Náš život nás občas donutí přemýšlet nad situacemi, které jsou s největší pravděpodobností nepravdivé a jsou vykonstruované pouze v naší hlavě. Občas člověk ani nemusí tušit, že myšlenky, které mu víří hlavou a kterým věří, jsou výplodem psychcického problému. Jedním z takových problémů je rozhodně i paranoia. Myšlenky paranoika jsou pro něj zcela normální a racionální, ale neuvědomuje si, že je v obrovském nebezpečí. a že svými bludnými myšlenkami může ublížit i jiným lidem. Pojďme se podívat na zoubek tomuto velkému problému.
Obsah článku
Co je to paranoia?
Většina z nás dozajista ví, co pojem paranoia znamená v praxi. Věděli byste však vysvětlit tento pojem z odbornějšího hlediska? Pokud ne, tak vám ho rádi ozřejmíme. Paranoia je myšlenkový proces, který zapříčiňuje iracionální podezřívání nebo nedůvěru v jiných jedinců. Paranoiu bychom však mohli popsat i jako myšlenky nebo pocity, které způsobují to, že se cítíme v ohrožení i když na to je malý nebo žádný relevantní důvod. Paranoidní myšlenky bychom také mohli popsat jako bludy. Lidé trpící paranoiou se mohou cítit i tak, jakoby je někdo pronásledoval nebo jakoby jim někdo chtěl ublížit.
Paranoia je obecně příznakem různých mentálních onemocnění a není označována za diagnózu. Můžeme tedy říci, že paranoia je průvodním projevem skrytých zdravotních problémů, které jedinec nemůže ovlivnit. Na druhé straně může být tento jev v malé míře přítomen iv životech zdravých jedinců. V takovém případě nemluvíme o žádném problému, ale pouze o dočasném stavu. Zbystřete bychom měli tehdy, pokud se paranoia stává chronickým, tedy dlouhodobým, problémům a způsobuje výrazné potíže nejen pacientovi, ale i lidem kolem.
Paranoia je velmi složitým fenoménem, který se může projevovat u různých jedinců odlišným způsobem. Základem tohoto problému je tedy fakt, že jedince přemáhají nesmyslné, iracionální či přehnané myšlenkové pochody nebo pocity, které se nezakládají na realitě nebo na ní založených pouze částečně.
Je paranoia psychický problém?
Jak jsme již zmínili, ve většině případech je paranoia příznakem mnoha mentálních zdravotních problémů, a tedy nemluvíme o samostatné diagnóze. Myšlenky paranoika se mohou lišit svojí závažností, což znamená, že takového pacienta mohou přemoci méně i více iracionální představy. Jaké faktory se podílejí na tom, jaká bude závažnost absurdity myšlenek pacienta?
- presvedčenosti jedince o pravdivosti daných myšlenek
- frekvence toho, jak často na paranoidní představy jedinec myslí
- intenzita toho, jakým způsobem ovlivňují takové myšlenky běžný život jedince
- to, jak moc je jedince spjat s danými myšlenkami (personální)
V běžném životě se může konkrétní člověk setkat is osobami, které mohou trpět nesmyslnými nebo absurdními myšlenkami a přitom být zcela zdravotně v pořádku. Takovým lidem říkáme častokrát, aby nebyly paranoidní. Takový druh paranoie nazýváme Předklinické paranoia. Jedinec si v drtivé většině případů následně časem uvědomí nelogičnost, nesmyslnost a iracionalitu svých představ. Jinak řečeno, jedinec zjistí, že dané myšlenky se ukáží jako nepravdivé nebo jejich zcela vypustí z hlavy.
Na druhé straně, jak jsme již v úvodu tohoto článku poznamenali, tento problém začíná být velmi závažný tehdy, když je jeho intenzita vysoká a trvá delší dobu. Tento problém nazýváme klinická paranoia nebo bludy. Pokud znáte někoho, kdo trpí bludnými myšlenkami už nějaký ten čas, měli byste ho určitě doporučit k lékaři, protože jde o velmi nepříjemný problém, který může výrazně snížit kvalitu života, a tedy potřebuje léčbu.
