.slovenskypacient.sk/agorafobia-priznaky-liecba-terapia-lieky/
• https://books.google.cz/books?id=64F5CgAAQBAJ&printsec=frontcover&key=AIzaSyDlPfI89JdFhWBVsMVsavVo6aNh057xlTc#v=onepage&q&f=false