Při slově jóga asi každému z nás napadnou jiné věci. Někteří ji znají jen z vyprávění přátel a internetových článků, jiní v ní pravidelně hledají úlevu od každodenního napětí a stresu, zda ji využívají jako krátkou pauzu na odpočinek, při které relaxují a přijdou na jiné myšlenky. Co tedy jóga je a jak nám již tisíciletí pomáhá se zvládáním nároků života?
Jóga je pojmenování vzniklé ze staroindického slova „jógah“, jehož doslovný překlad zní zapřažení, připojení (duše k nadpřirozeným silám). Označuje filozoficko-náboženský směr spojený se skupinou meditačních teorií a praxí. Jóga je široký pojem sdružující množství stávajících praktik a směrů, z nichž některé jsou spojeny s hinduistické, jiné s buddhistickou či džinistických naukou.Mezi světově nejznámější směry patří hatha jóga a ráje (Rádž) jóga.
Obsah článku
Jóga v minulosti
Historické prameny se neshodují na tom, kdy a kde přesně učení jógy vzniklo. Předpokládá se, že prvotní vývoj jógy pochází z období harappské kultury (civilizace na povodí řeky Indus v letech 3300 – 1900 před naším letopočtem). Rovněž prameny z oblastí východní Indie zmiňují učení jógy v roce 1500 – 600 před naším letopočtem. Zápisy filozofických škol tří zmíněných náboženství pocházející z let 500-200 pnl obsahují již celistvější teorii jógy – poprvé nastalo spojení slova joga se zmíněným učením v díle Katha Upanishad, které se datuje do 3. až 5. století před naším letopočtem. Tato sbírka definuje jógu jako posvátný stav absolutní kontroly své mysli, těla a smyslů a poskytuje první teoretický základ pro její pochopení.
Učení jógy přetrvalo zánik staroindických civilizaci a uchovalo se iv novějších zápisech – středověké texty popisují různé nové formy jógy, například:
- Bhakti jóga – vznik tohoto proudu se datuje do 6. – 9. století našeho letopočtu; tato hinduistická teorie odkazuje na oddanost jednomu, „osobnímu“ božstvu – každý člověk má podle učení Bhakti najít a uctívat svého osobního boha.
- Tantra – odvětví jógy, které vzniklo přibližně v 5. století n. l. Během středověku se z učení tantry vyvinula hatha jóga, jedna z nejznámějších dnešních škol jógy.
- Zen – učení Zen, jako proud buddhismu silně ovlivněn taoismem, se vyvinulo během druhé poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu. Teorie Zen obsahovaly kromě tradičních i nové, zvláštní techniky jógy.
Moderní jóga
Techniky jógy fungovaly v indických civilizacích tisíciletí, do povědomí zbytku světa se však dostali až během 19. století, kdy Spojené království obsadilo území Indie. Během tohoto období do světa proniklo množství indických textů, které pro lidstvo přinesly nové a nepoznané informace. O jógu a jiné indické učení byl, zejména mezi Evropany, okamžitý zájem. K rozvoji jógy přispěla práce bengálského lékaře Nobina Chundera Pala, který v roce 1851 ve své knize Rozprava o filozofii jógy představil neznámou jógu široké veřejnosti.
Další významnou osobností, která přispěla k rozvoji jógy, byl indický mnich Swami Vivekananda (1863-1902), který v 90. letech 19. století cestoval po Evropě a USA kde vedl semináře a setkání, na kterých přednášel o filozofii a technikách jógy. Je proto považován za prvního „instruktora“ jógy na světě.
Termín jóga je dnes převážně spojen s formou fyzického cvičení, což je zásluhou evropské a severoamerické civilizace. Tyto z jógy a jiných indických učení na počátku 20. století udělali kulturní trend. Zájem západní kultury o indické duchovní dědictví vrcholil v 60. letech 20. století, kdy v Indii vznikalo množství neo-hinduistických škol se zaměřením na výuku přistěhovalců ze západu. V tomto období mezi nejznámějších učitelů a instruktorů patřily Sivananda Saraswati a Tirumalai Krishnamacharya. Tito indičtí mniši se zasloužili o rychlý rozvoj hatha jógy mezi přistěhovalci a později její techniky přednášeli i v zahraničí. Jejich práce přispěla k rapidnímu zvýšení povědomí o józe v následujících desetiletích.
Účinky
Účinky technik jógy jako fyzického cvičení jsou zkoumány odborníky již dlouhou dobu. Na řadu otázek, které s léčivými a terapeutickými účinky jógy souvisí, se stále nenašla odpověď. Obecně se však fyzickým cvičením vycházejícím z tohoto indického učení připisují pozitivní účinky v různých oblastech života:
- stres a psychické napětí – jóga dovoluje tělu aktivně relaxovat, což prokazatelně snižuje hladiny stresu a psychického napětí. Také se jóga doporučuje jako nízkonámahová aktivita s uklidňujícím účinkem – pomáhá při nervozitě i únavě.