Nejhorší však je to, že taková paranoia bývá pouze jedním ze symptomů psychických problémů a poruch, mezi takové problémy mohou patřit i tyto problémy:
- paranoidní schizofrenie – druh schizofrenie, která je typická extrémními bludnými myšlenkami
- paranoidní porucha osobnosti
Paranoia příznaky
Co je to paranoidní myšlenka? Jak se liší od běžných iracionálních představ a názorů? Paranoidní myšlenky jsou takové, které jsou spojeny s představami jedince o jiných lidech či okolnostech. Jde o možné budoucí scénáře , o kterých pravdivosti se jedinec přesvědčuje. Rozpoznat bludné myšlenky od méně bludných není vůbec jednoduché. Jde o velmi složitý jev, který může být věcí názoru. Většinou paranoidní osoba nesouhlasí s názorem jiných o iracionalitě svých myšlenek.
Jaké jsou tedy příznaky paranoie a paranoidních myšlenek?
- základním příznakem je zaujatost – zaujatost, která je založena na svébytný chápání nebo pojetí reality
- zpravidla pacienta trápí nepřátelské nebo krajní řešení , resp. scénáře okolností
- neustálý stres nebo úzkost spojována s myšlenkami jedince
- nedůvěra v jiné osoby
- pocit nepochopení nebo nevěry
- pocity ohrožení nebo pronásledování, i když reálná hrozba neexistuje
- odloučení
Výše uvedené příznaky musí být dlouhodobé, abychom mohli hovořit o chorobném stavu. Pokud je pociťujete pouze krátkodobě, může jít pouze o běžný jev, který se v průběhu našeho života jen tak objeví. Dlouhodobá paranoia jako důsledek může způsobit pacientovi problémy ve vztazích a výrazně zhoršit interakce s jinými lidmi. Není vyloučeno ani to, že tento zdravotní problém ovlivní i pracovní život dané osoby.
Lidé trpící paranoiou, jako průvodním jevem různých onemocnění, mohou být vůči jiným jedincům i agresivní, asertivní, odměření či nepřátelští, což může v konečném důsledku způsobit jejich izolaci.
Příčiny
Paranoidní chování obvykle objevuje v důsledku poruch osobnosti či jiných psychických poruch jako například schizofrenie či závislost na drogách. Existují však i jiné specifické okolnosti, které mohou hrát roli v příčiny poškození paranoie. Mezi nejvýznamnější rizikové faktory nebo okolnosti podílející se na zrodu paranoidních myšlenek řadíme:
- životní zkušenosti – na rozvoj paranoie jsou náchylnější lidé, kteří si procházejí stresujícími, těžkými nebo izolujícími situacemi, které mohou způsobit negativní představy o nich samých
- zkušenosti z dětství – pokud jste zažili stresující, ohrožující nebo deprimující zážitek v dětství, na základě kterého jste si vytvořili obraz o světě, který je nebezpečný a nedůvěryhodný, jste náchylnější na vznik paranoidních myšlenek v dospělosti
- externí prostředí – určité studie prokázaly, že paranoidní myšlenky se vyskytují častěji u lidí žijících v městském prostředí, protože se mohou cítit izolovanější od lidí, kteří žijí kolem nich; rizikovým faktorem může být i kriminalita, násilí a terorismus
- současný psychický stav – jestliže trpíte úzkostnými stavy, depresemi či nízkým sebevědomím, udělejte vše pro to, aby vás nepřemohly bludné myšlenky, nakolik jste ve velkém riziku jejich výskytu, paranoia se může objevit v takových případech v důsledku nechutná, obav, špatné nálady či negativní interpretace okolností
- fyzické onemocnění – paranoia je někdy příznakem fyzických onemocnění jako Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, Huntingtonova choroba či různé druhy demence
