Stres je obrovským civilizačním problémem 21. století. Stres je považován za největšího spouštěče jakéhokoliv onemocnění. Je důležité ho začít, pokud to je tedy ještě ve Vašich silách, kontrolovat. Stres nevzniká jen tak pro nic za nic. Stres představuje stav, respektive reakci našeho organismu na neočekávané okolnosti. Může vznikat z vnějších nebo vnitřních příčin. Příznaky, resp.projevy stresu na našem těle jsou zapříčiněny reakcí tzv. stresových hormonů na různé neobvyklé situace, které nás v životě potkají. Čeká Vás důležitá zkouška, nebo máte velmi mnoho práce v práci? I za tímto může být velký problém dnešní doby – stres a stresové hormony.
Obsah článku
Co jsou stresové hormony a jakou mají funkci v našem těle?
Asi nejlepším úvodem do problematiky stresových hormonů by bylo vysvětlení pojmu ,,hormony“, neboť tento pojem člověk poslouchá často, ale málokdo ví, co hormon z biologického hlediska je. Hormon je vlastně látka sloužící ke komunikaci mezi různými buňkami v těle. Hormony představují tzv. chemikálie biologického charakteru, které jsou produkovány speciálními buňkami – žlázami. Hormony lidské tělo vylučuje za účelem spuštění určitých reakcí v organismu.
Tedy v našem konkrétním případě, stresové hormony slouží právě k tomu, aby ,,mohlo“ naše tělo vyvodit určitou reakci na neočekávanou situaci v našem životě. Jinak řečeno, bez stresových hormonů by naše tělo nevědělo ,,poznat“, že se děje v našem okolí něco neobvyklé, tedy mohli bychom říci, že by nemělo z jakého zdroje přijmout informaci o takových skutečnostech.
Stresové hormony můžeme kategorizovat do dvou základních skupin, a to:
- katecholaminy – Do této skupiny ještě řadíme adrenalin a noradrenalin. Proto vlastně říkáme, že chceme ,,zažít“ adrenalin. Je to právě kvůli tomu, že se vystavujeme určité stresové situací za účelem uvolnění právě stresového hormonu adrenalinu.
- kortizol
Tyto stresové hormony jsou produkovány nadledvinkami.
Stresový hormon adrenalin
Jak už jistě víte, protože jsme ho již výše zmiňovali, adrenalin je stresový hormon, který patří do skupiny tzv. katecholaminů. Jeho základní stavební jednotkou je aminokyselina tyrosin. Mimo jiné můžeme o tomto hormonu říci, že je neurotransmiter – čili přenašeč impulzů mezi mozkovými buňkami – neurony. Víte, kdy se vylučuje? Jak jsme již výše zmínili, nejednou člověk doslova vyhledává ,,adrenalinové“ situace, což jsou situace, kdy se právě tento stresový hormon v těle uvolňuje. A tím pádem naše tělo reaguje na vzniklou adrenalinovou situaci různými způsoby.
Cílovými buňkami adrenalinu jsou buňky různých soustav, a tudíž je spouštěčem následujících biologických aktivit:
Abychom to tedy shrnuli, stresový hormon adrenalin se vylučuje z důvodu přípravy našeho těla na nadměrnou aktivitu (útěk nebo útok). Důležité je také zmínit to, že pokud nastane situace, že hladina adrenalinu dosáhne vysoké nadprůměrné hodnoty, nejčastějšími reakcemi našeho organizmu jsou: Rovněž jako v případě Adrenalinu se jedná o stresový hormon patřící do skupiny tzv. katecholaminů. Jeho hlavními složkami jsou aminokyseliny fenylalanin a tyrosin. Z odborného medicínského hlediska můžeme hovořit o jeho různých účincích na náš organismus. Stejně jako adrenalin i tento hormon je jistým spouštěčem biologických procesů v našem organismu. Noradrenalin je zodpovědný za zvýšenou aktivitu našeho organismu, jejíž doba trvání není dlouhá. Tento hormon tedy působí následovně: Hormony ze skupiny katecholaminů – adrenalin a noradrenalin (i dopamin, který se neřadí mezi stresové hormony) – jsou nadměrně vylučovány například i při namáhání našeho těla, tedy při nějaké fyzické aktivitě. Katecholaminy patří mezi stresové hormony, jak jsme již výše uvedli. Do této skupiny hormonů patří adrenalin a noradrenalin, které hrají v našem těle důležitou roli. Možná se už budeme i opakovat, ale katecholaminy představují jakési jednotky v naší nervové soustavě, jejichž hlavním úkolem je alarmovat naše tělo, že se děje něco neobvyklého. Laicky řečeno, bez katecholaminů by naše tělo nevědělo rozpoznat, že prožíváme tzv. stresové situace. Důsledkem vylučování katecholaminů jsou tedy vnější projevy organismu na stres. Možná si řeknete, že jiné funkce katecholaminů