- sedavý životní styl – cvičení jógy může být dobrým pomocníkem pro lidi, kteří vystavují svá těla sedavým zaměstnáním – pomáhá s uvolněním organismu a poskytuje potřebnou relaxaci.
- sekundární terapie – jóga se ukázala být vhodným doplňkem k aktivní léčbě řady onemocnění. Její relaxační, uklidňující charakter s příznivým vlivem na psychiku se doporučuje jako vedlejší terapie při léčbě psychických poruch či deprese.
- zdravý vývoj – techniky jógy mohou být účinné jako cvičení pro zdravý vývoj dětí – pomáhají při strečinku a vhodně připraví tělo na fyzickou aktivitu. Rovněž pomáhají s rozvojem pozornosti a přispívají ke správnému dýchání.
- harmonický život – cílem učení jógy je dosažení harmonie těla. Její účinky fungují podobně, snaží se odstranit z našich těl nestabilitu a přispívat k vyrovnanému, klidnému stavu. Cvičení jógy nám proto může pomoci se stabilitou v životě – psychickou, fyzickou i duchovní.
Joga na páteř či na hubnutí?
Množství instruktorů či příznivců jógy připisují její cvičení několik léčivé účinky. Většina z nich jsou odborně nepodložené, což však nemusí znamenat, že nutně nefungují. Cvičení jógy má jiný vliv na každého z nás, co dělá objektivní výzkum jejích účinků velmi náročným. Mezi známé zmiňované účinky patří:
- odstranění bolestí páteře, křížů a krku
- zlepšení pohyblivosti kloubů a svalů
- redukce tělesného tuku
- zvýšení vitální kapacity plic a zlepšení dýchání
- detoxikace organismu
- zlepšení činnosti oběhového systému a srdce
- odstranění stresu
Jóga v denním životě
Učení jógy si v průběhu tisíciletí našlo stabilní místo v životě mnoha příznivců. Její teorie doprovázejí následovatele celým jejich životem s cílem dosažení harmonie těla a mysli. Jóga byla dlouho spojována s náboženskými rozpory, neboť její učení bylo mnohými považováno za snahu rozšířit východní náboženství do západního světa. Mezi příznivci jógy tato myšlenka rozruch nevyvolala – v 20. století si indické duchovní společenství našli miliony následovatele po celém světě. Dnes je jóga součástí každodenní rutiny mnoha lidí – od indických mnichů až po anglickou aristokracii. Její učení spojuje různé komunity a kultury s jedním cílem – cestou k tělesné harmonii a stabilitě.
Cvičit, zda necvičit?
K józe směřují různé cesty. Mnoho lidí začíná s cvičením jógy pro požadované účinky, jiných láká filozofický a duchovní aspekt, další zase hledají formu trávení volného času. Proto se mohou vyskytnout různé otázky týkající se našeho výběru:
- Je pro mě jóga vhodná? TKV Desikachar, známý indický instruktor jógy, ve svém bestselleru The Heart of Yoga tvrdí, že jóga je vhodná pro každého, kdo dokáže dýchat. V jiných zdrojích se zase setkáváme s názorem, že jóga je výběrová záležitost – funguje pouze pro ty, kteří dokáží jógu pochopit a tvrdě na sobě pracovat. Pravda je asi kombinací obou – jógu sice může dělat každý z nás, spokojenost však závisí i od toho, co od cvičení očekáváme.
- Mohou jógu cvičit děti či senioři? Jóga je vhodná pro osoby všech věkových kategorii. Její primární forma je nenáročná na pochopení a realizaci, takže i děti si přijdou na své, v případě menších dětí samozřejmě však netřeba mít vysoké očekávání. Pro seniory je jóga jako stvořená – většina z nich má problémy s mobilitou ohledně kloubů, šlach či kornatění cév, na které má cvičení jógy pozitivní účinky.
- Není to nuda? Učení jógy učí člověka zpomalit svůj životní rytmus a relaxovat. Pro některé z nás to tedy může znamenat nudné a zdlouhavé cvičení, při kterých se jen snažíme naslouchat a neusnout. I když taková zkušenost je zcela běžná, zejména u příznivců hektického života, pro jiné to je ten správný způsob relaxu a rozvíjení osobnosti. Odpověď na tuto otázku tedy není jednoznačná – každý z nás ráda něco jiného.