- nedostatek spánku (spánková deprivace) – vyhýbejte se spánkové deprivaci, protože může způsobit pocity nepohodlí, nebezpečí či dokonce i halucinace
- účinky drog a alkoholu – kokain, extáze, LSD, marihuana, amfetaminy či alkoholické nápoje mohou být spouštěči paranoidních myšlenek; možná neuvěříte, ale i některé druhy steroidů mohou tento zdravotní stav zapříčinit (vzpěrači a sportovci)
- genetika – nejnovější výzkumy přišli s tvrzením, že za bludnými myšlenkami mohou stát i geny
Paranoia ve vztahu
Každý člověk pevně věří, že jeho vztah je ten nejlepší a vydrží věčně. Za normálních okolností by to tak vždy mělo být. Existují však různé úskalí, které ke zdravému a šťastnému vztahu věru nepřidávají! Obrovským problémem může být i paranoia , která se dostala do předtím skvělého vztahu. Co může být hlavním důvodem paranoie ve vztahu? Důvodů může být několik, přičemž jedním z nejčastějších je chabnúci sexuální život. Lidé mají často problémy po čtyřicítce v sexuální oblasti, což může vyústit až do nesmyslné chorobné nedůvěry a podezřívání.
Je velmi důležité však striktně odlišit paranoiu jako medicínskou diagnózu, respektive poruchu, od mírnějších forem podezřívavosti, které se mohou vyskytnout iu zcela zdravého jedince. Důležité je to, že takové myšlenky časem odejdou. Paranoik na druhé straně pravidelně a chorobně podezírá, respektive nedůvěřuje svému partnerovi, i bez jakýchkoli racionálních důvodů.
V případě, pokud si myslíte, že Váš partner trpí paranoiou jako poruchou osobnosti, určitě ho doporučte k lékaři. Pokud cítíte, že partner je vůči vám podezřívavý bezdůvodně, ale víte, že takový stav bude trvat pouze dočasně, měli byste dbát na určité zásady:
- buďte k partnerovi otevřenější
- prožijte s ním více času
- provádějte společné aktivity, které vás spojují a dodávají radost
- nezanedbávejte sexuální oblast
- snažte se plně důvěřovat tomu druhému a nedávejte mu důvod na žárlivost
- buďte pozorní
Pokud budete dbát na výše uvedené principy, paranoidní chování partnera nepochybně ustane a bude cítit, že vám na něm záleží.
Existuje test na paranoiu?
Ano, je možné podstoupit speciální test, na jehož základě lze zjistit, zda trpíte příznaky paranoie nebo ne. Takový test lze provést online na internetu, přičemž nenahrazuje návštěvu lékaře. Jedná se však o paranoidní poruchu osobnosti, která vám může být diagnostikována, a ne druhy paranoie, které jsou průvodními symptomy různých duševních onemocnění. Pokud trpíte určitým psychickým onemocněním, určitě navštivte lékaře.
Samozřejmě, výsledek, který jste dosáhli ze samotného testu, není exaktní diagnózou, jde pouze o referenční informaci, která vám může říci, zda jste náchylní na paranoiu. Jinak řečeno, po provedení testu na paranoiu budete vědět, zda byste měli navštívit lékaře nebo návštěva k němu ještě nespěchá. Každopádně není na škodu si tento test vyzkoušet, avšak doporučujeme navštívit odborníka, který vám paranoiu jako duševní onemocnění může přesně diagnostikovat.
Paranoia a její léčba
Samotná léčba tohoto zdravotního problému závisí ve velké míře na jeho původu a závažnosti příznaků. Pacienti by v první řadě měli navštívit lékaře, ať už z vlastní vůle nebo na doporučení jiných lidí. Jednotlivé příznaky spojené s paranoidními myšlenkami musí trvat delší dobu, abychom mohli hovořit o doprovodném příznaků onemocnění. K léčbě se využívají léky a psychoterapie. Lékař může pojmout léčbu z různých úhlů pohledu, a to v závislosti na onemocnění, které je původem paranoie.
