Srdce je orgán, který pracuje nepřetržitě. A to doslova. Nejsou povoleny žádné přestávky. Už v bříšku srdíčko plodu bije a začíná plnit svou hlavní a mimořádně významnou funkci, a to distribuci krve do celého organismu, která s sebou nese kyslík a živiny. Právě tlukot srdce je jedním z hlavních vitálních projevů člověka před i po porodu. Natrvalo se zastaví až po smrti. Co se ale děje, když srdce začne bolet? Co může být příčinou bolesti srdce a kdy je bolest srdce příznakem vážných problémů včetně infarktu myokardu?
Obsah článku
Bolest srdce – jaké jsou příčiny a kdy vyhledat pomoc?
Ročně umírá na kardiovaskulární onemocnění obrovské množství lidí. Kardiovaskulární úmrtnost je celosvětovým problémem a srdeční selhání má dokonce horší prognózu než nádorová onemocnění. Bohužel Česká republika v úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění patří na přední místa. Tato onemocnění jsou zejména důsledkem nesprávného životního stylu, kouření, nedostatku pohybu a tělesné aktivity, vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny cholesterolu, cukrovky, stresu a obezity, jejíž výskyt stejně z roku na rok narůstá.
Bolest srdce – je to infarkt?
Bolest za hrudní kostí. První, co vás napadne, co když je to infarkt? Určitě bolesti na hrudi netřeba banalizují či ignorovat. Ale měli byste vědět, že příčin může být obrovské množství a možná se budete divit, ale mnohdy bolest na hrudi vlastně ani nesouvisí se srdcem. Bolesti na hrudi mohou způsobovat i plicní problémy, problémy s jícnem, bolest svalů, žeber či nervů například. Některé příčiny jsou samozřejmě závažné až život ohrožující. Jiné zase ne až tak. Bolest srdce se může objevit v klidu, při ležení, v noci, po námaze, při nádechu, kašli, emočním vypětí.
Důležité je zamyslet a snažit se racionálně zdůvodnit váš problém. Samozřejmě, pokud si nejste jisti, bolest si nevíte vysvětlit, je intenzivní, vyzařuje do ramen, krku, obličeje, nepřestává, určitě neváhejte vyhledat lékařskou pomoc.
Bolest se může propagovat vlastně kdekoli v hrudníku až do krku či v horní části břicha. V závislosti na příčiny bolest může být:
- ostrá
- tupá
- pálivá
- bodavá
- pocit těsnosti, tlaku, svírání na hrudi
Infarkt myokardu
Jde o akutní formu ischemické choroby srdeční způsobenou nejčastěji ucpáním koronární tepny aterosklerotickým plátem a přerušením dodávky kyslíku do určité oblasti srdečního svalu, kdy dochází k nekróze buněk srdečního svalu. Někdy však nemusí jít o blokádu koronární tepny plátem, ale může dojít ik závažným spasmem těchto tepen z různých příčin (např. Prinzmetalova variantní angina pectoris, užívání drog – kokain, amfetamin), které také mohou vést k zastavení přívodu krve do dané oblasti zásobované příslušnou věnčitých tepnou.
Příznaky infarktu myokardu:
- bolest na hrudi – většinou tlaková, pálivá, pocit svírání, tíže na hrudi, lokalizovaná je nejčastěji uprostřed za hrudní kostí s vyzařováním do ramen, krku, dolní čelisti, případně do zad hlavně vlevo
- délka je více než 10 – 15 min , vzniknout může v klidu i při námaze, přičemž nepomáhá ani ukončení námahy a nereaguje ani na podání nitroglycerinu
- zkrácený dech
- silné pocení, studený pot
- nevolnost , závratě
- svalová slabost, náhle vzniklá slabost
- napínání na zvracení
- pocity úzkosti, strachu , boule v hrdle
- pocit, že něco s vámi není v pořádku
Kdy volat doktora?
Rychlou lékařskou službu třeba přivolat, pokud se u vás objeví některý z výše zmíněných příznaků (bolest na hrudi trvající více než 10 – 15 min).
Může infarkt myokardu probíhat i bez symptomů?
