Lapání po dechu je zcela přirozenou reakcí těla na zvýšenou námahu při sportu nebo jiné fyzické aktivitě. Pokud se však setkáváte se ztíženým dýcháním iv běžných situacích, měli byste být ostražití. Dušnost může být příznakem různých vážnějších onemocnění.
Dušnost, odborně často uváděna jako dyspnoe, je stav charakterizovaný těžkým, zpomaleným dýcháním až dušením se, často doprovázen problémy s nadechnutím nebo akutní dechovou tísní. Vzniká jako reakce těla na nedostatek kyslíku potřebného pro uspokojení tělesných potřeb.
Podle výskytu dušnosti ji můžeme rozdělit na námahovou, která vzniká při zvýšené aktivitě těla (a současným zvyšováním nároků organismu na kyslík) a klidovou. Obzvláště klidová dušnost je riziková a obvykle je varovným znamením těla upozorňujícím na jiné onemocnění.
Obsah článku
Proč si dávat pozor?
Při příznacích klidové dušnosti je třeba mít na pozoru. Těžké dýchání plic může patřit k symptomům různých onemocnění, mezi které patří:
- astma – chronické zánětlivé onemocnění průdušek, obvykle způsobeny imunitní vadou. Projevuje se tzv. astmatickými záchvaty, při kterých dochází k zúžení průdušek a následným potížím s dýcháním. Častá dušnost zejména u dětí může patřit k příznakům vývoje astmatu.
- plicní emfyzém – chronické onemocnění, při kterém dochází k úbytku plicních buněk a nevratné destrukci plicní tkáně. Obvykle se objevuje souběžně se zánětem plic nebo průdušek.
- plicní embolie – onemocnění spojené ss ucpáním cév v plicích. Nejčastější příčinou tohoto stavu je tromboembolická choroba, která tvoří krevní sraženiny později putující do plic, kde ucpávají cévy.
- pneumokonióza – nemoc, která vzniká při vdechování minerálního prachu do plic. Dochází tak ke zvýšené produkci plicního vaziva, čehož důsledkem jsou problémy s dýcháním a poruchy plic. Nejběžnější je jako „nemoc z povolání“ – vzniká při dlouhodobém vystavení organismu prašnému prostředí (například pracovníci v dole, na stavbách, …).
- sarkoidóza – málo prozkoumány autoimunitní onemocnění, při kterém dochází ke vzniku shluků a ložisek imunitních buněk, které svou činností ničí tělesné tkáně. Kromě plic (sarkoidóza II. Stupně) postihuje i oblasti kůže, oči, játra, kosti, srdce a jiné orgány.
- zápal plic (pneumonie) – zánětlivé onemocnění spojené s poškozením plicní tkáně. Častá dušnost je jedním z charakteristických znaků tohoto známého onemocnění.
- SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome – těžký akutní respirační syndrom) – virové infekční onemocnění plic, které se šíří zejména v uzavřených prostorách. Velmi špatnou prognózu má SARS v případech pacientů s oslabenou imunitou či u seniorů – v těchto rizikových skupinách dochází k častým úmrtím.
Kromě výše uvedených onemocnění plic a dýchacích cest může být dušnost symptomem i mnoha dalších chorob srdce, cévního systému a jiných, například:
- ischemická choroba srdeční – onemocnění, při kterém dochází k nedostatečnému prokrvení srdeční tkáně. Důvodem je zejména postižení srdečních (koronárních) cév.
- ateroskleróza – onemocnění tepen, při kterém dochází k poškození tepenné stěny. Probíhá dlouhodobě a progresivní, v pozdní fázi zvyšuje riziko vzniku infarktu a mozkových příhod.
- arytmie srdce – porucha srdečního rytmu spojená se zpomalením, zrychlením nebo nepravidelnostmi v práci srdce. Má řadu forem, dušnost se vyskytuje mezi příznaky většiny z nich.
- rakovina hrtanu – jedna z nejnebezpečnějších onkologických chorob; typ nádorového onemocnění vycházejícího z výstelky hrtanu. Při pozdní diagnostice nádorového procesu dochází k jeho rozšíření do okolních tkání, zejména do plic.
- chudokrevnost (anémie) – onemocnění krve, v němž dochází ke snížení hladin hemoglobinu a červených krvinek v krvi. Tímto dochází k poruchám přenosu kyslíku do tkání, čímž vzniká tkáňová hypoxie (nedostatečné okysličení tkání).
- aneurysma – nemoc cév, která postihuje zejména tepny a aortu. Dochází ke změnám struktury stěn cév a jejich rozšíření až na 1,5 násobek přirozené šířky.
Těžko se mi dýchá, mám vyhledat lékaře?
Za normálních okolností probíhá proces dýchání automaticky a bez toho, abychom ho přímo či nepřímo ovlivňovaly vědomím. Průměrná dospělá osoba udělá v klidu přibližně 16-20 dechů (nádechů, resp. Výdechů) za minutu. Dušnost pociťujeme, jestliže přirozené dýchání zrychlí, je mělčí a máme pocit, že lapáme po dechu.
Problémy se ztíženým dýcháním by se u zdravého člověka (mimo aktivit se zvýšenou fyzickou činností) neměly vyskytovat. V případě, že dušnost vážně ovlivňuje naši schopnost přirozeně dýchat a fungovat, je třeba vyhledat lékařskou pomoc.