v našem organismu neexistují. Opak je však pravdou. Sportovci nám asi dají za pravdu, že adrenalin a noradrenalin představují důležitou součást našeho těla. Z odborného hlediska můžeme říci, že hladina této skupiny hormonů se v našem těle navyšuje při zvýšené fyzické aktivitě. Mimo jiné jsou katecholaminy nesmírně důležité pro proces uvolňování inzulínu v našem organismu. Tyto hormony právě snižují jeho vylučování, což má za následek, že se nesníží míra krevního cukru a volných mastných kyselin. V tomto případě představují katecholaminy tzv. spouštěč bezprostředního nebo akutního stresu, který není absolutně škodlivý, ba naopak, má pro naše tělo spíše blahodárné účinky. V úvodu tohoto informativního článku o stresových hormonech jste se mohli dozvědět i to, že existuje ještě jeden stresový hormon, a to kortizol. Ve srovnání s katecholaminy kortizol funguje na bázi dlouhodobosti. Bez kortizolu by naše tělo nevědělo fungovat správně v určitých situacích. O jaké situace ale jde? Představme si, že existuje proces, který má tzv. katabolický efekt na náš organismus. Za tento proces je právě zodpovědný stresový hormon kortizol. Úkolem kortizolu v našem organismu je rozkládat svalové tkáně a využívat, resp. měnit bílkoviny obsažené v svalových tkáních, na energii, konkrétně řečeno glukózu. Zajímavostí určitě je, že v případě potřeby (stresující situace) nadledvinky zajišťují to, že se do celého našeho těla dostává kortizol. Možná neuvěříte, v jakých poměrně běžných situacích hraje svou důležitou roli kortizol. Jak můžete vidět, kortizol je tedy běžně ,,přítomen“ v ne tak neobvyklých situacích. Mimo jiné by bylo vhodné zmínit i to, že tento stresový hormon bychom mohli označit i za ,,organizátora našeho přežití“, protože ovlivňuje a podněcuje důležité funkce v našem organismu odpovědné za ,,zajištění našeho přežití“, nebo jinak řečeno, ,,za zajištění obranných bezprostředních reakcí“ organismu. Představme si situaci, že byste se najednou ocitli na dalekém opuštěném ostrově. Museli byste se spoléhat pouze na sebe. Možná byste chvíli bojovali a prožívali z posledních zásob potravy a vody. Ale představte si, že byste neměli žádný přísun živin do těla. V tomto případě by nastoupil na scénu právě kortizol. Jak jsme si již výše zmínili, tento stresový hormon je zodpovědný zarozkládání svalové hmoty, resp. bělmo vín v ní obsažených, a dodává našemu tělu energii pomocí glukózy. V tomto ilustračním příkladu by kortizol dodával alespoň částečnou energii životně důležitým orgánem v našem těle, například mozku. Další zajímavostí a věrným důkazem toho, že bez kortizolu by jednoduše naše tělo nedokázalo obranně reagovat na neobvyklé situace, je skutečnost, že po pár dnech by se však Vaše svalová hmota společnostmi nebyly celá, ale organismus by se dostal do tzv. ketózy. Mozek by začal pracovat na principu využívání až 60 – 70% energie právě z ketonů. Zbytek by si Vaše tělo čerpalo z jiných zdrojů, konkrétně z tukových zásob. Proto můžeme s klidem říci, že bez kortizolu by náš organismus neměl k dispozici tzv. ,,spouštěč„ obranných opatření našeho organismu, resp. by nebyl schopen přežít z dlouhodobého hlediska. Toto je velmi zajímavá téma, kterou netřeba jistě obcházet. Novější výzkumy se stále častěji shodují na skutečnosti, že potraviny, které konzumujeme, ovlivňují i náš organismus, resp. jsou zodpovědné za vylučování stresových hormonů v našem organismu, a tedy i výskyt stresu. Pojďme se proto spolu podívat na nejzajímavější fakta o stresových hormonů a potravinách, které mají na něvliv. Věděli jste o tom, že maso, které konzumujeme, může mít vliv na naši mysl? Pokud ne, tak od nynějška budete vědět, že zvířata, jejichž maso velmi často konzumujeme, mohli být také vystaveny různým stresovým situacím, a to má pak vliv i na naše zdraví. Zvíře prostě může být v určitém smyslu postaveny na roveň člověku. Cítí emoce podobně jako my. Těsně před porážkou zvířete i ono pociťuje stresové situace a uvolňuje právě stresové hormony a různé pro člověka škodlivé látky. Nejnovější studie se shodují na tom, že právě stresové hormony jsou zodpovědné za to, že se začíná měnit tzv. ,,energetické pole“ masa. Tyto studie také ukázaly, že jaké potraviny do