Projevy deprese – to není jen špatná nálada

„Mám depku“, to už si jistě řekl každý z nás alespoň jednou za život. „Blbou“ náladu a projevy deprese si však netřeba zaměňovat. Tato duševní porucha se svými přetrvávajícími symptomy totiž může mít mnohem vážnější následky než jen melancholický stav z deštivého počasí.

Deprese je seriózní a dnes už bohužel běžné mentální onemocnění, které negativně ovlivňuje to, jak se cítíte, jakým způsobem přemýšlíte i to, jak jednáte. Je také zdrojem smutku vedoucím k různým emocionálním a fyzickým problémům, které mají negativní vliv na každodenní fungování člověka.  

TIP pro vás:Jste pod neustálým stresem? Máte problémy s depresí?? Neustále pociťujete intenzivní úzkost?StressFix je unikátní preparát složený z extrahovaných přírodních složek, jehož cílem je snižovat stres✔️, odbourávat úzkostné stavy✔️ a hlavně pomoci při léčbě deprese✔️Přečtěte si více o Stressfix-e➡️  nebo se podívejte na jeho složení?.

Kdy to začíná být vážné?

V medicínské terminologii se obecně pod pojmem deprese rozumí duševní stav, který vzniká jako reakce na určitý traumatizující podnět. Ten se projevuje v závislosti na stavu na rovině duševní, případně i tělesné. Při posuzování závažnosti tohoto psychického rozpoložení hrají roli hlavně intenzita a trvání symptomů, které mají navzájem úzký vztah a mohou se lišit od mírných až po závažné.

1. Duševní projevy deprese

Depresivního člověka poznáte, pokud ho trápí:

Žádná emoce

Paradoxem tohoto pocitu je skutečnost, že jde prakticky o stav bez-emoční. Pokud vnímáte, že vám něco v životě chybí, ale zároveň nenacházíte motivaci, něco na tom změnit, právě jste upadli do apatická stavu – tedy nejste dostatečně stimulován a podnícen ke konkrétním činem. Apatie je tlumený pocit zmatku, jakéhosi napětí doprovázeného letargickou energií, která vyúsťuje dolhostejného postoje k určitému tématu nebo události. Jednotlivci se identifikují extrémní pasivitou, a tudíž je jim jedno, že jim je to úplně jedno.

Nepřetržitý strach

Lidé trpící úzkostí čelí permanentnímu vnitřnímu napětí, kterého se nedokáží zbavit a jeho vyvrcholením bývá náhlý záchvat paniky. Ženy jsou tímto stavem ohroženy během života mnohem více než muži. Úzkostný stav je doprovázen zvýšeným tepem, zrychleným dýcháním, studeným potem a tlakem na hrudi. Postižená osoba tento stav zažívá v pravidelných intervalech bez jakékoliv závažné příčiny, která by takový stav mohla vyvolat.

2. Tělesné projevy deprese

Hromadění výše uvedených příznaků a celková psychická únava mohou být zakrátko viditelné i ve fyziologické rovině:

Insomnia

Jde o problém související se spánkem nebo spíše neschopností usnout i při nadměrném vyčerpání. Insomnia vede ke kumulaci únavy, nízké energii a sníženému výkonu v práci. S akutní nespavostí máme běžnou zkušenost a způsobená bývá zejména aktuálními životní okolnosti, čímž vzniká předpoklad, že jde jen o přechodný stav (stres ze zkoušky, vyšetření), který pomine bez jakékoliv léčby. Chronická nespavost je naopak narušen spánkový režim, který trvá nejméně tři měsíce a mívá souvislost s dalšími lékařskými diagnózami.

Nechutenství

Psychologické faktory a duševní zdraví mohou mít významný vliv i na naši chuť k jídlu. Ztráta chuti může být nemoc samotnou nebo příznakem provázejícím dlouhodobě zhoršený zdravotní stav jedince. Návštěva lékaře se doporučuje tehdy, pokud dochází k trvalým poruchám příjmu potravy, osoba nepociťuje hlad ani chuť k jídlu více než den a bádat při konzumaci průvodní problémy jakozvracení, bolestivé trávení a   nepravidelné vyprazdňování.

Diagnostika nemoci

Abychom mohli hovořit o klinické depresi, kombinace výše uvedených symptomů musí přetrvávat nejméně dva týdny. Důležité je také lékařský vyloučit jiné zdravotní příčiny a potíže, které by mohly být potenciálním důvodem depresivních stavů.