Zákeřné je, že infarkt myokardu může probíhat i bez jakékoliv výraznější symptomatologie. Tehdy mluvíme o tzv. tiché ischémii. Ta je velmi častá u starších lidí, cukrovkáře či u žen. Často se stává, že žena, která překonala infarkt, vám řekne, že měla pocit, jako by ji tlačila podprsenka, nakolik ženy mnohem lépe snášejí viscerální bolest jako muži. Stejně mylné může být, když pacient pociťuje bolesti v oblasti žaludku, protože infarkt spodní stěny srdce může způsobovat takovou symptomatologii. Nebo nemá výraznější bolesti na hrudi, ale je dusný, potí se, pociťuje tíhu, slabost. Právě v těchto případech, jakož i při typické symptomatologii infarktu myokardu, je nutné natočit EKG, které může potvrdit nebo vyloučit tuto diagnózu.
Bolest srdce při sportu?
Relativní infarkt myokardu, resp. ischemie, tedy nedostatečné prokrvení, dokonce může vzniknout i při nadměrné zátěži , fyzické i psychické. Např. v posilovně, kde si naložíte více, než jste schopni zvládnout, zvýšíte si tepovou frekvenci a během té zátěže začnete mít bolesti na hrudi. V podstatě můžete mít i zcela zdravé koronární tepny, ale jste tomu myokardu nakladli mnohem více, než byl schopen unést.
Jaké faktory predisponují člověka pro vznik infarktu myokardu?
- vysoký cholesterol a špatný lipidový profil (vysoký LDL a nízký HDL)
- vysoký krevní tlak
- cukrovka – lidem s diabetem hrozí kardiovaskulární onemocnění 5x častěji než zdravým dospělým, cukrovka je totiž metabolické onemocnění, které zasahuje do metabolismu cukrů, tuků i bílkovin
- obezita
- vyšší věk (nejčastěji po 65. roce života), avšak stále častěji se nevyhýbá i mladším pacientům
- anamnéza ischemické choroby srdeční v rodině (u mužů mladších 55 let au žen mladších 65 let
- kouření cigaret – látky z cigaretového kouře poškozují vnitřní výstelku cévy a urychlují proces aterosklerózy
- pohlaví – muži, premenopauzální ženy ochraňují před infarktem myokardu estrogeny bohužel po menopauze se riziko infarktu myokardu u mužů i žen vyrovnává
- užívání drog (kokain, amfetamin)
- nadměrný stres, zátěž, studený vzduch
Co dělat, abychom infarktu předešli?
- nekouřit
- vyvážená strava (s omezeným příjmem soli a cholesterolu, vyhýbat se tedy přesolení a nadměrně tukovým jídlům)
- pravidelná kontrola tlaku krve a hladiny cholesterolu v krvi, účastnit se pravidelně preventivních prohlídek
- pravidelné aerobní aktivity (plavání, cyklistika, běh, ale i taková 30 min procházka denně či chůze po schodech namísto výtahu může zajistit potřebný pohyb)
- udržování přiměřené tělesné hmotnosti , obezita totiž není pouze estetický problém, je to vážný zdravotní problém, který predisponuje i zapříčiňuje mnoho onemocnění včetně kardiovaskulárních
Jaké jsou další příčiny bolesti srdce?
Angina pectoris
Jde o svíravou či tlakovou bolest na hrudi, která může připomínat infarkt, ale často je to jen varovný příznak toho, že infarkt můžete dostat. Objevuje se při nedostatečném zásobení srdečního svalu krví a kyslíkem. Proto se často angina pectoris objevuje po fyzické námaze nebo při emocionálním stresu, když se zrychluje srdeční frekvence a srdce potřebuje více kyslíku.
Hlavní příčinou podobně jako při infarktu myokardu je ateroskleróza. Vzniká hromaděním nánosů tukových látek v koronárních cévách. Tyto pláty pak cévy zužují až ucpávají postupným narůstáním, případně se mohou komplikovat rupturou a trombózou v daném místě cévy.