- Nebude pro mě cvičení příliš náročné? Joga poskytuje množství různých technik, které se liší i náročností provedení. Existují skupiny cviků, které jsou určeny začátečníkům, jiné jsou zase určeny pouze pro zkušené cvičenců. Při výběru technik pro začátečníky je proto nutná konzultace s instruktorem, který vám zaručeně poradí správný plán cvičení. V józe si každý přijde na své, není třeba se proto obávat, pokud něco nezvládnete.
- Jaký styl jógy si vybrat? Existuje množství různých stylů, které jóga vyučuje. Nejrozšířenější jsou techniky hatha jógy, které se cvičí ve většině jóga klubů. Pokud vám však tento styl nesedí, nezoufejte – moderní jóga nabízí mnohé alternativy, které se vám mohou zdát lákavější. V nabídkách najdete například partnerskou jógu (jógu ve dvojici), vzdušnou jógu (s prvky tance) či acro jógu (jógu spojenou s akrobatickými prvky) nebo power jógu (spojenou se protahovacích a rehabilitačními cvičeními).
- Jak správně cvičit? Technik jógy je velké množství, každá z nich však vyžaduje preciznost a dodržování určených forem cvičení. Pro dosažení žádaných účinků jógy je nutné dbát na správnou techniku provedení jednotlivých cvičení. Začínat s jógou se proto doporučuje pod dohledem zkušeného instruktora. Některé druhy jógy vyžadují od cvičenců určitý druh jóga oblečení, jiné zase apelují na dodržování přesných pravidel během cvičení.
Jóga cviky pro začátečníky i pokročilé – stačí vám podložka!
Techniky jógy obsahují řadu cvičení se zaměřením na různé oblasti těla. Tato cvičení jsou obvykle prováděny prostřednictvím vystavení těla do jógových poloh (ásana). Ty jsou spojováním fyzické polohy těla s duševním stavem, což pomáhá cvičencům vytvořit harmonický celek těla a mysli. Jejich cvičení se využívá ve všech jóga klubech, ale je snadno proveditelné i v pohodlí domova.Jediné, co potřebujete, je zájem cvičit a podložka, tzv. jogamatka. Mezi nejpoužívanější cviky patří:
- polohy vsedě a jógové sedy – v minulosti byly sedy považovány za nejdůležitější ásany, protože silně ovlivňují činnost mozku a umožňují vyšší stavy vědomí.
- polohy v stoji – polohy v stoji podle teorií rozvíjejí rovnováhu a sílu a harmonizují organismus.
- predklonové polohy – patří mezi významně jógové cviky s příznivými účinky na záda a břicho, rovnají páteř a stlačují orgány břiše. Také během rozjímání zjemňují projevy ega a vedou k introspekcí.
- záklonové polohy – pomáhají odstraňovat tuhost páteře, posilují svaly zad a zlepšují dýchání. Jejich cvičení v indické teorii má nabádat cvičence k pracovitosti a otevřenému charakteru.
- úklonové polohy – zlepšují pohyblivost páteře a vyrovnávají tělesné asymetrie. Zároveň podle teorií zlepšují dýchání a celkově uklidňují.
- torzní polohy – patří mezi vhodné cvičení na páteř, zlepšují její stav a odstraňují blokády. Také mají vést cvičence k sebereflexi.
- rovnovážné polohy – podporují celkovou vyváženost těla i mysli. Zároveň zesilují vnitřní mentální sílu a jistotu.
- obrácené polohy – rozvíjejí pocit vzdání se jistot a nadvlády, slouží na duchovní účely.
Zajímá vás
Co je jóga?
Je filozoficko-náboženský směr ale není v pravém slova smyslu náboženstvím. První zápisy o józe se datuje až do roku 1600 před naším letopočtem. Jde o tzv. spojení nebo propojení duše a těla.
Jak s ní začít?
Velmi jednoduše. Stačí si najít alespoň 20 minut pro sebe, nejlepší je abyste nebyli rušeni. Inspirujte se nějakým videem nebo naším článkem a vyzkoušejte některý ze série cviků.
Jak se cvičí?
Nepřímo na ni odpovídá předchozí otázka. Je opravdu obrovské množství způsobů jak cvičit jógu. Základním principem ale zůstává, že jde spíše o neimpulzívne cvičení se správným dýcháním. Inspirujte se cviky výše.
Jak jóga pomáhá?
Vliv jógy na tělo a psychiku je předmětem vědců již poměrně dlouhou dobu. Přestože existují pouze částečně podložené výzkumy s pozitivním vlivem na lidi, může to být způsobeno i tím, že se může těžko hledat kauzalita, tedy nějaká souvislost mezi cvičením, vlivem na duši a duchovním rozměrům jógy.
Je jóga náboženství?
Jde o spíše o učení, resp. filosofický směr jako náboženství, které si my představujeme pod tímto pojmem.