svého těla přijmeme, takové bude naše celkové zdraví. A tedy to, že tyto stresové hormony zůstávají v těle zvířete, znamená, že je i my do svého těla přijmeme . To má za následek ,, odstartování „raketové reakce našeho organismu, t. j. toto negativní energetické pole se tedy promítá nejen do celého těla, ale i do celé společnosti. Nemůže být i toto jedním z důvodů, proč je dnes tolik zdravotních problémů? Káva, mnozí lidé si neumějí bez ní představit život ani jeden den. Nejde ani o samotnou kávu, na které můžeme být závislí, ale na látku v ní obsaženou, a to kofein. Kofein nám odbourává pocit únavy, dodává našemu tělu pocit energie a podobně. Ale o tomto už všichni jistě dobře víte. Jisté studie prokázaly, že lidé s panickou poruchou, kteří přijali do těla kofein, projevily znaky nadměrného vylučování stresových hormonů, které následně u těchto lidí vyvolaly panický záchvat (konkrétně u poloviny). Alkohol, najdeme ho ve víně, v pivo, v destilátech, dokonce se může objevit i v některých sladkostech. Jedna informace možná bude pro Vás nová, a to, že alkohol je zodpovědný za snížení hladiny hormonů, jejichž úkolem je právě bojovat proti stresu. Alkohol snižuje také například i serotonin, který je zodpovědný za naši dobrou náladu. Mohli bychom tedy na závěr říci, že alkohol je podpůrným faktorem pro vylučování stresových hormonů v našem těle. Kvašení jsou přítomny bakterie, jejichž úkolem je rozklad bílkovin na malé molekuly, které se při zrání potravin shromažďují. Určitě jste slyšeli slovo histamin. Ano, histamin je jednou z těchto molekul a mimo jiné je také důležitý pro správné fungování naší psychiky, protože je silný neurotransmiter odpovědný za mnohé procesy odehrávající se v našem těle. Histamin může způsobit například tyto problémy: U citlivých jedinců může histamin podpořit vznik úzkostných stavů či nespavosti. Důvodem je i jeho schopnost zvýšit hladinu stresového hormonu – adrenalinu, což může způsobit i různé jiné problémy odrážející se na naší psychice. Máte rádi přežít den bez sladkostí? Měli byste se mít na pozoru! Konzumace sladkých jídel může negativně ovlivnit náladu a energii. Na jedné straně Vám to dává dobrý pocit, protože se vylučuje dopamin. Ale na druhé straně náhlý nárůst hladiny cukru v krvi spouští v našem těle hormonální řetězovou reakci, která naše tělo může ovlivnit až po dobu několika hodin. Tuto nadprůměrnou hladinu cukru v krvi musí dát do pořádku inzulín, který je zodpovědný za její snížení. Spolu s inzulínem se však vylučují i stresové hormony, konkrétně kortizol a adrenalin, jejichž úkolem je mimo jiné i zabránění sražení cukru v krvi. Studie ukázaly, že jedna porce sladkého nápoje zapříčinila dvojnásobnou hladinu adrenalinu u dospělých a čtyřnásobnou hladinu u dětí. Tento hormon mj způsobuje také i příznaky paniky, kterými jsou již zmíněné: O kortizolu jsme již výše říkali, ale musíme se k němu vrátit v souvislosti s léky, které právě potlačují jeho vylučování. Tato problematika souvisí zejména s aktivní sportujícími lidmi, resp. lépe řečeno – s kulturisty a lidmi zabývajícími se fitness. Stres je obrovským negativním faktorem, který se podepisuje i pod horší výkonnost sportovce. Stres nemusí být pouze psychického charakteru.Existuje i tzv. fyzický stres, který se velmi často vyskytuje právě u sportovců. Fyzický stres u sportovců vyskytující se zejména tehdy, pokud sportovec nadměrně cvičí, respektive podstupuje velmi náročné a přehnané tréninky, je odpovědný za mnoho problémů v těle sportovce. Jak jsme již v tomto článku zmiňovali, kortizol rozkládá svalové tkáně a čerpá z bílkovin, které se nacházejí v těchto tkáních, energii, což je v podstatě pro takového kulturistu nebo člověka pohybujícího se ve fitness trošku kontraproduktivní. Stres u takových sportovců také způsobuje oslabení imunity, a proto jsou po nadměrné zátěži náchylnější na nemoci. A v neposlední řadě je nutno dodat, že fyzický stres u sportovce je právě tím faktorem, který způsobuje i únavu po tréninku. Tato skutečnost je paradoxní, protože na jedné straně pociťujeme únavu, ale na druhé naše tělo vylučuje endorfiny, nebo tzv. hormony štěstí. mezi konkrétní blokátory stresového hormonu kortizolu patří například: Kojení