Rozlišujeme 2 hlavní typy anginy pectoris:
Stabilní angina pectoris
Je velmi častá a obvykle neohrožuje život pacienta. Stenokardie, tedy bolest srdce, se objevuje vždy po stejné fyzické námaze nebo emočním vypětí, trvá do 15 min a ustoupí spontánně nebo vlivem léčby (nitroglycerin sublinguální nebo ve spreji 1 – 2x stříknout a počkat). Není to infarkt, ale může svědčit o ateroskleróze koronárních tepen a pokud máte tyto obtíže, je dobré navštívit lékaře a říci mu o nich. On zváží závažnost a naordinuje potřebná vyšetření a navrhne léčbu, pokud je nutná.
Nestabilní angina pectoris
Bolest se objevuje po nestejné, někdy těžší jindy méně intenzivnější fyzické námaze či dokonce i v klidu nebo po nervovém vypětí, trvá více než 15 minut a může i nemusí reagovat na léčbu (podání nitroglycerinu). Je to předskokan infarktu myokardu. Třeba hned vyhledat lékaře. Není to ještě infarkt, nedošlo k nekróze, tedy odumření buněk srdeční stěny, nedochází tedy k trvalému poškození srdce. Nicméně při podcenění, může dojít až k infarktu myokardu.
Prinzmetalova angina pectoris (variantní)
Existuje i takový zvláštní typ anginy pectoris. Vyskytuje se v klidu, často v noci během spánku, ne během fyzické námahy. U těchto lidí dochází k spasmem, tedy stažení koronárních cév srdce, omezení průtoku krve myokardem a pacient pociťuje bolesti. Spasmus může být dokonce až tak výrazný, že způsobí infarkt myokardu. Je zde tedy porušena reaktivita cév na vazokonstrikční podněty. Dá se to však pěkně léčit, takže neváhejte vyhledat lékaře.
Myokarditida
Myokarditida je zánět srdečního svalu nejčastěji v důsledku virové infekce . Není to velmi časté onemocnění srdce, ale vyskytuje se. Objevuje se také u lidí, kteří jsou jinak zcela zdraví, proto nejlepší prevence je léčit jakoukoliv infekci v těle, co nejdříve. Z virů ji nejčastěji způsobuje parvovirus, virus HPV, herpes atd. Příčinou však mohou být i bakterie či jiné příčiny jakož i některé parazity a plísně, toxiny, např. alkohol a drogy. Pacient může pociťovat ostrou, bodavou bolest na hrudi , tlak na hrudi, únavu může být dýchavičný, mít horečku, bolest svalů, kloubů, závratě.
Perikarditida
Jde opět o zánětlivé onemocnění postihující osrdečník , vakovitý obal, ve kterém je srdce uloženo. Obyčejně nezpůsobuje vážnější problémy au většiny se stav zlepší do 7-10 dní. Někdy se však mohou objevit komplikace, jako je tvorba tzv. perikardiálního výpotku – hromadění tekutiny pod osrdečníkem. Nejčastější příčinou bývá virová infekce, ale může se objevit i po překonání srdečního infarktu, poranění hrudníku, po operaci srdce, nebo jako doprovodná komplikace jiných onemocnění, například zvýšené činnosti štítné žlázy, ledvinových onemocnění. Projevuje se jako ostrá bolest uprostřed nebo na levé straně hrudníku, přičemž se zhoršuje při hlubokém nádechu nebo když si člověk lehne. Je to bolest, která trvá i několik hodin a spontánně neustupuje. Může být provázena mírně zvýšenou teplotou, slabostí, únavou.
Kardiomyopatie
Je to v podstatě souhrnný název pro onemocnění srdečního svalu. Příčiny mohou být různé, stejně i léčba. Dochází vlastně k tomu, že se srdeční sval zvětšuje, hrubne, stává se méně poddajným a tudíž nedokáže pracovat tak, jak by měl. S postupem nemoci vlastně slábne, až může vést k arytmiím a srdečnímu selhání. Může to být dědičné onemocnění, ale může vzniknout i během života jako důsledek jiných onemocnění nebo se objevuje u lidí, kteří často pijí alkohol. Postihuje bohužel lidi v jakémkoliv věku, tedy i mladých lidí a děti.
Bolest srdce ze stresu a psychiky?
Určitě jste už slyšeli o tom, že psychický stav člověka výrazně ovlivňuje fyzické zdraví. V závislosti na tom, jaké emoce právě prožíváme, se tomu přizpůsobuje i naše tělo. Např., když jsme naštvaní nebo nervózní, naše dýchání a srdeční frekvence se zrychlí. Je to fyziologický projev. Co však, když emoce jsou příliš intenzivní či prožíváme stres dlouhodobě? Může to způsobit i bolest srdce?