Schopnost rozlišování a včasného odhalení nemoci může pomoci lidem získat podporu a příslušnou léčbu. Naopak zanedbání či podceňování psychického stavu pacienta může vyústit do naprosté pasivity, sociální izolace , v okrajových případech až k sebevražedným impulsem .  

Jak tedy popsat depresivní stav?

Lidem trpícím depresí způsobuje nepředstavitelný problém už jen samotné ranní vstávání z postele. Tělo není schopno pohybu, mysl je paralyzována. Postižení svádějí celodenní boj s extrémním vyčerpáním, vnitřní bolestí, nenacházejí v ničem nadšení, ztrácejí schopnost těšit se iz toho, co pro ně kdysi bývalo zdrojem štěstí a radosti a nedokážou více následovat svou běžnou denní rutinu.

Kde hledat příčiny?

Deprese jako chorobný stav nemusí být jen důsledkem negativních zkušeností, zážitků či životních okolností, jakými může být úmrtí blízké osoby, rozvod, ztráta zaměstnání, smrtelné onemocnění apod. Samotné příčiny se dají klasifikovat a zařadit do různých skupin. Původcem mohou být mnohé faktory, které ze své pozice nedokážeme ovlivnit.

Jsou to především:

Ženy jsou depresivněji

Deprese se u někoho objeví jednou za život, u jiných jen v krizovém období tzv. emočního vypětí, ale najdou se mezi námi i tací, kteří jí čelí po celý život. Zasáhnout může kohokoliv a kdykoliv, dokonce i lidí žijících v zdánlivě ideálních podmínkách.

Prvotní zkušenost s její projevy se dochází v období puberty, tedy přibližně do 20 roku života, přičemž ženy ve srovnání s muži mají mnohem větší tendenci upadat do deprese. Odborné studie dokonce poukazují na zjištění, že jedna třetina žen pociťuje velkou depresivní etapu vrámci svého života.

Úspěšnost léčby

Stává se, že jednotlivec trpí duševními poruchami a problémy, aniž si vůbec uvědomil, že jde o depresi. Ta bývá většinou odhalena okolím až v pokročilejším stádiu, které se začne projevovat neschopností zvládat běžné úkony.

Psychoterapie a antidepresiva

Pokud na sobě dlouhodobě pozorujete určité projevy deprese, je na místě zahodit ostych a podrobit se diagnostickému vyšetření. Důležitá je identifikace specifických symptomů, rodinné anamnézy, kulturních a environmentálních faktorů s cílem získat celkovou profilaci pacienta a naplánovat vhodnou léčbu.

Na jedné straně patří deprese mezi nejčastější duševní poruchy, přesto vykazuje největší úspěch v léčbě. Více než 80% lidí reaguje na léčbu pozitivně ve smyslu úlevy od předchozích symptomů, která může vést k celkovému zotavení.

Jednou z forem medikace je psychoterapie. Ta je založena na léčebných rozhovorech pod vedením psychologa, během nichž se odborník snaží analyzovat minulost, zážitky, vzorce chování, postojů a nasměrovat pacienta k novým, pozitivnějším formám myšlení.

V některých případech se prosazuje kombinovaná léčba psychoterapie spolu s užíváním antidepresiv, které značně potlačují projevy deprese a zjemňují její symptomy.

Pomoci si můžete i sami

Pokud přece jen návštěvu odborníka považujete ve svém případě za unáhlené rozhodnutí , nebo jste zkrátka odpůrcům léků , existuje několik tipů a rad, které vám pomohou postupně utlumit projevy deprese:

V neposlední řadě vám v boji proti depresivním stavům může pomoci uvědomění si a přijetí myšlenky, že duševní bolest, se kterou se konfrontujeme, nás nutí zastavit se a reflektovat události kolem nás. Berme jako normální, že smutné situace vyvolávají smutné reakce, protože i ty jsou nezbytnou součástí života, ap reto je lepší, naučit se s nimi vypořádat tak, aby nebyly zdrojem zármutku, ale příležitostí pro osobní růst .

Vybrané zdroje:

• https://www.info.sk/sprava/84435/10-varovnych-priznakov-depresie/
• https://www.zdravie.sk/choroba/29997/depresia
• https://primar.sme.sk/c/7112044/depresia-nie-je-bezny-smutok-treba-ju-liecit.html
• https://www.psychiatry.org/patients-families/depression/what-is-depression
• https://healingfromdepression.com/
• https://stromzdravia.sk/depresia/liecba-depresie-zakladne-fakty/
• https://www.psychologytoday.com/us/blog/evolution-the-self/201604/the-curse-apathy-sources-and-solutions