Také je dobré vyhledat pomoc v případech, kdy dušnost pociťujete v kombinaci se svěděním na chodidlech a kotnících, zvýšenou tělesnou teplotou nebo pokud máte potíže s dýcháním během ležení. Pokud je dušnost doprovázena bolestí v hrudi, závratěmi nebo nevolností, je nezbytná okamžitá pomoc, protože tyto symptomy mohou být akutními příznaky srdečního infarktu či plicní embolie.
Prevence
Předcházet problémům s dušností můžeme několika způsoby. Chcete-li snížit riziko vzniku onemocnění spojených s dušností, doporučuje se:
- Omezit kouření – dušnost je hlavním příznakem mnoha onemocnění cévní a dýchací soustavy. Vzdát se kouření je pro kuřáky nezbytným základním krokem ke zdravému srdci a plicím.
- Vyhnout se kontaktu s nečistotami v ovzduší – pokud je to možné, snažte se vyhýbat oblastem se zvýšenou koncentrací alergenů a nečistot z prostředí. Takto pomáháte udržovat své plíce zdravé.
- Zbavit se obezity – jedním z nejrozšířenějších faktorů způsobujících onemocnění srdce a cév je nadváha. V případě, že trpíte nadváhou či obezitou, je dobrým krokem zbavit se nadbytečných kilogramů. Udržování tělesné hmotnosti v správných normách nejenže snižuje riziko onemocnění, ale je také důležité pro celkové zdraví člověka.
- Dbát na preventivní opatření – absolvovat pravidelné prohlídky u svého lékaře je klíčové při prevenci onemocnění. Svého lékaře také neváhejte navštívit už při prvních příznacích onemocnění – při časné diagnostice zvyšujete své šance na rychlé a účinné vyléčení.
Jak na chronickou dušnost?
V případě chronické (přetrvávající) dušnosti je vhodné znát techniky, jak její krátkodobé projevy zvládat a snížit příznaky. Existuje několik technik dýchání, které zmírňují dušnost:
- Uvolněné, pomalé, hluboké dýchání – jemně se nadechujte přes nos a vydechujte přes nos a ústa. Snažte se dýchat ve stejném tempu, pomalu a uvolněně.
- Dýchání v tempu – může pomoci při chůzi nebo při výstupu nahoru po schodech. Pokuste se dýchat v rytmu se svými kroky, rychlostí, při které se cítíte pohodlně.
- Řízené dýchání – využívání bránice a dolní hrudních svalů namísto horních hrudních a ramenních svalů při dýchání. Dýchejte jemně, uvolněte ramena a horní hrudní svaly.
- Dýchání vsedě s podpořenou hlavou – posaďte se na židli, předkloňte se a opřete hlavu o podložku (například stůl) před sebou. Dýchejte zhluboka a uvolněně.
- Spánek v relaxační pozici – tato technika je vhodná, pokud pociťujete problémy s dušností během spánku nebo při usínání. Podložte nohy na úrovni kolen tak, aby kolenní klouby byly pokrčené a mírně vyvýšené oproti zbytku těla. Podpořte hlavu (například použitím více polštářů), aby byla na úrovni vyvýšených kolen. Tato pozice pomáhá dýchacím svalům ke stálému a pravidelnému dýchání.
Ptáte se
Co znamená dušnost?
Dušnost, jinak nazývaná i dušnost, představuje stav našeho organismu, který bychom mohli popsat velmi těžkým a přitom zpomaleným dýcháním, které může vést až k udušení se. Většinou vzniká v důsledku reakce našeho organismu na deficit kyslíku. Dále se dušnost dělí na klidovou a námahovou. Pokud vás zajímá více, přečtěte si úvod tohoto článku.
Co ji způsobuje a jak se projevuje?
Dušnost představuje ve velkém množství případů symptom různých onemocnění. Jde zejména o astma, plicní embolii, SARS, plicní enfyzém či zápal plic. Dokonce může jít io různé onemocnění srdce, jak arytmie srdce či ischemická choroba srdeční. Dušnost se projevuje rychlejším a mělčí dýcháním přičemž jedinec má pocit, že lapá po dechu. Je velmi důležité navštívit lékaře pokud spolu s dušností pociťujete svědění na kotnících a chodidlech či máte zvýšenou teplotu.
Jak léčit dušnost?
Je důležité kromě prevence dbát na správné techniky dýchání, abychom snížili příznaky dušnosti. Jde např. o uvolněné pomalé hluboké dýchání, řízené dýchání či dýchání v tempu. Více informací se dozvíte pod nadpisem jako na chronickou dušnost.
Vybrané zdroje:
- https://www.npz.sk/sites/npz/Stranky/NpzArticles/2018_04/Unava_a_dychavicnost__Nejde_o_typicke_prejavy_staroby,_ale_choreho_srdca.aspx?did=6&sdid=81&tuid=0&page=full&
- https://www.lung.org/lung-health-and-diseases/lung-disease-lookup/shortness-of-breath/shortness-breath-symptoms-risks.html
- https://www.nhs.uk/conditions/shortness-of-breath/
- https://science.hnonline.sk/galeria/8190-pat-priznakov-zlyhania-srdca/f2d7803fc84898b5d4f90d41a2d4b87b