Při stresu či nějaké emocionální situaci se v našem těle zvýšeně vyplaví katecholaminy, kromě jinýho. Mezi katecholaminy patří adrenalin a noadrenalín, které mají za úkol mobilizovat organismus v dané situaci, aby zvládl zátěž. Katecholaminy výrazně ovlivňují i srdce, cévy, srdeční frekvenci a požadavky srdce na kyslík a živiny. Srdeční frekvence se zrychluje a zvyšují se i nároky srdce na kyselí a živiny. Při nadměrně zvýšené srdeční frekvenci se zkracuje délka diastoly, tedy fáze plnění srdce a zároveň při stahu srdeční svaloviny se stlačují i cévy, které srdce zásobují a tudíž může docházet k jeho nedostatečnému zásobení, což se může projevit jako bolest srdce.
Záchvat úzkosti
Trápení se, strach či nervozita jsou čas od času úplně normální. Někteří lidé však zažívají pocity úzkosti mnohem častěji a intenzivněji. Může jít pouze o návštěvu zubaře či zkoušku. Jedním z fyzických projevů úzkostného ataku může být i bolest srdce. Obyčejně jde o bodavou, pichlavou bolest, kterou pacienti pociťují uprostřed hrudníku. Kromě toho se mohou přidružit další potíže jako nevolnost, pocení, pocit ztíženého dýchání.
Záchvat paniky
Opět příčiny, které mohou vyvolat záchvat paniky jsou různorodé a závisí od jednotlivce. Může to být strach v uzavřeném prostoru, v přeplněném autobuse zda během letu letadlem. Člověk začne pociťovat bolest na hrudi, která je obyčejně bodavá, obvykle doprovázena i krátkostí dechu a bušením srdce.
Mnohdy stačí uklidnit se
Často takový pacienti volají záchranku, doma se například rozčílí a začne jejich píchat na hrudi. Obyčejně stačí posadit se, uklidnit se, napít se trochu vody a bolesti by měly ustoupit. Samozřejmě, pokud bolesti neustupují a přetrvávají déle než 15 min, třeba zavolat lékařskou pomoc. Může jít io opravdový infarkt vyvolaný psychickou zátěží.
Syndrom zlomeného srdce – bolest srdce z lásky
Říká se, že největší bolest je, když ti někdo zlomí srdce. Nemusí jít jen o bolestivě ukončený partnerský vztah, ale i křivda od přítele či smrt blízkého člověka. A nejde čistě jen o psychickou záležitost. Protože právě takové nadměrné emocionální vypětí může způsobit řadu dalších potíží, včetně bolesti srdce. Člověk může opravdu pociťovat svírání na hrudi, pocit, že se nedokáže nadechnout. Srdce může být zcela zdravé, ale látky, které se vyplavily do těla v souvislosti se stresovou reakcí organismu, mohou způsobovat takové projevy. Klíčovým faktorem je však naše mysl.
Co můžeme udělat pro zdraví svého srdce?
Přiměřená fyzická aktivita
Pravidelná aerobní fyzická aktivita umožňuje udržovat přiměřenou hmotnost a stejně snižuje stres. Navyšuje zlepšuje kondici a trénuje srdce, které tak může lépe zvládat náročnější fyzické i psychické situace.
Emocionální stabilita
Bolesti srdce velmi často vyvolávají právě negativní psychické aktivity. Rozčílení se, výbuchy zlosti, frustrace a stres z časové tísně. Snažte se vyhýbat se těmto situacím. Ne vždy je to možné, ale vždy se dá přehodnotit náš postoj a naše priority. Zdraví je jen jedno. Výborným pomocníkem jsou meditace a relaxační cvičení. Lékaři doporučují dvakrát denně na 20 minut zcela uvolnit celé svalstvo, dělat nácviky hlubokého dýchání nebo se koncentrovat na pozitivní myšlenky a zážitky vždy, když začnete pociťovat stres.