Ve většině případů lékař doporučí pacienta na psychoterapii, jejímž úkolem je pomoci pacientovi se zlepšením socializace a komunikačních schopností. Psychoterapie, jako jedno z možných řešení v rámci paranoie, se zaměřuje na:
- zvýšení sebevědomí
- zlepšení důvěry v jiné osoby
- schopnost přijmout svou zranitelnost
- schopnost vyjádřit a ovládat své emoce v pozitivním světle
V některých případech lékaři předepisují anxiolytika nebo léky proti úzkosti v rámci léčby paranoidních poruch osobnosti. Své místo v léčbě najdou i různé antipsychotika, které mají způsobit úlevu různých jedinců .. Pokud pacienti trpí paranoidní schizofrenií, je nezbytné nasadit jim léky, protože se často vzdalují od reality. Jejich paranoidní myšlenky se obvykle léčí:
- antipsychotiky
- anxiolytiky (léky proti úzkosti)
- antidepresivy
Lékař může paranoidním pacientům doporučit další dodatečnou léčbu poté, co byl stav stabilizovaný. Může se jednat například o individuální nebo rodinné sezení.
Pokud mluvíme o paranoie jako o průvodním jevu závislosti na drogách, léčba je většinou podpůrného charakteru až dokud se této závislosti jedinec nezbaví. Po této době lékaři často doporučují takových lidí na různé protidrogové léčení.
Jelikož paranoia může vznikat iv důsledku nadměrně zatěžujících dlouhodobých situací či stresu, resp. důsledku dlouhodobého negativního myšlení, pomoci vám s vašimi problémy může i nový doplněk stravy StressFix. Jde o balení 60 kapslí, které obsahuje všechny pro člověka nezbytné látky, které odstraní váš psychický tlak.
Často kladené otázky
Co je to paranoia?
Paranoia představuje problém psychického charakteru, který se vyskytuje jako příznak závažnějšího duševního onemocnění. Člověk, který trpí paranoiou si namlouvá nesmyslné věci, kterým následně uvěří.
Jak vzniká?
Jedinec má pocity nejistoty či nedůvěry, které se následně přetaví do myšlenek, které s realitou nemusí mít nic společného. Namlouvá si možné hypotézy, které se usadí v jeho mysli až je nakonec pokládá za skutečnost.
Jak se projevuje paranoia?
Paranoidní člověk je přesvědčen o myšlenkách, které nemusí mít s realitou nic společného. Jde o představy, které jsou zakořeněny v pocitech nejistoty, nedůvěry a podezírání. Tento fenomén může výrazně narušit i mezilidské vztahy.
Jak se léčí?
Paranoia se vyskytuje iu zdravých lidí, a proto není třeba hned panikařit. Pokud by se však paranoia vyskytovala dlouhodobě, je nutné navštívit psychologa, případně psychiatra, který už bude vědět co dál. Za paranoiou se totiž může skrývat i závažnější problém, který nelze podceňovat.
Je paranoia dědičná?
Ano, jedním z důvodů výskytu paranoie mohou být i genetické predispozice, ale většinou se jedná o psychický problém, který jedince trápí a paranoia je jedním z příznaků.
Vybrané zdroje:
- https://www.healthline.com/health/paranoia
- https://www.webmd.com/mental-health/why-paranoid#1
- https://www.mentalhealthamerica.net/conditions/paranoia-and-delusional-disorders
- https://www.mind.org.uk/information-support/types-of-mental-health-problems/paranoia/causes-of-paranoia/
- https://en.wikipedia.org/wiki/Paranoia
- https://sk.wikipedia.org/wiki/Paranoja