představuje období v životě ženy, kdy je prostě nutné dbát na správnou životosprávu, protože to, co konzumujeme, jak se cítíme, resp. jakým způsobem se celkově o naše tělo staráme, se odráží i na zdravotním stavu dítěte. Stres je negativním faktorem a spouštěčem téměř každého problému v našem organismu. Stres a vylučování stresových hormonů má negativní vliv i na správnou funkci mléčných žláz. Za normálních okolností, kdy matka nepociťuje stres, mléko se vylučuje z mléčných žláz bez problémů a plynule. Nicméně, pokud byla maminka v posledním období v různých stresových situacích, a tedy v jejím těle se zvyšovala produkce stresových hormonů. Tak se může stát, že tyto stresové hormony převáží hladinu oxytocinu, který je zodpovědný za spuštění mléka, a tedy stresové hormony jsou zodpovědné za jakousi blokaci tohoto hormonu, který se v důsledku toho neumí naplno projevit. Těhotenství představuje období v životě ženy, kdy dochází často k stresovým situacím, které jsou zapříčiněny různými vlivy. Při stresových situacích nastává tedy vylučování stresových hormonů, které se uvolňují do krevního oběhu. Tyto hormony mohou v konečném důsledku negativním způsobem ovlivnit vyvíjející se plod. Odborníci se shodují na tom, že přílišné vystavování se stresovým situacím během těhotenství může způsobit různé ,,poruchy“ u dítěte, mezi které patří například: Je proto vhodné udržovat se v klidném stavu, pokud je to možné, během celého těhotenství. Dodržováním této zásady zabezpečíte Vašemu dítěti zdravý vývin a ulehčit ho v budoucnu od problémů, které by mohly být způsobeny právě vylučováním Vašich stresových hormonů během těhotenství. Stresové hormony, které jinak kategorizujeme do dvou skupin, představují chemické látky, které v našem těle putují na své působiště, kde zajistí ,,provedení“ biologické aktivity. Laicky řečeno, jsou zodpovědné za podnět našemu organismu, že je momentálně ,,pod stresem“. Více informací naleznete v tomto článku pod nadpisem ,,Co jsou stresové hormony a jakou mají funkci v našem těle?“. Jak jsme již zmínili v tomto článku, stresové hormony rozdělujeme do dvou kategorií, a to: 1) katecholaminy a 2) kortizol. Do skupiny katecholaminů patří také například známý adrenalin a noradrenalin. Kortizol je zodpovědný za mnohé nezbytné funkce v našem těle při fyzické zátěži našeho organizmu. Více informací naleznete v tomto článku pod nadpisy konkrétních stresových hormonů. Ano, nejnovější výzkumy dokazují, že i zcela běžné potraviny jako káva, cukr, mouka, maso či alkoholické nápoje mohou mít vliv na produkci stresových hormonů. Všechny tyto potraviny, o kterých jsme se zmínili, podněcují v našem organismu reakci zvyšování vylučování stresových hormonů. Pokud chcete vědět více informací, přečtěte si text pod nadpisem ,,Stresové hormony a potraviny“. Ano, vylučování stresových hormonů v našem těle způsobuje to, že zabraňují správné funkcí exytocínu, který je zodpovědný za správnou funkci mléčných žláz, a tedy i správné spuštění mléka. Více informací v tomto článku pod nadpisem ,,Stresové hormony a mateřské mléko“. Ano, projeví. Je prokázáno, že stresové hormony se dostávají do krevního oběhu matky, a tedy později ovlivňují i zdravotní stav dítěte. Později tyto stresové hormony mohou zapříčinit to, že se u děťátka projeví různé poruchy. Více informací v tomto článku pod nadpisem ,,Stresové hormony u těhotných žen“. Vybrané zdroje: Stresový hormon noradrenalin
Katecholaminy – jak fungují v našem těle?
Kortizol – jak funguje v našem těle?
Je opravdu stresový hormon kortizol tak zásadní pro naše tělo?
Stresové hormony a potraviny
1) Stresové hormony a konzumace masa
2) Stresové hormony a kofein
3) Alkohol
4) Zrající fermentované, konzervované a uzené jídla
5) Cukr, mouka a další rafinované karbohydráty
Blokátory stresového hormonu kortizolu
Stresové hormony a mateřské mléko
Jak je to u těhotných?
Nejčastější otázky o stresových hormonech
Co jsou to stresové hormony?
Jaké stresové hormony známe?
Ovlivňují potraviny na hladinu stresových hormonů?
Kojím a měla jsem velmi mnoho stresu, bude to mít vliv na mateřské mléko?
Pokud má žena hodně stresu během těhotenství, projeví se zvýšené vylučování stresových hormonů i na zdraví děťátka?