Stravovací návyky a racionální strava
Po jídle se krev jakoby přesouvala do oblasti trávicí soustavy, aby posbírala všechny potřebné živiny a přivedla je tam, kam třeba. Není proto divu, že bolesti srdce se často objevují i konzumaci těžce stravitelného jídla. Po jídle si třeba alespoň 20 min posedět a odpočinout. Navíc je důležité i složení vaší stravy. Kontrolujte si množství nasycených tuků a cholesterolu v potravě (jídla rychlého občerstvení, smažené pokrmy, tučné maso a uzeniny, sádlo, slanina, šlehačka, máslo). Podle vědeckých výzkumů nadměrná konzumace nasycených mastných kyselin zvyšuje hladinu LDL-cholesterolu a tím zvyšuje i riziko kardiovaskulárních onemocnění v důsledku aterosklerózy. Pro srdce jsou zdravé zejména nenasycené mastné kyseliny (obsažené v rybách, semenech olejnatých plodin, ořechách, rostlinných olejích a tucích z nich vyrobených).
Omezení konzumace alkoholu
1 – 2 sklenky vína za den nemusí být problém, naopak mohou dokonce zlepšit lipidový profil. Avšak pití velkého množství alkoholu může být nebezpečné nejen pro játra, ale i pro srdce, protože alkohol ovlivňuje činnost srdce. Metabolizován v našem organismu a dokonce může vést ik takovým onemocněním jako jsou myokarditida či kardiomyopatie. Bolest srdce po alkoholu se tedy také může vyskytnout.
Nekuřte
Kouření ničí cévy, zrychluje proces aterosklerózy a tedy způsobuje mimo jiné kardiovaskulární onemocnění. Je to rizikový faktor, který netřeba brát na lehkou váhu.
Kontrola vysokého krevního tlaku
Vysoký krevní tlak opět ničí cévy a zatěžuje srdce, které musí pracovat proti zvýšenému tlaku, a tak přispívá k rozvoji srdečního selhání, ale také k procesu aterosklerózy a trombózy. Proto je důležité racionálně se stravovat s přiměřeným příjmem soli , nepít alkohol, resp. příležitostně a věnovat se pravidelné fyzické aktivitě. V případě, že trpíte vysokým krevním tlakem, je třeba dodržovat léčbu, kterou vám nastavil lékař.
Časté otázky
Co způsobuje bolest srdce?
Bolest srdce představuje obrovský problém, který určitě netřeba podceňovat. Tento stav způsobuje poměrně hodně faktorů. Mezi nejznámější příčiny patří kouření, alkohol, emocionální stres či dokonce i sport. Jednotlivé příčiny výskytu bolesti srdce se liší i na základě závažnosti daného problému. Bolest srdce při sportu není takovým závažným problémem ve srovnání s například onemocněním angina pectoris.
Medzi další příčiny můžeme zařazovat cukrovku, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol či obezitu. Dokonce i psychika a stres mohou nadělat Sarapis. Tyto závažné zdravotní komplikace nám mohou do budoucna zkomplikovat náš zdravotní stav v podobě infarktu myokardu. Nedoporučujeme proto podceňovat bolest srdce, zejména tu z dlouhodobého hlediska, a důkladně zvážit návštěvu lékaře. Více se dočtete pod jednotlivými nadpisy tohoto článku.
Jak bolí a jak se projevuje bolest?
Samotná bolest a její intenzita závisí na různých faktorech. Kdy ale určitě navštívit lékaře? Největší indikací toho, že něco s Vaším tělem není v pořádku, je prudká vyrážející bolest do obličeje, krku či ramen, zad či čelisti. Určitě také není vhodné podceňovat pálivou či svírající bolest. Je nutné pečlivě zvážit druhy, intenzitu a délku bolesti a určitě navštívit lékaře. Více informací se dočtete pod jednotlivými nadpisy tohoto článku.
Co pomůže a jak ji léčit?
Existuje velmi mnoho způsobů jak omezit kouření, alkoholu, dostatečná fyzická aktivita, vyvážená a racionální strava či vyvarování se chronickému stresu.
Vybrané reference:
- http://www.tvojesrdce.sk/article/75-angina-pektoris
- https://www.webmd.com/pain-management/guide/whats-causing-my-chest-pain#1
- https://www.healthline.com/health/causes-of-chest-pain